Integrovaný portál MPSV


EURES > Odjíždíte pracovat do EU/EHP? > Polsko
Language is not available - English Mezinárodní stránka pro všechny dostupné jazyky.
Hledání   Nápověda   Domů   Přihlásit
  Nejste přihlášen. Můžete se zaregistrovat.


Polsko          životní a pracovní podmínky


Obsah:

1. Úvodní informace
2. Pracovní povolení
3. Povinná registrace
4. Povolení k pobytu
5. Sociální zabezpečení, daňová problematika, formulář U1 (E 301)
6. Převod podpory v nezaměstnanosti, formulář U2 (E 303)
7. Uznávání pracovních kvalifikací
8. Zdravotní péče a pojištění
9. Administrativní postup pro zajištění zdravotní péče
10. Jak najít zaměstnání
11. Minimální mzda
12. Týdenní pracovní doba, dovolená a státní svátky
13. Sídla velvyslanectví
14. Další zdroje informací


1. Úvodní informace

Polská republika je středoevropský stát, administrativně se člení na 16 vojvodství (województwa), které se dělí na 379 okresů (powiaty) a 2.478 obcí (gminy). Hlavním městem je Varšava (Warszawa). Měnovou jednotkou je polský zlotý (PLN), úředním jazykem je polština. Míra nezaměstnanosti byla v listopadu 2018 v průměru 3,8 %.


Oficiální informační a propagační portál: http://www.polska.pl/

2. Pracovní povolení

Občané zemí EU, EHP a Švýcarska nepotřebují pro práci v Polsku pracovní povolení.

3. Povinná registrace

Občané zemí EU, EHP a Švýcarska mohou pobývat v Polsku 3 měsíce na základě platného dokladu totožnosti potvrzujícího státní občanství těchto zemí. Při pobytu nad 3 měsíce je nutné zažádat o registraci pobytu do 30 dnů po příjezdu na území Polska na Vojvodském úřadě. Registraci dočasného i trvalého pobytu je možno provést on-line. Potvrzení o registraci dočasného pobytu je zpoplatněno částkou 17 PLN.


4. Povolení k pobytu


Občané zemí EU, EHP a Švýcarska mohou v Polsku pobývat déle než 3 měsíce za předpokladu, že zde vykonávají výdělečnou činnost, nebo mají zaplacené zdravotní pojištění a dostatek prostředků k obživě, nebo zde studují, nebo jejich manžel(ka) má polské občanství. Žádost o registraci občana EU musí u zaměstnanců obsahovat rovněž potvrzení o zaměstnání, u OSVČ výpis z registru, u studentů doklad o studiu a zdravotním pojištění. Po 5 letech nepřerušeného pobytu na území Polska je možné požádat o trvalý pobyt. Více informací viz www.mswia.gov.pl a www.udsc.gov.pl.

5. Sociální zabezpečení, daňová problematika, formulář U1 (E 301)

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi.

Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009. Další informace na webových stránkách MPSV ČR a ČSSZ: http://www.mpsv.cz/cs/1280 / http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie

Důchody, peněžité dávky v nemoci a mateřství spravuje Ústav sociálního pojištění (Zakład Ubezpieczeń Społecznych, ZUS), rodinné dávky poskytují obecní centra sociální politiky, dávky v nezaměstnanosti poskytují místní a regionální úřady práce.

Mezinárodní zdanění
Základním problémem v oblasti daní je určení daňové příslušnosti (daňové rezidence) a určení rozsahu zdanění v daném státě. Pokud dojde k situaci, že si dva státy dělají nárok na zdanění jednoho příjmu (např. na základě bydliště v jednom státě a pracovního výkonu v druhém státě), použije se v tomto případě bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena. Mezi ČR a Polskem platí od 11. 6. 2012 bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění (102/2012 Sb.m.s) viz www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv   

Český daňový rezident (poplatník s neomezenou daňovou povinností), je osoba, která má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“ (alespoň 183 dnů v příslušném roce). Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Daň z příjmu
Roční výdělek do 85.528 PLN je zdaňován 18 % (s odečitatelnou položkou 556,02 PLN), vyšší výdělek je zdaňován částkou 15.395,04 PLN + 32 % z částky přesahující 85.528 PLN. Více na: http://www.finanse.mf.gov.pl/pit/stawki-podatkowe

Zdravotní a sociální pojištění
Odvody zaměstnanců: Důchodové pojištění pro případ stáří (9,76 %), důchodové pojištění pro případ invalidity (1,5 %), nemocenské (2,45 %), zdravotní (9 %).
Odvody zaměstnavatelů: Důch. pojištění pro případ stáří (9,76 %), důch. pojištění pro případ invalidity (6,5 %), úrazové (0,67–3,33 %), pracovní fond (2,45 %).

Dále existují otevřené penzijní fondy nabízené soukromými finančními institucemi, které působí v oblasti obecného a povinného polského systému důchodového pojištění pro případ stáří zaměstnaných osob. ZUS zodpovídá za převod části pojistného na důchodové pojištění pro případ stáří do otevřených penzijních fondů zvolených pojištěnci. U pojištěnců, kteří do otevřených penzijních fondů nepřispívají, je celá výše pojistného na důchodové pojištění pro případ stáří převedena do ZUS, z něhož jsou financovány starobní důchody, invalidní důchody, dávky v nemoci a dávky při úrazech.

Peněžité dávky v nemoci
Z nemocenského pojištění se vyplácí pět dávek: příspěvek v nemoci, příspěvek na rehabilitaci, vyrovnávací příspěvek, příspěvek v mateřství a příspěvek na péči. Pracovní neschopnost potvrzuje od prvního dne nemoci smluvní lékař. Pojištěnec je ze zákona povinen předložit plátci pojistného lékařské potvrzení do 7 dnů od data, kdy potvrzení obdrží. Jestliže tato povinnost není dodržena, snižuje se částka příspěvku v nemoci a příspěvku na péči o 25 % počínaje 8. dnem po datu, kdy pojištěnec potvrzení obdrží.


a)     Příspěvek v nemoci (Zasiłek chorobowy)

Nárok na příspěvek v nemoci vzniká od 34. dne nemoci (15. dne nad 50 let) pojištěncům, kteří onemocní v době platnosti svého nemocenské pojištění. Podmínkou je uplynutí 30 po sobě jdoucích dnů účasti na povinném nemocenském pojištění, nebo 90 po sobě jdoucích dnů účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. Nárok na příspěvky již od 1. dne nemocenského pojištění mají absolventi středních nebo vysokých škol krytí nemocenským pojištěním nebo kteří uzavřeli nemocenské pojištění do 90 dnů po ukončení studia nebo po obdržení diplomu; osoby, jejichž pracovní neschopnost byla způsobena úrazem na cestě do nebo ze zaměstnání a pojištěnci krytí povinným nemocenským pojištěním po dobu nejméně 10 let.

Během prvních 33 dnů nemoci má zaměstnanec nadále nárok na mzdu vyplácenou jeho zaměstnavatelem. Příspěvek se vyplácí za každý den pracovní neschopnosti (PN), včetně svátků, ve výši jedné třicetiny měsíční mzdy. Vyplácí se po dobu PN, která však nesmí být delší než 182 dnů (270 dnů v případě tuberkulózy nebo PN vzniklé během těhotenství).

Výše příspěvku v nemoci může činit až 80 % vyměřovacího základu a 70 % vyměřovacího základu po dobu hospitalizace. V případě PN vzniklé důsledkem pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo v průběhu těhotenství vzniká nárok na příspěvek v nemoci vyplácený ve výši 100 % vyměřovacího základu (stejně tak po dobu hospitalizace). Příspěvky v nemoci jsou přiznány na základě lékařského osvědčení vyhotoveného na formuláři ZLA od ZUS, který potvrzuje dočasnou pracovní neschopnost.


b)    Příspěvek na péči (Zasiłek opiekuńczy)

Příspěvek na péči je vyplácen pojištěncům osvobozeným od povinnosti pokračovat ve výdělečné činnosti z důvodu nezbytnosti osobně pečovat o zdravé dítě mladší 8 let, nemocné dítě mladší 14 let nebo o jiného nemocného rodinného příslušníka. Dětmi se rozumí vlastní děti zaměstnanců či jejich manželky/manžela, nebo jejich adoptované či vyživované děti. Rodinným příslušníkem se rozumí manžel(ka), rodiče, tchán/tchyně, prarodiče, vnoučata, sourozenci a děti do 14 let žijící v době poskytování péče ve stejné domácnosti jako pojištěná osoba. Příspěvek je vyplácen rodiči, který předloží žádost o jeho vyplácení pro dané období, a přiznává se pouze tehdy, nežijí-li v domácnosti jiné osoby, které by se mohly o dítě nebo nemocného člena rodiny postarat.

Příspěvek na péči je vyplácen po dobu dovolené vyplývající z nezbytnosti osobně pečovat o dítě, avšak maximálně 60 dnů v jednom kalendářním roce (v případě péče o dítě mladší 8 let nebo o nemocné dítě mladší 14 let), a maximálně 14 dnů v jednom kalendářním roce v případě dítěte staršího 14 let nebo o jiného nemocného rodinného příslušníka. Celková doba vyplácení příspěvku na péči nezávisí na počtu rodinných příslušníků, o něž je nutno pečovat, a nemůže být delší než 60 dnů v jednom kalendářním roce. Výše příspěvku činí 80 % vyměřovacího základu. Pro zaměstnané osoby je vyměřovacím základem průměrná měsíční mzda v průběhu posledních 12 měsíců před začátkem pracovní neschopnosti.


c)     Příspěvek na rehabilitaci (Zasiłek rehabilitacyjny)

Příspěvek na rehabilitaci je přiznán pojištěncům, kteří již nemají nárok na příspěvek v nemoci, avšak jejich PN nadále trvá. Lze ho přiznat po dobu potřebnou pro opětovné získání PN (maximálně na 12 měsíců). O přiznání příspěvku na rehabilitaci na základě posudku lékaře schváleného ZUS rozhoduje příslušná pobočka ZUS.

Maximální výše příspěvku na rehabilitaci odpovídá 90 % vyměřovacího základu v prvních 90 dnech pobírání dávky a 75 % vyměřovacího základu po zbývající dobu. V případě PN způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo k ní došlo během těhotenství, je tato dávka vyplácena ve výši 100 % vyměřovacího základu určeného pro výpočet příspěvku v nemoci.


d)    Vyrovnávací příspěvek (Zasiłek wyrównawczy)

Vyrovnávací příspěvek se vyplácí výhradně pojištěncům, kteří jsou zaměstnanými osobami. Přiznává se (maximálně na 24 měsíců) osobám, jejichž měsíční mzda byla snížena z důvodu účasti na rekvalifikačním programu. Nezbytnost této rekvalifikace je posouzena centrem pracovního lékařství daného vojvodství nebo lékařem schváleným ZUS. Vyrovnávací příspěvek se rovná rozdílu mezi průměrnou měsíční mzdou vyplácenou za posledních 12 měsíců před rekvalifikací a sníženou měsíční mzdou.


e)     Dávky v mateřství a otcovské dávky (Świadczeńia z tytułu macierzyństwa i ojcostwa)

Příspěvek v mateřství (zasiłek macierzyński) je vyplácen všem pojištěným osobám, které v době platnosti nemocenského pojištění nebo v době mateřské dovolené porodily dítě, převzaly do péče dítě mladší 7 let a předložily žádost o jeho osvojení, anebo převzaly do pěstounské péče dítě mladší 7 let. Nárok na příspěvek v mateřství může uplatnit i pojištěný otec dítěte s podmínkou, že si matka dítěte vzala mateřskou dovolenou v délce nejméně 14 týdnů. Příspěvek v mateřství je vyplácen po dobu trvání mateřské dovolené. Délka jeho vyplácení (20 – 37 týdnů) se odvíjí od počtu narozených dětí.

Výše příspěvku v mateřství odpovídá 100 % vyměřovacího základu. U zaměstnaných osob je vyměřovacím základem průměrná základní mzda za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem PN. Příspěvek v mateřství vyplácí ústav ZUS (v tomto případě se používá formulář Z-3), nebo zaměstnavatel a financuje jej Fond sociálního pojištění. Přiznává se na základě potvrzení o očekávaném datu porodu na dobu před porodem a na základě rodného listu na dobu po porodu. V určitých případech mohou mít rodiče nárok ještě na dodatkový příspěvek v mateřství (Dodatkowy zasiłek macierzyński) nebo na rodičovský příspěvek (Urlop rodzicielski).

Starobní důchody
Podmínky vzniku nároku na starobní důchod (emerytura) se liší pro osoby narozené před 1. 1. 1949, po 31. 12. 1968 a mezi těmito daty. Osobám narozeným před 1. 1. 1949 vzniká nárok okamžikem dosažení důchodového věku (60 let u žen a 65 let u mužů) a splněním požadovaných pojistných období (20 let u žen a 25 let u mužů). Od 1. 1. 2013 se důchodový věk postupně zvyšuje na 67 let pro muže i ženy. Postupné navyšování se týká osob narozených od roku 1953 (ženy) a 1949 (muži). Nárok na starobní důchod může vzniknout i v případě prokázání pojistných období v délce 15 let u žen a 20 let u mužů. Pokud je však starobní důchod těchto osob nižší než minimální penze garantovaná pojistným systémem, nebude starobní důchod navýšen na úroveň minimální penze.

Identifikační číslo PESEL
Občanům Polska, osobám s pobytem delším než 2 měsíce a osobám začleněným do polského systému zdravotního a sociálního zabezpečení vystavují místní úřady identifikační číslo PESEL (Powszechny Elektroniczny System Ewidencji Ludności). Číslo má strukturu YYMMDDZZZXQ, kde YYMMDD je datum narození, ZZZ je osobní identifikační číslo, X označuje pohlaví a Q je paritní číslo.


Ukončení pracovního poměru, podpora v nezaměstnanosti
Po ukončení pracovního poměru je možné za splnění náležitých podmínek uplatnit právo žádat o podporu v nezaměstnanosti v zemi posledního zaměstnání

Základní podmínky pro pobírání polských dávek v nezaměstnanosti: není k dispozici žádná vhodná pracovní nabídka, nabídka na odbornou přípravu, stáž, odbornou přípravu u zaměstnavatele nebo nabídka veřejných prací a nezaměstnaná osoba byla v průběhu posledních 18 měsíců před svou registrací na úřadě práce zaměstnána minimálně po dobu 365 dnů a pobírala mzdu ve výši, která nebyla nižší než minimální mzda, z níž bylo odváděno pojistné do pracovního fondu, nebo splnila požadované podmínky tím, že prokázala jiné období umožňující nárokovat dávku v nezaměstnanosti.

Více informací: http://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/abc-bezrobotnego-i-poszukujacego-pracy/

V oprávněných případech je možné do doby potřebného pojištění započítat i odpracovaná období v jiných členských státech EU/EHP. Tuto skutečnost je však nutné doložit formulářem U1 (dříve E 301) z příslušné země. Hrubá výše základní částky polských dávek v nezaměstnanosti (zasiłky dla bezrobotnych) činí první 3 měsíce 851,63 PLN měsíčně, následně 678,71 PLN. Je-li rozhodné období kratší než 5 let, má nezaměstnaná osoba nárok na 80 % základní částky, při rozhodném období minimálně 20 let potom 120 % základní částky. Podpůrčí doba trvá buď 6 měsíců (v regionech s nezaměstnaností nižší než 150 % průměru v zemi), nebo 12 měsíců (v regionech s nezaměstnaností alespoň 150 % celostátního průměru, nebo při splnění minimální doby pojištění 20 let a věku 50 let, nebo při nezaměstnanosti manžela(ky) bez nároku na příspěvek a alespoň jednoho nezaopatřeného dítěte do 15 let.

Před návratem do ČR je vhodné požádat na místně příslušném polském krajském úřadu práce Wojewódzki Urząd Pracy (WUP) o vystavení formuláře PD U1, který plní funkci potvrzení dob pojištění a zaměstnání. O vystavení formuláře PD U1 lze požádat i korespondenčně z ČR, pro urychlení administrativního procesu je však výhodnější podat žádost ihned po ukončení zaměstnání ještě v Polsku.

Formulář žádosti o vystavení formuláře PD U1 z Polska: http://dwup.pl/kszs/files/wniosek_o_wydanie_PDU1.pdf

Adresář polských WUP: http://psz.praca.gov.pl/wybor-urzedu 

6. Převod podpory v nezaměstnanosti, formulář U2 (E 303)

Nezaměstnaní občané v evidenci Úřadu práce ČR, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, mají právo požádat o transfer této dávky do jiné země EU/EHP (tedy i do Polska), a následně si zde hledat zaměstnání. Dávky jsou vypláceny nejvýše po dobu šesti měsíců, nebo do vyčerpání podpůrčí doby (je-li kratší). Podmínkou je evidence na domácím úřadu práce po dobu čtyř týdnů, podání žádosti prostřednictvím formuláře U2 (dříve E 303), stanovení doby odjezdu a cílového místa v Polsku. Následně je potřeba se do sedmi dnů dostavit na polský úřad práce a podrobit se místním registračním procedurám.

Před odjezdem z ČR je nutné zajistit zabezpečení lékařské péče v zahraničí. K tomu slouží buď Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), anebo Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Tyto průkazy vystavuje česká zdravotní pojišťovna, která poskytne bližší informace.

7. Uznávání pracovních kvalifikací

Občané s kvalifikací a oprávněním vykonávat určitý typ povolání v ČR jsou kvalifikováni pro tutéž práci i v Polsku. Pouze k výkonu regulované profese je vyžadována náležitá dokumentace a uznání odpovědné instituce. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem do Polska je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím. Pro výkon regulovaných profesí jsou právními předpisy členských států EU/EHP stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe a způsobilost).

Procedura uznávání pracovních kvalifikací rozlišuje kvalifikaci akademickou a profesní. Pro akademické účely je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC). Pro účely profesní je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání. Seznam regulovaných činností a další informace k dispozici na: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/index_en.htm

Uznávání akademických kvalifikací:

    Department of Strategy     (Departament Strategii)
   
Ministry of Science and Higher Education   (Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyższego, MNiSW)
   
ul. Wspólna 1/3, 00-529 Warszawa
    POLSKA    

     Tel.: +48 22 52 92 266; +48 22 52 92 359
     E-mail: enic-naric@nauka.gov.pl

     Web: http://www.nauka.gov.pl/en/recognition-of-academic-qualifications/

Seznam regulovaných profesí v Polsku (polsky a anglicky) a adresář příslušných uznávacích orgánů.    

8. Zdravotní péče a pojištění

Občané ČR zaměstnaní v jiné členské zemi EU/EHP mají právo na plnou zdravotní péči v zemi zaměstnání. Pokud se stanou součástí zdravotního systému jiné členské země EU/EHP, vztahuje se na ně oznamovací povinnost vůči jejich dosavadní české zdravotní pojišťovně.

Občané, kteří pracují a bydlí v jiné členské zemi EU/EHP, mají v ČR nárok pouze na nezbytnou zdravotní péči. Posouzení místa bydliště je v kompetenci příslušné zahraniční zdravotní pojišťovny. Pro účely čerpání této péče při pobytu v ČR vystavuje zahraniční zdravotní pojišťovna EHIC nebo Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. V jiném členském státě EU/EHP budou pojištěni i vyživovaní nezaopatření příslušníci těchto občanů, pokud jejich manžel(ka) nevykonává výdělečnou činnost v ČR.

Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR, mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.

Před zahájením nároku na zahraniční zdravotní pojištění lze využít české zdravotní pojištění i komerční připojištění.

9. Administrativní postup pro zajištění zdravotní péče

Hledání práce v zahraničí
Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zpravidla se automaticky stávají pojištěnci státu zaměstnání, od kterého také obdrží doklad o nároku na zdravotní péči.

Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy. Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (např. formulářem E 104), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu
Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání EHIC (pokud byl dotyčné osobě vystaven). Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Po ukončení výdělečné činnosti v zahraničí je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění. Zároveň je nutné doložit doby pojištění ze zahraničí (např. formulářem E 104), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Souběh zaměstnání
Při souběhu pracovních činností v Polsku a v ČR bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.

a)    Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistném i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.

b)    Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.

Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ.

Bližší informace: Kancelář zdravotního pojištění a Česká správa sociálního zabezpečení.

10. Jak najít zaměstnání
 
EURES (European Employment Services)

www.oferty.praca.gov.pl  – databáze volných pracovních míst polského Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej, MPiPS).


V polštině
Gazeta Wyborcza – http://www.gazeta.pl/praca
Rzeczpospolita – http://www.rzeczpospolita.pl/
Nasz Dziennik – http://www.naszdziennik.pl/
Trybuna – http://www.trybuna.com.pl/
Nowy Dziennik – http://www.dziennik.com/

V angličtině
Warsaw Business Journal – http://www.wbj.pl/
Warsaw Voice – http://www.warsawvoice.com.pl/

Soukromé personální agentury
Většina soukromých zprostředkovatelských agentur má své vlastní webové stránky. Aktuální databázi vede polské Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vybrané job portály

Životopis
Stručný životopis uchazeče o zaměstnání by neměl přesahovat 2 strany A4, měl by obsahovat osobní údaje (jméno, příjmení, adresa, kontakty), vzdělání, profesní zkušenosti, kvalifikaci, další dovednosti. Na závěr je nutné uvést následující vlastnoručně podepsaný text:

I hereby certify that I give consent for my personal data included in the job offer to be stored and processed for the purposes of recruitment (under the Personal Data Protection Act of 29 August 1997), případně polsky: Wyrażam zgodę na przetwarzanie moich danych osobowych dla potrzeb niezbędnych do realizacji procesu rekrutacji, zgodnie z ustawą z dnia 29 sierpnia 1997 roku o ochronie danych osobowych (Dz. U. z 2002 r. Nr 101, poz. 926 z późn. zm.).

Průvodní dopis (max. 1 A4) by měl obsahovat odůvodnění žádosti o volné pracovní místo, může být osobnější než životopis a měl by být vlastnoručně podepsán. Další užitečné informace na webu PSZ Jak przygotować się do rozmowy kwalifikacyjnej (Jak se připravit na pohovor).


11. Minimální mzda

Od 1. 1. 2019 je minimální hrubá měsíční mzda 2.250,- PLN (minimální hodinová sazba 14,70 PLN).

12. Týdenní pracovní doba, dovolená a státní svátky

Standardní pracovní doba je 40 hodin týdně (pět 8hodinových pracovních dní). Pracovní doba s přesčasy nesmí přesáhnout 48 týdně a 150 přesčasových hodin ročně. Každých 24 hodin mají zaměstnanci nárok na 11 hodin odpočinku. Práce o nedělích a státních svátcích je povolena pouze v případech uvedených v polském Zákoníku práce, zaměstnancům za každý takový odpracovaný den náleží den volna. Zaměstnanci pracující méně než 10 let mají nárok na 20 dní dovolené, nad 10 let 26 dní.

Státní svátky: 1.1., Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí, 1.5., 3.5., Boží Tělo, 15.8., 1.11., 11.11., 25.12., 26.12.

Od 1. 1. 2019 jsou v Polsku otevřeny obchody jen poslední neděli v měsíci. Během ostatních nedělí je zavřeno.

13. Sídla velvyslanectví

     Velvyslanectví České republiky ve Varšavě
     (Ambasada Republiki Czeskiej w Warszawie)
     ul. Koszykowa 18, 00-555 Warzsawa
     POLSKA

     Tel.: +48 225 251 850
     E-mail: warsaw@embassy.mzv.cz
     Web: www.mzv.cz/warsaw

     Velvyslanectví Polské republiky v Praze
     (Ambasada Rzeczypospolitej Polskiej w Pradze)
     Valdštejnská 8, 118 01 Praha 1

     Tel.: +420 257 099 500
     E-mail: praga.amb.sekretariat@msz.gov.pl
     Web: www.prague.mfa.gov.pl

V Polsku dále působí Honorární konzuláty ČR v Bydhošti (Bydgoszcz), Čenstochové (Częstochowa), Lodži (Łódź), Poznani (Poznań) a Vratislavi (Wrocław).

V ČR působí Konzulát Polské republiky v Brně a Generální konzulát Polské republiky v Ostravě.


14. Použité zdroje informací

    http://www.eures.europa.eu/ – evropský portál EURES

    http://www.eures.praca.gov.pl/ – polský portál EURES

    http://www.psz.praca.gov.pl/ – Veřejné služby zaměstnanosti (Publiczne Służby Zatrudnienia, PSZ) – úřady práce

    http://www.mpips.gov.pl/ – Ministerstvo práce a sociální politiky (Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej, MPiPS)

    http://www.mz.gov.pl/ – Ministerstvo zdravotnictví (Ministerstwo Zdrowia, MZ)

    http://www.zus.pl/ – Ústav sociálního pojištění (Zakład Ubezpieczeń Społecznych, ZUS)

    http://www.pfron.org.pl/ – Státní fond pro rehabilitaci zdravotně postižených osob (Państwowy Fundusz Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych, PFRON)

    http://www.nfz.gov.pl/ – Státní zdravotní fond (Narodowy Fundusz Zdrowia, NFZ)

    http://stat.gov.pl/ - polský statistický úřad (Główny Urząd Statystyczny, GUS)

    http://www.migrant.info.pl/home.html – polský imigrační portál

    http://www.podatki.biz/ – daňový portál

    http://www.paiz.gov.pl – Polská agentura pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ)

    http://www.opolsku.cz/ – Česko-polská obchodní komora

Datum uveřejnění: 21. 5. 2006, Poslední aktualizace: 17. 1. 2019
Soubor ke stažení: POLSKO - PODPORA V NEZAMESTNANOSTI, EVIDENCE NA UP
Poslední aktualizace: 3. 3. 2017, Velikost: 321 KB, Formát: PDF PDF Pro otevření souboru PDF si můžete zdarma stáhnout prohlížečPDF
Za úplnost informací na stránce odpovídá: generální ředitelství Úřadu práce ČR (odbor zaměstnanosti). Dotazy vyřizuje: tel. 844 844 803, callcentrum(a)mpsv.cz
Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Technická správa | Textová verze | Validita stránky