Integrovaný portál MPSV


Zaměstnanost > Politika zaměstnanosti > Národní politika zaměstnanosti > Rok 1999 > Národní plán zaměstnanosti ČR
Language is not available - English Mezinárodní stránka pro všechny dostupné jazyky.
Hledání   Nápověda   Domů   Přihlásit
  Nejste přihlášen. Můžete se zaregistrovat.

Národní plán zaměstnanosti České republiky


Obsah:

Úvod

       Současný stav transformace české ekonomiky a společnosti vyžaduje novou koncepci politiky zaměstnanosti, provázanou s celkovou hospodářskou, regionální, sociální a vzdělávací politikou vlády, odpovídající změněným podmínkám trhu práce. Součástí střednědobé strategie politiky zaměstnanosti je předkládaný Národní plán zaměstnanosti.

       Tento plán je zpracován v souladu s cíli „Hospodářské strategie ČR pro vstup do Evropské unie„, tzn. oživení ekonomického růstu, zvýšení konkurenční schopnosti, kvalifikace a zaměstnanosti. Strategie politiky zaměstnanosti se nutně dotýká i oblasti sociální politiky, vyžadující nové pojetí principu solidarity ve vztahu k motivaci pro přijetí (resp. udržení) zaměstnání. Kromě zvýšení rozsahu aktivní politiky zaměstnanosti bude řešení nezaměstnanosti vyžadovat nová opatření hospodářské politiky zaměřená na podporu vzniku nové zaměstnanosti a na restrukturalizaci stávající zaměstnanosti.


Vývoj trhu práce a politiky zaměstnanosti v předchozím období


Vývoj zaměstnanosti

       Celková úroveň zaměstnanosti v prvních transformačních letech nejprve klesala o více než 10 %, od roku 1994 se začala zvyšovat (do roku 1996). Z údajů úřadů práce vyplývá, že v tomto období téměř polovina všech zaměstnaných změnila pracovní místo a obsah svého zaměstnání.

       Rychle se zvyšovala zaměstnanost ve službách. V tomto sektoru bylo v roce 1998 zaměstnáno 53,6 % všech ekonomicky aktivních osob. Podíl zemědělství a lesnictví na celkové zaměstnanosti činil 5,5 % a v průmyslu 40,9 %. Výrazně se snížila zaměstnanost ve většině velkých podniků, na druhé straně vznikl nový segment drobných firem a samostatných živnostníků se 750 tisíci pracovních příležitostí. Výrazně se také zvyšil počet zahraničních pracovníků. Naopak na minimum poklesl počet českých pracovníků v cizině.

       Na udržení vysoké úrovně zaměstnanosti se vedle rozvoje odvětví služeb rovněž významně podílelo snížení počtu pracujících osob v důchodovém věku (především na počátku transformace), prodloužení délky mateřské dovolené ze 2 na 3 roky, prodloužení doby poskytování rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte a prodloužení dovolené o 1 týden.

       Na udržení vysoké zaměstnanosti měl vliv i způsob české privatizace. Podniky nebyly před privatizací restrukturalizovány a tento proces byl ponechán až na nové vlastníky. Kuponová metoda privatizace přímé, efektivní vlastnické vztahy nevytvořila. Vzniklo rozptýlené vlastnictví drobných akcionářů s malou šancí prosadit svá vlastnická práva. Investiční fondy neměly se správou akcií zkušenosti a často ani koncepci co dál. Nedokonalá legislativa a nedostatek kapitálu vedly k ochromení kapitálového trhu, který nefungoval podle předpokladů. Přímé vlastnické vztahy vznikají až v poslední době. Noví vlastníci jsou nuceni k restrukturalizaci a snižování zaměstnanosti za dnešních, nepříznivých podmínek.

       Změny, probíhající v minulých letech na trhu práce a v celém hospodářství, se odrazily i ve struktuře studijních oborů, nabízených školskými zařízeními. Došlo k odklonu od výuky technických oborů a k urychlenému zaměření škol na obory tehdy požadované na trhu práce. V současné době přicházejí na trh práce absolventi se zaměřením na ekonomii, obchod a služby, eventuálně na humanitní obory, na management a podnikání. Trh práce je těmito profesemi při stávající hospodářské stagnaci však již nasycen a tito absolventi se stávají nezaměstnanými.

       Ve vývoji a struktuře zaměstnanosti začaly hrát významnou roli skryté (černé) ekonomické aktivity. Některé poznatky naznačují, že skrytá zaměstnanost v ČR se stala rozšířeným jevem včetně nelegální zaměstnanosti cizinců ze zemí s méně rozvinutou ekonomikou, pro které se ČR stala zemí cílovou.

       ČR má v podstatě srovnatelné podmínky se zeměmi EU v objemu roční i týdenní délky pracovní doby. Ve srovnání s těmito zeměmi má však nižší flexibilitu forem pracovní doby. Pružné pracovní režimy se používají pouze výjimečně a zkrácená pracovní doba v zaměstnanosti žen se začíná prosazovat teprve v poslední době.


Vývoj nezaměstnanosti

       Nezaměstnanost rychle vzrostla v roce 1991 (z 39,3 tis. nezaměstnaných koncem roku 1990 na 221,7 tis. osob v roce 1991, což představovalo míru nezaměstnanosti 4,1 %). V dalších letech se průměrná roční míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 3 %. Převážnou část nezaměstnaných tvořili lidé s nízkou kvalifikací a omezenou pracovní mobilitou. K výraznějšímu růstu míry nezaměstnanosti došlo až v posledních měsících roku 1997. Průměrná roční míra nezaměstnanosti dosáhla 4,3 %. Koncem roku 1998 bylo v evidenci úřadů práce již 386,9 tis. nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti činila 7,5 %. (K 28.2.1999 již míra nezaměstnanosti dosáhla 8,3 %.)

       I přes poměrně nízkou nezaměstnanost byl v minulých letech celkový pohyb osob v evidenci úřadů práce značný. Např. v průběhu roku 1997 se hlásilo do evidence 499 tis. osob, vyřazeno bylo 416 tis., z toho téměř tři čtvrtiny nalezly nové pracovní místo.

       Průměrná nabídka volných pracovních míst, dosáhla v roce 1996 (tj. v roce hospodářského růstu) 98,9 tis. míst. V roce 1997 poklesl počet volných pracovních míst o 20 tisíc a ke konci roku 1998 se dále snížil, a to na 37,6 tisíc. V průměrné míře nezaměstnanosti existovaly výrazné regionální rozdíly (např. Most - 15,6 %, Louny- 15,5 %, Chomutov – 14,8 %, Karviná - 13,8 %, Teplice - 13,2 % a naopak Praha-východ - 1,6 %, Praha–západ - 2,2 % a Praha - 2,3 %, údaje ke konci r.1998).

       Osoby s různými handicapy na trhu práce, jako osoby se ZPS, absolventi škol bez praxe, ženy s dětmi, mladiství či jiné skupiny uchazečů bez kvalifikace, jsou vytlačovány z trhu práce a vytvářejí skupinu dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnaných. U nízkopříjmových skupin osob, které v zaměstnání již nemohou očekávat vyšší příjem (ve srovnání s příjmem ze sociálních dávek), začala vznikat sociální nezaměstnanost.

       Rizikovými skupinami jsou především mladí lidé bez praxe, ženy s malými dětmi, osoby s nízkou kvalifikací a osoby zdravotně postižené. Počet nezaměstnaných absolventů škol (včetně mladistvých po ukončení základní školy) dosáhl koncem září 1998 již 77 tisíc, což představuje rekordní nárůst proti předchozím letům.

       Nejvážnějším humanitárním problémem je nárůst nezaměstnanosti zdravotně handicapovaných osob. Jejich nezaměstnanost prudce roste i po přehodnocení invalidity a částečné invalidity na základě zákona č. 155/1995 Sb. Od konce roku 1995 lze sledovat trvalý růst této nezaměstnanosti z 20 tis. osob koncem roku 1993 na 48,9 tisíc ke konci roku 1998.

       Hlavním problémem se však stává nezaměstnanost mladých lidí. Zhruba 40 % všech evidovaných nezaměstnaných jsou lidé mladší 30 let (mezi zaměstnanými je v této věkové kategorii přibližně 25 % osob). Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nejvyšší ve věkové skupině do 19 let. Obtížnost umísťování nejmladších osob je o to větší, že jsou pro zaměstnavatele málo efektivní (vliv nástupu do vojenské základní služby, odchodu na mateřskou dovolenou). Navíc se jedná často o osoby nekvalifikované nebo s nízkou kvalifikací. Starší věkové skupiny (od 50 let výše) jsou nezaměstnaností postiženy výrazně méně. Přispívá k tomu také možnost odchodu do předčasného důchodu.

       Závažným problémem je i narůstající dlouhodobá nezaměstnanost (trvající déle než 12 měsíců). Ke konci roku 1997 bylo v této skupině nezaměstnaných 52,6 tis. osob, ke konci roku 1998 to bylo již 86,8 tis. osob. Cca pětina všech uchazečů o práci - více žen než mužů – je postižena dlouhodobou nezaměstnaností.


Vývoj politiky zaměstnanosti

       Základy strategie státní politiky zaměstnanosti byly vytvořeny již v roce 1990 a spočívaly na vysoké intenzitě nasazení opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Tato strategie byla v prvních obdobích transformace jedním ze základů udržení nízké míry nezaměstnanosti. Intenzita nasazení aktivní politiky zaměstnanosti (vyjádřená objemem prostředků) však trvale klesala ve prospěch pasivní politiky zaměstnanosti, zejména v posledních letech. Zatímco v roce 1992 realizací opatření aktivní politiky bylo „zaměstnáno„ 127 tis. osob, kteří by bez této politiky byli nezaměstnaní a pobírali by podporu v nezaměstnanosti, v roce 1996 to bylo již jen 32 tis. V obou letech přitom průměrná míra nezaměstnanosti dosahovala stejné hodnoty - 3 %.

       V roce 1992 bylo na aktivní politiku zaměstnanosti vydáno 1,72 miliardy Kč a na pasivní politiku (podpory v nezaměstnanosti) 1,42 mld. Kč, v roce 1996 bylo věnováno na aktivní politiku 0,55 miliardy a na pasivní politiku 2,1 mld. Kč. V roce 1998 a 1999 došlo již k určitému navýšení prostředků na aktivní politiku, ale vzhledem k neustále rostoucí nezaměstnanosti nelze tyto prostředky považovat za dostatečné.


Vývoj trhu práce a politiky zaměstnanosti v posledním období

       V průběhu roku 1998, v souvislosti s poklesem hospodářského růstu a při pokračující restrukturalizaci některých oblastí ekonomiky, se situace ve vývoji nezaměstnanosti prudce změnila. V mezinárodním srovnání již Česká republika nepatří k zemím s výjimečně nízkou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti v průběhu roku rychle stoupala a konci roku dosáhla 7,5 %. Touto úrovní předstihla některé země EU -15 (Lucembursko, Rakousko, Holandsko) a dostihla řadu dalších (Dánsko, Portugalsko, Spojené království), nemluvě o mimoevropských zemích jako Japonsko s mírou 3,4 % a USA 4,9 % (údaje za rok 1997 podle definic SOEC).

       Ve srovnání s průměrem zemí EU -15, dosahujícím míry mezi 10 a 11 %, nebo se středoevropskými transformujícími se zeměmi, kde se míra nezaměstnanosti pohybovala od 8 % v Maďarsku po cca 11 % v Polsku a 16 % na Slovensku se může úroveň nezaměstnanosti v ČR stále ještě jevit jako příznivá. Znepokojivý je však rychle stoupající trend a velká diferenciace mezi jednotlivými regiony. Rozsah nezaměstnanosti při vrcholící restrukturalizaci v příštím období dosáhne pravděpodobně úrovně srovnatelné s okolními zeměmi.


Předpokládaný vývoj trhu práce

       Převážná část opatření, navrhovaných v Národním plánu zaměstnanosti, začne působit v r. 2000 a později. Očekáváme proto další snižování zaměstnanosti, vyplývající z procesu dotváření efektivních vlastnických struktur a tím i zvýšeného tlaku na růst produktivity práce při nízkém hospodářském růstu nebo stagnaci. Při průměrném ročním přírůstku pracovních sil o 0,5 % a růstu HDP do výše 1 - 2 % lze předpokládat postupný nárůst míry nezaměstnanosti až na 10 –11 % již koncem roku 1999.


Cíle politiky zaměstnanosti


       Realita trhu práce vyžaduje nové definování cílů, prostředků i subjektů politiky zaměstnanosti. Vyžaduje přesun těžiště pozornosti, následně i toků finančních prostředků, od „pouhého„ zabezpečení člověka v nezaměstnanosti, které udržuje nezaměstnaného v pasivním setrvání v této situaci a nemotivuje ho ke změně stavu (pro relativní výhodnost takového zabezpečení). Národní plán zaměstnanosti jednoznačně upřednostňuje tvorbu nových pracovních příležitostí, podporu zaměstnatelnosti, adaptability, flexibility pracovní síly před spoléháním na sociální záchrannou síť. Je nutné zaměřit pozornost a transfer finančních prostředků na zařazování nezaměstnaných do různých proaktivních opatření, která zvýší jejich schopnost přijmout zaměstnání.

       Nová politika zaměstnanosti musí překročit stávající kompetenční i psychologické vymezení odpovědnosti za oblast nezaměstnanosti a zaměstnanosti pouze na služby zaměstnanosti (tj. na úřady práce a MPSV), musí se stát záležitostí všech resortů, vlády i sociálních partnerů. Předpokladem řešení je programové pojetí politiky zaměstnanosti, provázané s celkovou ekonomickou, sociální, regionální a vzdělávací politikou vlády.

       Zároveň je nutné konstatovat, že přes název "národní" se převážně jedná o státní plán zaměstnanosti, neboť spolupráce se zaměstnavatelskými a odborovými svazy je zatím možná pouze na centrální úrovni v Radě hospodářské a sociální dohody, a dále z důvodu předpokládaného řešení navržených opatření převážně státními orgány.Tento stav odráží dosažený stupeň regionalizace v ČR.

       Přesto vědomě používáme název národní plán, vzhledem k předpokládané budoucí realizaci provázaných opatření mezi samosprávnými a státními, resp. sociálními partnery, a to na centrální i regionální úrovni při řešení nezaměstnanosti.


Politika zaměstnanosti vlády by se měla zaměřit na naplnění těchto základních cílů:

  • zavést nová opatření hospodářské politiky zaměřená na podporu vzniku nové zaměstnanosti a na restrukturalizaci stávající zaměstnanosti,

  • zvýšit motivaci pracovní síly ke vstupu (nebo návratu) do zaměstnanosti zřetelným zvýhodněním pracovních příjmů před příjmy sociálními,

  • sladit přípravu pracovní síly s požadavky trhu práce,

  • sladit rozsah a strukturu zaměstnávání zahraniční pracovní síly se situací na trhu práce,

  • zvýšit rozsah a účinnost opatření aktivní politiky zaměstnanosti,

  • zabezpečit potřebné organizační, personální i finanční předpoklady fungování služeb zaměstnanosti v souladu s očekávanou úrovní nezaměstnanosti.

       Se vstupem do EU bude ČR nucena akceptovat principy jednotlivých politik, zakotvených ve Smlouvě o Evropském společenství a dalších předpisech EU. Principy politiky zaměstnanosti Evropské unie kladou důraz na nasměrování sociálních transferů ve prospěch opatření vedoucích ke zvýšení zaměstnanosti (včetně provázaných daňových, vzdělávacích a dalších opatření). Tato opatření jsou zaměřena na omezení stávající demotivace nezaměstnaných, k jejich motivování k přijetí zaměstnání či k přípravě na jeho přijetí. Cílem těchto opatření je zabránit vylučování ohrožených skupin ze společnosti. Zásady v oblasti zaměstnanosti, přijaté na nejvyšší úrovni Radou EU, se opírají o následující priority, které jsou promítnuty i v cílech našich opatření:

  • podporu zaměstnatelnosti lidí,
  • rozvoj malého a středního podnikání,
  • podporu schopnosti podniků a jejich zaměstnanců přizpůsobit se změnám,
  • podporu rovných příležitostí všech osob.

       Tyto priority byly Evropskou komisí konkretizovány v 19 Směrnicích a staly se závaznými na rok 1998 pro všechny členské země EU při zpracování národních plánů zaměstnanosti. Směrnice jsou určitým zobecněním makroekonomické, sociální a vzdělávací politiky členských států EU, koncentrátem jejich zkušeností s účinností stávajících opatření aktivní politiky zaměstnanosti, včetně předpokládaných trendů vývoje v oblasti zaměstnanosti. Na rok 1999 byly tyto Směrnice upřesněny.

       Ekonomické, sociální i politické poměry v ČR jsou odlišné. Z hlediska situace na trhu práce v transformující se ekonomice musíme proto přednostně reagovat na naše specifické situace, které členské země nemají nebo je překonaly již dříve. Uvedené směrnice navíc nejsou pro ČR jako kandidátskou zemi závazné, většinu z nich ani nemůžeme okamžitě naplnit, neboť nejprve musíme vytvořit příslušný legislativní rámec řešení.

       Cílem návrhu Národního plánu zaměstnanosti ČR je proto přihlásit se k principům zásad Rady EU, které byly přijaty na summitu v Lucemburku v prosinci 1997, avšak tvůrčím způsobem je aplikovat na naší situaci v nezaměstnanosti.

       Metodika doporučená státům EU pro zpracování národních plánů zaměstnanosti se opírá o konkrétní směrnice rozčleněné do 4 pilířů. Pro srovnatelnost se státy EU byla tato metodika a struktura uplatněna i v našem národním plánu. Návrhy opatření přitom plně respektují přípravu ČR v oblasti věcné a legislativní aproximace politiky zaměstnanosti pro vstup do EU. Tyto návrhy opatření jsou v členění podle 4 hlavních pilířů uvedeny v textu Národního plánu zaměstnanosti.


Pilíř 1 - Podpora zaměstnatelnosti


       Tento pilíř zahrnuje opatření vedoucí ke zvýšení zaměstnatelnosti pracovní síly, zajištěním odpovídající úrovně její kvalifikace a flexibility ve vztahu k požadavkům trhu práce, usnadněním přechodu mládeže ze školy do praxe, odstraňováním různých bariér spočívajících v nedostatečném rozvinutí či ztrátě pracovních návyků, zejména mládeže, zdravotně handicapovaných osob, dlouhodobě nezaměstnaných či osob vstupujících po delší době na trh práce. Součástí zvýšení zaměstnatelnosti je i zvýšení motivace pracovní síly ke vstupu do zaměstnání a k setrvání v zaměstnání a zlepšení jejího postavení na trhu práce vůči zahraniční pracovní síle.

Navržená opatření pokrývají obsah směrnic Rady Evropské unie k zaměstnanosti č. 1-7 a 19.

Souhrn opatření:

1.1. Provést reformu řízení a financování školského systému, především středního a vyššího odborného školství, s cílem vytvářet prostřednictvím systému vzdělávání podmínky pro dosahování optimální rovnováhy mezi strukturou kvalifikace absolventů škol a potřebami trhu práce.
1.2. K usnadnění přechodu absolventů škol do praxe zavést předmět volba povolání do osnov škol, ve kterých žáci plní povinnou školní docházku, zaměřený cíleně na formování postojů žáků, studentů i rodičů. Ve spolupráci s úřady práce provázat výuku základních, středních i vyšších odborných škol s informacemi o aktuálních a perspektivních možnostech na trhu práce.
1.3. Postupně zvyšovat váhu pracovních příjmů ve vztahu k sociálním příjmům, především u občanů s očekávaným nízkým příjmem, zvýhodnit osoby ekonomicky aktivní před osobami ekonomicky neaktivními. V souladu s tímto záměrem zvyšovat výši minimální mzdy, aby se co nejdříve dostala nad úroveň životního minima samostatně žijící dospělé osoby.
1.4. Změnit a rozšířit legislativní, kompetenční, organizační a finanční rámec činností orgánů služeb zaměstnanosti v souladu s potřebami trhu práce.
1.5. Při sestavování státního rozpočtu na státní politiku zaměstnanosti zvyšovat výdajovou položku na APZ, v souladu s vývojem nezaměstnanosti.
1.6. Sladit zaměstnávání zahraniční pracovní síly se situací na trhu práce, zejména pak zamezit jejímu vstupu na trh práce nelegálními formami nebo formami nekalého podnikání.
1.7. Systémově řešit otázku pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů, včetně způsobu financování.
1.7.a Zavedení ucelené rehabilitace jako předpokladu znovuzačlenění občana se zdravotním postižením do pracovní činnosti.
1.7.b Nově vymezit okruh zdravotně postižených občanů se zvýšenou ochranou na trhu práce.
1.7.c Vytvořit systém ekonomické motivace zaměstnávání osob se zdravotním postižením a sjednotit dosavadní zásady státní podpory zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením.
1.8. Realizovat opatření ke zvýšení zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, se zřetelem na příslušníky romské komunity.


Rozpracování jednotlivých opatření pilíře č.1

Znění opatření č.1.1

Provést reformu řízení a financování školského systému, především středního a vyššího odborného školství, s cílem vytvářet prostřednictvím systému vzdělávání podmínky pro dosahování optimální rovnováhy mezi strukturou kvalifikace absolventů škol a potřebami trhu práce.

Charakteristika problému

Struktura absolventů jednotlivých druhů a typů škol, struktura oborů přípravy i koncepce jejich vzdělávacího obsahu nejsou optimálně sladěny s potřebami profesní a kvalifikační struktury pracovní síly, požadovanými na trhu práce. Školský vzdělávací systém reaguje na potřeby trhu práce opožděně, nemá vytvořeny podmínky pro zapojení svých odběratelů (tj. zaměstnavatelů) do svého systému řízení a financování. Každým rokem se zvyšuje počet absolventů škol, kteří začínají svou profesní kariéru evidencí na úřadu práce.

Cíl

Trvalé a také dlouhodobé dosahování optimálního sladění výstupů ze školského vzdělávacího systému a požadavků trhu práce na úroveň kvalifikace a zaměření studijních (učebních) oborů.

Cílové skupiny

Prvotně školy všech stupňů, zaměstnavatelé, druhotně absolventi škol a občané, kteří nedokončili přípravu na povolání, nedokončili základní vzdělání a mladiství, kteří ukončili vzdělání jen absolvováním základního vzdělání.

Způsob aplikace

Zpracovat a realizovat reformu řízení a financování školského a vzdělávacího systému na základě principu spoluúčasti zaměstnavatelů. K tomu je nutné jednoznačné vymezení toků a cílů financování na úrovni centra a okresu (regionu) a individuálního financování zaměstnavatelem (propojení s konkrétním zaměstnavatelem).

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Do konce roku 1999 dokončit věcný záměr i legislativní rámec reformy, realizovat od 1.1.2000 v závislosti na legislativním plánu práce vlády.

Požadavek na finanční prostředky

Bude výsledkem ekonomické kvantifikace dopadů nových zákonných úprav, předpokládá se relativní úspora prostředků státního rozpočtu dosud vynakládaných jako dotace na neefektivní obory.

Nositelé úkolu:

Místopředseda vlády pro sociální politiku, MŠMT, MF ve spolupráci s MPSV, MZd, MZ, MPO, Hospodářská komora ČR, v dohodě se sociálními partnery, na regionální úrovni školské úřady, školy, okresní hospodářské komory a úřady práce.


Znění opatření č.1.2

K usnadnění přechodu absolventů škol do praxe zavést předmět volba povolání do osnov škol, ve kterých žáci plní povinnou školní docházku, zaměřený cíleně na formování postojů žáků, studentů i rodičů. Ve spolupráci s úřady práce provázat výuku základních, středních i vyšších odborných škol s informacemi o aktuálních a perspektivních možnostech na trhu práce.

Charakteristika problému

Žáci, studenti, jejich rodiče i učitelé se obtížně orientují v potřebě profesí požadovaných trhem práce. Rozhodování dětí, učitelů a rodičů o budoucí profesi se opírá především o síť existujích škol v jejich okrese či regionu s rozdílnou úrovní kvalifikačních výstupů. Poradenská střediska pro volbu povolání na úřadech práce mohou na žáky a studenty působit pouze krátkodobě a prakticky jednorázově. V osnovách základních škol je malý prostor pro výuku praktických dovedností a získání manuální zručnosti, jako vytvoření předpokladu zájmu o vyučení.

Cíl

Dlouhodobě a  fundovaně působit na žáky, studenty i jejich rodiče v procesu volby povolání (na základě spolupráce škol a úřadů práce), aby bylo dosaženo optimálního sladění jejich volby ve vazbě na individuální schopnosti a očekávané potřeby trhu práce. Zvýšit zájem o získání kvalifikace vyučením a propojit odbornou praxi na zabezpečení potřeb konkrétních zaměstnavatelů. Zajistit kvalifikované vzdělávání učitelů pro předmět volba povolání, pro praktické vyučování a aplikace naukových předmětů, doplnit vzdělávání poradenských a výchovných poradců.

Cílové skupiny

Žáci základních škol, studenti gymnázií a středních odborných škol, rodiče i učitelé.

Způsob aplikace

Zavést předmět „Volba povolání„ do celého školského vzdělávacího systému (na základě zkušeností s pilotním projektem „Poradenství pro volbu povolání„, realizovaným několik let na školách okresu Most). Vytvořit možnosti pro získání praktických dovedností a návyků v rámci základního vzdělávání a rozšířit prostor pro inovaci odborné složky vzdělávání v rámci středního a vyššího vzdělávání v souladu s rozvojem technologií a vědeckých poznatků v příslušném oboru. Vytvořit jednotný systém hodnocení efektivnosti škol a jednotlivých studijních oborů s využitím moderních technologií.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Není potřebný. Postupně od školního roku 2001-2002.

Požadavek na finanční prostředky

Bude upřesněn v průběhu prací souvisejících s realizací opatření (mzdy, provozní prostředky, jednorázové náběhové náklady, např.učební pomůcky).

Nositelé úkolů

Místopředseda vlády pro sociální politiku, MŠMT, ve spolupráci s MPSV a sociálními partnery na centrální úrovni. Na regionální úrovni školské úřady, základní a střední školy, ve spolupráci s úřady práce, zástupci zaměstnavatelů, okresními hospodářskými komorami.


Znění opatření č.1.3

Postupně zvyšovat váhu pracovních příjmů ve vztahu k sociálním příjmům, především u občanů s očekávaným nízkým příjmem. Zvýhodnit osoby ekonomicky aktivní před osobami ekonomicky neaktivními. V souladu s tímto záměrem zvyšovat výši minimální mzdy, aby se co nejdříve dostala nad úroveň životního minima samostatně žijící dospělé osoby.

Charakteristika problému

Současná váha pracovního příjmu v celkovém příjmu (tzn. včetně příjmů z různých sociálních dávek) je u nízkopříjmových skupin obyvatelstva natolik malá, že dostatečně nemotivuje k přijetí zaměstnání. Při současné mzdové nabídce pro méně kvalifikované práce, a dále nárůstu cen dopravy i omezování dopravní obslužnosti, se tyto skupiny obyvatelstva chovají zcela racionálně a upřednostňují vyšší sociální příjem před nižším pracovním příjmem. To platí zejména při ztrátě zaměstnání, kdy jsou tyto relace vnímány ještě zřetelněji. Pokud se tato relace mezi úrovní pracovního a sociálního příjmu nezmění (nedojde-li k nárůstu minimální mzdy nad výši životního minima), pak při nárůstu nezaměstnanosti poroste počet osob s orientací na sociální dávky (tzv.past chudoby) se všemi důsledky pro výdajovou i příjmovou stránku státního rozpočtu. V ČR dosahuje minimální mzda pouze 83 % výše životního minima samostatně žijící dospělé osoby (po zvýšení k 1.1.1999), kdežto v členských zemích EU je výše minimální mzdy vždy nad výší životního minima.

Cíl

Zvýšit motivaci k přijetí zaměstnání a k preferenci pracovních příjmů před příjmy sociálními.

Cílové skupiny

Nízkokvalifikované skupiny obyvatelstva s očekávaným nízkým pracovním příjmem.

Způsob aplikace

Postupně synchronizovat podmínky dávkových systémů hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dávek sociální pomoci v pásmu nízkých příjmů tak, aby na jedné straně poskytovaly spolehlivou sociální ochranu, ale současně umožnily diferencovat rozsah sociální pomoci podle prokázané snahy pracovat a působily motivačně k přijetí zaměstnání. Pro tyto účely vázat poskytování vymezených sociálních příjmů na účast jejich příjemce na pracovní aktivitě, a to i krátkodobého charakteru. Zároveň zabezpečit úzkou součinnost orgánů, které dávky v rámci těchto systémů poskytují. Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

V první etapě byla 1.1.1999 zvýšena úroveň minimální mzdy na 3250 Kč. (tj. o 22,6 %). V dohodě se sociálními partnery má vláda úmysl i nadále zvyšovat minimální mzdu. V letošním roce se předpokládá ještě zvýšení na 3600 Kč, s účinností od 1.7.1999. V roce 2000 se podle dohodnutého postupu předpokládá další dvojí zvýšení minimální mzdy s cílem dosáhnout v roce 2001 vyrovnání úrovně čisté minimální mzdy s výší životního minima samostatně žijící osoby. Cílem je dosáhnout stav, aby minimální mzda byla 15 % nad výší životního minima samostatně žijící osoby. Novelou zákona č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, k 1.7.2000 se připraví valorizační mechanismus zvyšování minimální mzdy pro další období po roce 2001.

V rámci reformy sociální péče pokračuje příprava zákona, podle kterého budou poskytovány dávky osobám v hmotné nouzi (nahradí současný zákon o sociální potřebnosti).

Požadavek na finanční prostředky

Budou stanoveny na základě ekonomické kvantifikace dopadů příslušných právních norem. V zásadě by nemělo dojít k nárůstu výdajů ze státního rozpočtu, spíše naopak.

Nositelé úkolu

Místopředseda vlády pro sociální politiku, MPSV, MF ve spolupráci se sociálními partnery, na regionální úrovni úřady práce, referáty sociálních věcí okresních úřadů a pověřených obecních úřadů při výkonu exekutivy na svěřeném úseku.


Znění opatření č.1.4

Změnit a rozšířit legislativní, kompetenční, organizační a finanční rámec činností orgánů služeb zaměstnanosti v souladu s potřebami trhu práce.

Charakteristika problému

Současná i očekávaná úroveň a rozsah nezaměstnanosti neodkladně vyžaduje zahájit proces změn kompetencí MPSV a úřadů práce. Platná právní úprava omezuje rozsah činností úřadů práce pouze na evidované nezaměstnané, neumožňuje provádět preventivní opatření u občanů ohrožených nezaměstnaností, (kteří nejsou evidovanými uchazeči o zaměstnání) a neumožňuje realizovat opatření na zvýšení zaměstnanosti. Stávající rozsah opatření APZ je omezený a umožňuje řešení situace pouze některých skupin uchazečů. Rovněž rostoucí význam poradenství a dalšího vzdělávání není legislativně vymezen. Hospodaření s finančními prostředky na státní politiku zaměstnanosti v režimu státního rozpočtu není vyhovující, neumožňuje řešit programově dlouhodobé problémy.

Cíl

Realizovat novou právní úpravu financování politiky zaměstnanosti fondového typu, zavést nový organizační a institucionální model služeb zaměstnanosti. Návazně doplnit vymezení obsahu státní politiky zaměstnanosti o prevenci nezaměstnanosti (realizovat rekvalifikace zájemců, tj. občanů, kteří nejsou evidovanými uchazeči), další vzdělávání občanů a realizaci nové zaměstnanosti (v rámci systému investičních pobídek). Rozšířit kompetence a okruh činností úřadů práce k realizaci nových opatření - např. zabezpečovat profesní přípravu občanů, finančně podporovat krátkodobé pracovní poměry pro dlouhodobě nezaměstnané k obnovení či získání kvalifikace (odborné praxe), motivační, resocializační a rekvalifikační aktivity s dlouhodobě nezaměstnanými k získání či obnovení kvalifikace nebo zvýšení trvalého pracovního uplatnění.

Cílové skupiny

Osoby ekonomicky aktivní, uchazeči o zaměstnání.

Způsob aplikace

Oddělit Správu služeb zaměstnanosti od MPSV (vyčlenit operativní činnosti spjaté s řízením úřadů práce), na MPSV ponechat pouze koncepční činnosti, v návaznosti na přijatý model reformy státní správy a samosprávy zabezpečit nové institucionální a organizační uspořádání služeb zaměstnanosti. Poskytovat příspěvky zaměstnavatelům, vzdělávacím zařízením, uchazečům o zaměstnání nebo občanům na úhradu nákladů spojených s vymezenými činnostmi aktivní politiky zaměstnanosti.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Předložit návrh věcného záměru zákona o zaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 1999 vládě, s předpokládanou účinností zákona nejpozději k 1.7.2001. Novelou kompetenčního zákona (zákona č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, v platném znění) rozšířit okruh působnosti MPSV na oblast dalšího vzdělávání, s předpokládanou účinností od 1.7.2001. Návazně vydat vyhlášku MPSV o dalšímu vzdělávání.

Požadavek na finanční prostředky

Bude upřesněn na základě ekonomické kvantifikace dopadů přijetí nových právních předpisů . V zásadě zachovat rozsah stávajícího výběru v rámci zákona o sociálním pojištění.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, MPSV, MF, MŠMT, příp. MZd, MZe ve spolupráci se sociálními partnery, na regionální úrovni úřady práce, vzdělávací zařízení.


Znění opatření č.1.5

Při sestavování státního rozpočtu na státní politiku zaměstnanosti zvyšovat výdajovou položku na APZ, v souladu s vývojem nezaměstnanosti.

Charakteristika problému

Objem dosud vyčleňovaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na APZ umožňoval zařadit do těchto opatření pouze omezený počet uchazečů (v roce 1998 46,5 tis.uchazečů, tj.8,9 % celkového počtu uchazečů vyřazených z evidence úřadů práce). Na průměrný počet 312 tis.uchazečů evidovaných úřady práce v r. 1998 bylo do programů aktivní politiky zaměstnanosti zařazeno průměrně měsíčně 23,3 tis. osob (což představuje 7,5 % podíl). Úřady práce poskytují zaměstnavatelům příspěvky v rámci opatření APZ cca ve výši 50 % možné výše stanovené předpisy. Tato výše příspěvků již dostatečně nemotivuje zaměstnavatele k přijetí uchazečů do zaměstnání.

Cíl

V roce 2000 umožnit zařazení min.110-120 tis.uchazečů do programů APZ, (tj. cca 20 % předpokládaných evidovaných nezaměstnaných) a to diferencovaně podle skupin (zejména obtížně umístitelných na trhu práce), regionální charakteristiky trhu práce a použitého opatření APZ. Vytvořit tak předpoklady pro snižování míry a rozsahu nezaměstnanosti, především v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti.

Cílové skupiny

Uchazeči o zaměstnání, zejména obtížně umístitelní na trhu práce, zaměstnavatelé.

Způsob aplikace

Formou příspěvku zaměstnavatelům, uchazečům, vzdělávacím zařízením a dalším, na úhradu nákladů spojených se zřízením nových pracovních míst, rekvalifikací apod., v souladu s absorbční schopností místních trhů práce.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Nevyžaduje právní úpravu. Požadavky uplatňovat v termínech předkládání návrhů státního rozpočtu, informovat vládu, sociální partnery i poslance Parlamentu ČR na jednáních, při předkládání analytických a koncepčních materiálů. Výši minimálního podílu prostředků na APZ (z celkových výdajů na státní politiku zaměstnanosti) zakotvit každoročně do dohody se sociálními partnery.

Požadavek na finanční prostředky

V roce 1999 činí rozpočet na APZ celkem 1,443 mld. Kč, tj. 19 % z celkového rozpočtu na státní politiku zaměstnanosti. V roce 2000 dosáhnout podílu APZ, jako optima 30 % z celkového rozpočtu vynaloženého na státní politiku zaměstnanosti.

Nositelé úkolů

Místopředseda vlády pro sociální politiku, MPSV ve spolupráci s MF a sociálními partnery, na regionální úrovni úřady práce a zaměstnavatelé.


Znění opatření č. 1.6

Sladit zaměstnávání zahraniční pracovní síly se situací na trhu práce, zejména pak zamezit jejímu vstupu na trh práce nelegálními formami nebo formami nekalého podnikání.

Charakteristika problému

Dovoz zahraniční pracovní síly ze zemí s nižší ekonomickou a sociální úrovní v období hospodářského růstu, původně nahrazující objektivní nedostatek pracovníků v některých oborech, se v současném období hospodářské stagnace postupně změnil z pozitivního faktoru ekonomického rozvoje spíše na faktor negativní. Zaměstnavatelé s ubývajícími zakázkami snižují své náklady zaměstnáváním zahraniční pracovní síly nechráněné domácím sociálním systémem a ochotné pracovat i za nízké mzdy. Zároveň značný počet domácích pracovníků s nízkými pracovními příjmy upřednostňuje sociální příjmy (zejména v případě ztráty zaměstnání). Tím dochází ke snížení úrovně zaměstnanosti domácí pracovní síly.

Úřady práce nemají v kompetenci regulaci vstupu těch cizinců, kteří vstupují na trh práce prostřednictvím různých forem podnikatelských aktivit (družstev, veřejných obchodních společností). Zároveň tyto podnikatelské aktivity cizinců bývají často provázeny daňovými úniky.

Cíl

Zpřísnit regulační mechanismy pro zahraniční pracovní sílu, podle situace na trhu práce a v souladu s migrační politikou vlády. Umožnit vstup cizincům na trh práce pouze v rozsahu odpovídající situaci na trhu práce, a to především v zaměstnaneckém poměru. Zamezit nekontrolovatelnému vstupu cizinců na trh práce různými formami podnikání.

Cílové skupiny

Zahraniční pracovní síla ze zemí s nižší ekonomickou a sociální úrovní, která pracuje především v oborech s nízkými mzdami. Všichni zaměstnavatelé, kteří tyto cizince zaměstnávají či využívají některou formu podnikání s nimi spojenou.

Způsob aplikace

V souladu s migrační politikou vlády vytvořit legislativní rámec pro rozšíření kompetencí úřadů práce, cizinecké policie, finančních a živnostenských úřadů a tím umožnit odpovídající kontrolní a sankční činnost těchto orgánů. Změnou zákona o pobytu cizinců zavést povinnost vyřízení formalit potřebných pro legální pracovní působení cizince na území ČR před jeho vstupem na naše území. Vhodnou legislativní úpravou živnostenského zákona a obchodního zákoníku zamezit nedostatečně regulovanému vstupu cizinců na trh práce prostřednictvím podnikatelských aktivit (zpřísnit podmínky pro získání živnostenského oprávnění ze strany cizince apod.). Vyhodnotit vliv uzavřených mezinárodních smluv o vzájemném zaměstnávání, včetně smlouvy se Slovenskou republikou, na trh práce a v případě jejich negativních dopadů tyto smlouvy revidovat. Harmonizací práva s EU postupně směřovat k principům uzavřeného pracovního trhu, kdy zaměstnávání cizinců (z tzv. třetích zemí) by se realizovalo jen jako výjimka z tohoto principu, závislá vedle situace na trhu práce i na kategorizaci třetích zemí.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Novela zákona o zaměstnanosti č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, s předpokládanou účinností od 1.7.1999, novela zákona č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, s předpokládanou účinností od 1.7.1999, nový zákon o pobytu cizinců s předpokládanou účinností od 1.1.2000, novela živnostenského zákona v průběhu roku 1999, následně novela obchodního zákoníku v roce 2000.

Požadavek na finanční prostředky

Opatření bude vyžadovat zvýšení objemu finančních prostředků na zvýšení počtu pracovníků úřadů práce a cizinecké policie, bude upřesněno v průběhu zpracování konkrétních opatření v rámci novel uvedených zákonů.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro legislativu, hospodářskou a sociální politiku, MV, MPSV, MPO, MS, MZV, ve spolupráci se sociálními partnery. Na regionální úrovni úřady práce, útvary cizinecké policie, živnostenské a finanční úřady, okresní hospodářské komory.


Znění opatření č.1.7

Systémově řešit otázku pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů včetně způsobu financování.

Charakteristika problému

Nezaměstnanost zdravotně postižených je kromě obecných příčin způsobena některými specifickými faktory, jako je kumulace handicapů z pohledu trhu práce (postižení, nízká kvalifikace, snížená mobilita apod.), a dále tím, že stávající motivační systémy (pozitivní a negativní) k zaměstnávání těchto osob ani platná právní úprava zaměstnávání těchto osob již neodpovídají současným potřebám trhu práce. Především neexistuje provázaný systém rehabilitace (tzn.ucelené - zdravotní, sociální a pracovní), pojem občan se ZPS nevystihuje v plné šíři vztah handicapu a možnosti pracovního uplatnění. Nárok na důchod není podmíněn účastí zdravotně postiženého v procesu rehabilitace. Tyto nedostatky vytvářejí ve svém důsledku diskriminační bariéry bránící přístupu zdravotně postižených na trh práce, resp. je vytlačují k výkonu málo kvalifikované a tím i málo placené práce.

Cíl

Zvýšit zaměstnanost osob se zdravotním postižením, zejména zapojením do otevřeného trhu práce.

Cílové skupiny

Všichni zaměstnavatelé, uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením, občané se zdravotním postižením.

Způsob aplikace

Konkrétními opatřeními zaměřenými na pracovní rehabilitaci, zavedením stimulačně zaměřeného systému kvót, vyhrazováním pracovních míst, s využitím půjček, dotací a grantů pro zaměstnavatele, příp. přehodnocením stávajících daňových úlev. Jako další zdroj finančních prostředků využít finanční platby od zaměstnavatelů jako kompenzace za neplnění zákonných kvót.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Předložit vládě návrh věcného záměru zákona o zaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 1999, s předpokládanou účinností zákona nejpozději od 1.7.2001. Novela zákoníku práce s předpokládanou účinností od 1.7.2000, případně dalších zákonů, které se váží k občanu se zdravotním postižením, v souladu s požadavky uvedenými ve „Standardních pravidlech pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením„, vydaných Valným shromážděním OSN v roce 1993, dále s požadavky Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, schváleného usnesením vlády č. 256/1998.

Požadavek na finanční prostředky

V roce 1999 bez požadavku. V následujících letech bude kvantifikován při zpracování konkrétních záměrů.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, MPSV, MF, MŠMT, MZd, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, se sociálními partnery a organizacemi zdravotně postižených osob. Na lokální úrovni úřady práce, zaměstnavatelé, obce, organizace zdravotně postižených.


Znění opatření č. 1.7.a.

Zavedení ucelené rehabilitace jako předpokladu pro znovuzačlenění občana se zdravotním postižením do pracovní činnosti.

Charakteristika problému

Nezaměstnanost zdravotně postižených osob je, kromě jiných příčin, způsobována současným pojetím rehabilitace dle platné právní úpravy. Její jednotlivé základní složky (zdravotní, sociální, pracovní) nejsou provázané, nenavazují na sebe, každá složka je financována na základě odlišného předpisu a je zabezpečována různými subjekty s odlišnými zájmy. Rehabilitace proto není ucelená, nemůže být pojímána jako jeden proces, který by měl vyústit v začlenění občana na původní nebo jiné vhodné pracovní místo. Tento stav ve svém důsledku orientuje občany, ale i pracovníky institucí zabezpečující dnešní rehabilitaci, k preferenci získání důchodu před rehabilitací a znovuzapojením do pracovní činnosti.

Cíl

Definovat rehabilitaci v souladu se Standardními pravidly pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením schválenými Valným shromážděním OSN jako ucelený proces rehabilitace zdravotní (obnova tělesných a duševních funkcí), sociální (obnova základních návyků) a pracovní (obnova pracovních schopností, případně jejich změna). Zvýšit předpoklady zdravotně postižených osob k zapojení do pracovní činnosti a zdokonalit systém profesní přípravy občanů se zdravotním postižením.

Cílové skupiny

Osoby se zdravotním postižením.

Způsob aplikace

Garantovat proces rehabilitace pro zdravotně postiženného občana jednou institucí, která by věcně a finančně odpovídala za všechny tři složky rehabilitace. Tyto složky rehabilitace by zabezpečovala sama, příp. nákupem služeb u různých subjektů. Nově ustavené komise při úřadech práce (posudkový lékař, pracovník úřadu práce, rehabilitační pracovník apod.) by na základě žádosti občana rozhodovaly o zařazení zdravotně postižených občanů do pracovní rehabilitace, zpracovávaly by pro ně plány pracovní rehabilitace a napomáhaly by jim při zprostředkování zaměstnání.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Přijetí zákona o zaměstnanosti, zákona o úrazovém pojištění, o sociální pomoci, novela zákona o zdravotní péči, zákoníku práce, případně přijetí samostatného zákona o ucelené rehabilitaci.

Požadavek na finanční prostředky

Bude kvantifikován při zpracování věcných záměrů.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, MZd, MPSV, MŠMT, MF, ve spolupráci se sociálními partnery a zájmovými organizacemi zdravotně postižených osob. Na lokální úrovni zdravotní a úrazové pojišťovny, úřady práce, centra léčebné, sociální a pracovní rehabilitace, ergodiagnostická centra.

Indikátory

Přijetí uvedených zákonů a novel zákonů a jejich realizace v praxi.


Znění opatření č. 1.7.b.

Nově vymezit okruh zdravotně postižených občanů se zvýšenou ochranou na trhu práce.

Charakteristika problému

Stávající právní úprava postavení zdravotně postiženého občana, který má určité zvýhodnění v přístupu k zaměstnání, je příliš všeobecná a široká. Statut občana se změněnou pracovní schopností (ZPS) mají i zdravotně postižení, kterým toto postižení neovlivňuje výkon jejich profese či postavení na trhu práce. Naopak ne vždy zahrnuje ty, jejichž zdravotní postižení je sice banální ve vztahu k výkonu většiny životních funkcí, ale znemožňuje výkon profese. Tento stav je odrazem dosavadní vázanosti přiznávání statusu občana se ZPS (resp. ZPS s TZP) na předpisy o přiznání nároku na důchod, resp. jinou sociální dávku nahrazující pracovní příjem.

Cíl

Zřetelně vymezit okruh zdravotně postižených osob, které by měly být z důvodu jejich zdravotního postižení zvýhodněny na trhu práce. Takto vymezeným osobám by měl být usnadněn přístup k přijetí a výkonu pracovní činnosti. Oddělit posuzování pracovní schopnosti od posuzování nároku na důchod či jinou sociální dávku nahrazující pracovní příjem. Zákonem stanovit podíl povinného zaměstnávání této vymezené skupiny.

Cílová skupina

Osoby se zdravotním postižením.

Způsob aplikace

O přiznání statusu zvýhodněného občana se zdravotním postižením by rozhodovala odborná komise při úřadu práce (viz bod 1.8.a) na základě žádosti občana. Přiznání statusu zvýhodnění na trhu práce by bylo podmíněno účastí občana v pracovní rehabilitaci. Zaměstnavatel zaměstnávající více než 20 zaměstnanců by měl povinnost zaměstnat stanovené procento zvýhodněných zdravotně postižených osob. V případě nesplnění této povinnosti by odvedl tzv. vyrovnávací příspěvek do zvláštního fondu (podúčtu), který by sloužil k financování tvorby a provozu pracovních míst pro zvýhodněné zdravotně postižené.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

1. 7. 2001.

Požadavek na finanční prostředky

Budou kvantifikovány po zpracování věcných záměrů novel.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, MPSV, MF, MŠMT, ve spolupráci se sociálními partnery a zájmovými organizacemi zdravotně postižených osob. Na lokální úrovni úřady práce.


Znění opatření č. 1.7.c

Vytvořit systém ekonomické motivace zaměstnávání osob se zdravotním postižením a sjednotit dosavadní zásady státní podpory zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením.

Charakteristika problému

Nezaměstnanost zdravotně postižených osob je mimo již uváděné příčiny způsobována i nedostatečnou ekonomickou motivací a to jak u zaměstnavatelů, tak i u samotných zdravotně postižených osob. Současná povinnost zaměstnavatele vyhrazovat pro občany se ZPS vhodná pracovní místa je neúčinná a zároveň je umocněná převážně nízkými kvalifikační předpoklady osob se ZPS. Právní ochrana zaměstnanců se ZPS daná zákoníkem práce se stává kontraproduktivní pro občany se ZPS, kteří práci hledají.

Mzdové ohodnocení občana, kterému byl přiznán status ZPS, je z důvodů nízké kvalifikace, převážně na úrovni minimální mzdy, naproti tomu sociální dávky, které jsou odvozeny od výše životního minima, jsou pro občana výhodnější, což následně motivuje občana k upřednostňování pobírání sociálních dávek před navázáním pracovního poměru.

Systém dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu zaměstnavatelům zaměstnávajícím určitý limit osob se zdravotním postižením nemá jednotnou a komplexní metodiku; rozhodování o zařazování příslušných projektů nebo o zařazení do systému zaměstnavatelů čerpajících dotace na platbu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je kompetenčně roztříštěno, ve značné míře i centralizováno, takže poskytování státních finančních prostředků je málo pružné, obtížně kontrolovatelné a odtržené od kritérií zohledňujících místní a regionální potřeby zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Úprava části této podpory ze státního rozpočtu pouze ve formě Zásad zveřejňovaných v resortním zpravodaji MF je v současné době právně nedostatečná.

Cíl

Zvýšit motivaci zaměstnavatelů k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a občanů se zdravotním postižením k přijetí zaměstnání; zlepšit účinnost přímé státní podpory zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením.

Cílové skupiny

Osoby se zdravotním postižením, zaměstnavatelské subjekty.

Způsob aplikace

Snížením stupně pracovní ochrany osob se ZPS, dané zákoníkem práce, vytvořit zaměstnavatelům prostor pro poznání zaměstnance. Změnou systému kvót povinného zaměstnávání osob se zdravotním postižením umožnit zaměstnavateli volbu plnění kvóty. Přehodnocením stávajícího systému daňových úlev spjatých se zaměstnávání osob se ZP zvýšit možnost umístění těchto osob v primárním trhu práce. Zvýhodnit bonusem platbu sociálního pojištění u těch zaměstnavatelů, kteří překračují kvótu zaměstnávání občanů se ZP. Vyloučit z účasti při výběrovém řízení zadávání státních zakázek zaměstnavatele, kteří kvótu neplní.

Řešit podporu zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením v uceleném komplexu právních předpisů upravujících financování aktivní politiky zaměstnanosti, a to včetně zásad pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí zaměstnavatelům, zaměstnávajícím stanovený limit počtu těchto osob. Osoby se ZP zařazovat do chráněných pracovišť pouze tehdy, pokud potřebují určitou dobu k adaptaci, přípravě k práci nebo nemohou být z důvodu těžkého ZP umístěni v primárním trhu práce. Chráněné dílny rozdělit dle těchto potřeb a finanční příspěvek poskytovat podle typu zařazených osob a činnosti chráněné dílny. Příspěvek k částečnému hrazení provozních nákladů upravit podle typu dílny a poskytovat jej v konkrétních dávkách stanovených zákonem. Osobám se ZP, které nemohou být zařazeny do pracovněprávního vztahu ani po absolvování pracovní rehabilitace, umožnit začlenění do „chráněné dílny„ třetího typu, která nebude zřizována na základě zákona o zaměstnanosti, ale na základě jiného zákona.

Jako mezistupeň mezi zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na volném trhu práce a v chráněných dílnách zavést systém „podporovaného zaměstnání„, ve kterém speciálně školený osobní asistent (pracovní asistent) pomůže postiženému pochopit a zvládnout požadované pracovní postupy a dosáhnout potřebné výkonnosti, s využitím nestátních subjektů.

Zvýšením minimální mzdy nad úroveň životního minima samostatně žijící dospělé osoby motivovat občany se ZP k vyšší motivaci k přijetí zaměstnání. Zrušením příjmového omezení v případě pobírání částečného invalidního důchodu by se zaměstnanec se ZP stal pro zaměstnavatele zajímavějším. Uzákonit poskytování příspěvku k částečnému hrazení provozních nákladů i občanu se ZP, který zahájil samostatnou výdělečnou činnost. Požadavek na změnu právní úpravy

Předložit novelu zákoníku práce s předpokládanou účinností od 1.7.2000, ve 3. čtvrtletí 1999 předložit věcný záměr zákona o zaměstnanosti, s předpokládanou účinností od 1.7.2001.

K zajištění komplexního a jednotného přístupu k zaměstnavatelům zaměstnávajícím osoby se zdravotním postižením upravit i právní předpisy nižší právní síly, upravující podrobně nástroje aktivní politiky zaměstnanosti prováděné úřady práce, k jejichž vydání je zmocněno MPSV. Řešit dotace na platbu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatelům zaměstnávajícím určitý limit osob se zdravotním postižením právně relevantní formou.

Požadavek na finanční prostředky

Budou kvantifikovány po zpracování věcných záměrů novel.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, MPSV, MF ve spolupráci se sociálními partnery a zájmovými organizacemi zdravotně postižených osob. Na lokální úrovni úřady práce.


Znění opatření č. 1.8

Realizovat opatření ke zvýšení zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání se zřetelem na příslušníky romské komunity.

Charakteristika problému

V evidenci úřadů práce se formují poměrně stabilní skupiny dlouhodobě nezaměstnaných s kumulací různých handicapů z pohledu trhu práce (bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací, zdravotně postižení, příslušníci romské komunity, ženy s dětmi apod.). Vzhledem i k několikaleté evidenci v nezaměstnanosti nemají nárok na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, žijí pouze ze sociálních dávek, doplňovaných nelegální příležitostnou prací. Ztrácejí pracovní návyky, dovednosti a znalosti své původní kvalifikace, stávají se okrajovou skupinou společnosti a zároveň se stávají nezaměstnatelnými.

Cíl

Připravit a realizovat komplexní a konkrétní programy dlouhodobého charakteru s důrazem na čtyři základní, na sebe navazující a prolínající se aktivity, resocializaci - motivaci - (re)kvalifikaci - zaměstnání. Vytvořit systém komplexního ohodnocení schopností a možností člověka, který umožní jeho optimální pracovní zařazení.

Cílová skupina

Obtížně umístitelní uchazeči o zaměstnání, zejména skupiny mladistvých, s nízkou kvalifikací či bez kvalifikace, příslušníci romské komunity, občané se zdravotním postižením, občané staršího věku a další.

Způsob aplikace

Na základě připraveného usnesení vlády „Opatření na podporu zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce, se zřetelem na příslušníky romské kumunity„, v souladu s již získanými zkušenostmi celoplošně realizovat resocializační, motivační, rekvalifikační a zaměstnanecké programy prostřednictvím úřadů práce, v úzké spolupráci s okresními a místními orgány a institucemi. V rámci těchto programů zabezpečit přípravu pracovníků zainteresovaných subjektů k práci s těmito skupinami. Realizovat jednotnou celorepublikovou síť „bilančně-diagnostických pracovišť„ pro zabezpečení optimálního souladu požadavků na člověka jako na pracovní sílu s jeho možnostmi.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Předložit vládě ČR v I.pololetí r.1999 návrh usnesení „Opatření na podporu zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce, se zřetelem na příslušníky romské komunity„ s okamžitou aplikací.

Požadavek na finanční prostředky

V rámci státní politiky zaměstnanosti - aktivní politiky zaměstnanosti.

Nositelé úkolů

MPSV ve spolupráci s MŠMT a sociálními partnery. Na regionální úrovni úřady práce se školními úřady, sociálními institucemi, vzdělávacími zařízeními a bilančně diagnostickými pracovišti.

Pilíř 2 - Podpora podnikání


Opatření zahrnutá do tohoto pilíře jsou zaměřena na obecné zlepšení podmínek pro podnikání, vyrovnání konkurenčního prostředí jak na domácím trhu, tak ve srovnání s ostatními státy-uchazeči o členství v EU. Vzhledem k odlišným podmínkám trhu v ČR od obecných poměrů v zemích EU nezahrnují pouze opatření zaměřená na malé a střední podniky, ale obsahují rovněž opatření, jejichž cílem je oživení ekonomiky na makroekonomické úrovni, zlepšení podmínek podnikání velkých investorů, zahraničních i domácích. Opatření zahrnují jak přímé pomoci ze státního rozpočtu, tak nepřímé, jako jsou snižování daňové zátěže, bankovní záruky a státní garance. Opatření jsou navržena v souladu se směrnicemi Rady EU k zaměstnanosti č. 8 - 12, ale v některých případech je v souladu se smyslem směrnic (snížení nezaměstnanosti, zvýšení zaměstnanosti) rozšiřují.

Souhrn opatření:

2.1. Využívat systém investičních pobídek pro investory na základě usnesení vlády č. 298/1998 a č. 844/1999 ke zvýšení zaměstnanosti.
2.2. Využívat program rozvoje průmyslových zón podle usnesení vlády č. 4/1999 ke zvýšení zaměstnanosti.
2.3. Realizovat ucelený systém podpory malého a středního podnikání, a to jak formou přímé finanční podpory, tak i formou snížení daňového zatížení.
2.4. Vytvořit podmínky pro rozvoj poradenství pro malé a střední podniky a systému navazujícího odborného vzdělávání s cílem zvyšovat jejich konkurenceschopnost.
2.5. Využití veřejných zakázek přednostně k zajištění zaměstnanosti uchazečů o zaměstnání, zejména obtížně umístitelných na trhu práce.
2.6. Připravit a realizovat Program řešení hospodářské situace některých průmyslových podniků.


Rozpracování jednotlivých opatření pilíře č.2

Znění opatření č. 2.1

Využívat systém investičních pobídek pro investory na základě usnesení vlády ČR č. 298/1998 a č. 844/1998 ke zvýšení zaměstnanosti

Charakteristika problému

Současná stagnace hospodářského růstu, charakterizovaná na trhu práce poklesem zaměstnanosti a nedostatečnou tvorbou nových pracovních míst, je odrazem i menšího zájmu zahraničních investorů o realizaci přímých investic v ČR. Obě uvedená usnesení vlády však již vytvářejí potřebné předpoklady pro vstup investorů srovnatelné s okolními státy i státy s vyspělou tržní ekonomikou. Jedná se o jednu z významných cest zvýšení technické úrovně průmyslu, následně udržení i zvýšení zaměstnanosti. Investiční pobídky je potřeba považovat za otevřený systém, který se bude průběžně zdokonalovat a bude konzultován s orgány EK.

Cíl

Zvyšovat podíl přímých investic v národním hospodářství při propojování hledisek ekologických a průmyslově technologických. Přímou tvorbou nových pracovních míst a následným multiplikačním efektem zvyšovat zaměstnanost v nových oborech s vyspělou technologií.

Cílové skupiny

Zahraniční i domácí investoři splňující podmínky pro udělení investičních pobídek, následně všichni občané a uchazeči o zaměstnání.

Způsob aplikace

Poskytovat investorům daňové a celní úlevy, pozemky, příspěvky na nově vytvořená pracovní místa, příspěvky na úhradu části nákladů na zaškolení či rekvalifikaci zaměstnanců, s výraznou preferencí investorů v okresech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Přijetím zvláštního zákona o investičních pobídkách v návaznosti na usnesení vlády č.293, ze dne 7. dubna 1999, dojde k novelám všech navazujících zákonů (daňových, celních, zaměstnanostních) s předpokládanou účinností zákona od začátku roku 2000.

Požadavek na finanční prostředky

V roce 1999 v rozpočtu MPSV 300 mil. Kč, v rozpočtu MPO 105 mil.Kč, v dalších letech uplatněn v termínech předkládání návrhu rozpočtu podle předpokládaného zájmu investorů. Nositelé úkolů

Na centrální úrovni místopředseda vlády pro hospodářskou politiku, MPO ve spolupráci s MF, MMR a MPSV, na regionální úrovni finanční úřady, celní úřady, úřady práce, okresní orgány, obce.

Znění opatření č.2.2

Využívat program rozvoje průmyslových zón podle usnesení vlády č. 4/1999 ke zvýšení zaměstnanosti.

Charakteristika problému

Investor upřednostňuje území, které je pro realizaci investice připraveno, tzn. má jasné vlastnické vztahy, má dovedeny všechny potřebné infrastrukturní sítě (elektřinu, plyn, vodu, kanalizaci), na které může s co nejmenší časovou ztrátou navázat realizací své investice. Stávající celkově nízká úroveň investiční připravenosti průmyslových zón a podnikatelských ploch se obecně stala limitujícím faktorem pro zajištění nových investic. Negativně ovlivňuje zájem zahraničních investorů o ČR na trhu přímých zahraničních investic.

Cíl

Zvýšit investiční připravenost průmyslových zón, a vytvořit tím předpoklady pro vstup investorů a následně pro tvorbu nových pracovních míst, zejména v okresech, které procházejí procesem restrukturalizace.

Cílové skupiny

Primárně obce, investoři, sekundárně všichni občané a uchazeči o zaměstnání.

Způsob aplikace

Poskytování bezúročné půjčky obcím, prodej obecních pozemků investorům za sníženou či symbolickou cenu, na základě posouzení potenciálu území z hlediska podmínek pro podnikání a zaměstnanost.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

V roce 1999 bude realizována v rámci programu MPO na základě usnesení vlády ČR č.4, ze dne 6. ledna 1999. Definitivní právní úprava bude řešena v rámci zákona o investičních pobídkách v návaznosti na usnesení vlády č. 293, ze dne 7. dubna 1999, s předpokládanou účinností od 1.1.2000.

Požadavek na finanční prostředky

Rozpočet MPO na rok 1999 určuje na podporu rozvoje průmyslových zón celkem 158 mil. Kč. V dalších letech budou rozpočtové požadavky MPO uplatněny v termínech pro předkládání návrhu rozpočtu s přihlédnutím k předpokládanému zájmu investorů a obcí. Nositelé úkolu

Místopředseda vlády pro hospodářskou politiku, MPO ve spolupráci s MMR, MF, MPSV, Pozemkovým fondem ČR, na regionální úrovni okresní úřady, obce, investoři.


Znění opatření č.2.3

Realizovat ucelený systém podpory malého a středního podnikání, a to jak formou přímé finanční podpory, tak i formou snížení daňového zatížení.

Charakteristika problému

Kromě obecných ekonomických podmínek ovlivňují negativně podnikání mj. nedostatečný systém přímých i nepřímých podpor (malý objem finančních prostředků na tyto účely, zastaralé předpisy o odpisech, malý prostor pro daňový odpis apod.), vysoký úrok bankovních ústavů a nedostatek kapitálu obecně. Zároveň při rozdělování prostředků na podporu podnikání nejsou dostatečně upřednostněny strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony.

Cíl

Primárně zavést nadresortní ucelený program podpory malého a středního podnikání, při poskytování podpory výrazně posílit podíl strukturálně postižených a hospodářsky slabých okresů, sekundárně zvýšit zaměstnanost, zejména v nově vznikajících výrobních oborech a službách.

Cílové skupiny

Podnikatelé (začínající i již provozující podnikání), malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, následně občané měnící zaměstnání, uchazeči o zaměstnání.

Způsob aplikace

V rámci vládou schválené podpory malých a středních podniků, realizované prostřednictvím jednotlivých programů Českomoravské rozvojové a záruční banky. K tomuto účelu využívat i finančních prostředků programu Phare. Zpracovat a realizovat regionální programy pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony. Výhodněji a rychleji odpisovat hmotný a nehmotný majetek podniků.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Připravuje se novela předpisu o odpisu hmotného a nehmotného majetku podniků (v průběhu roku 1999). Budou pokračovat práce na reformě daňové politiky s cílem snížení daňového zatížení podnikatelů (proces přechodu od přímých k nepřímým daním).

Požadavek na finanční prostředky

Není, v garanci MPO a MMR je ve státním rozpočtu na rok 1999 vyčleněná předpokládaná částka na podporu malého a středního podnikání ve výši 1,55 mld. Kč.

Nositelé úkolu

Místopředseda vlády pro hospodářskou politiku, MPO, MMR, MF, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Agentura pro podporu malého a středního podnikání na centrální úrovni, finanční úřady, pobočky ČMZRB a instituace na podporu malého a středního podnikání na regionální úrovni.


Znění opatření č. 2.4

Charakteristika problému

Cíl

Realizovat autonomní systém kvalifikační přípravy k podnikání, a tím podpořit jejich konkurenceschopnost. Podporovat systém poradenství k podnikání. Následně zvyšovat zaměstnanost osob uvolňovaných ze stávajících zaměstnání a uchazečů o zaměstnání. Trvale udržovat potřebnou úroveň kvalifikace malých a středních podnikatelů

Cílové skupiny

Občané uvolnění ze zaměstnání v rámci strukturálních změn, uchazeči o zaměstnání, občané - zájemci o podnikání, malé a střední podniky, zejména nově vzniklé.

Způsob aplikace

Zařazením přípravy k podnikání do vzdělávacího systému, a to jak ve školské soustavě, tak v dalším vzdělávání. V regionech zabezpečit poradenské služby pro podporu i realizaci podnikatelských záměrů v návaznosti na záměry místní správy.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Ve školské soustavě upravit jednotlivé profesní standardy tak, aby v nich byla zahrnuta příprava k podnikání. Legislativně podporovat vytváření sítě poradenských pracovišť pro podnikatele, malé a střední podniky.

Požadavek na finanční prostředky

Bude specifikováno v rámci zpracování návrhu rozpočtu jednotlivých ministerstev.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální a hospodářskou politiku, MPO, MMR ve spolupráci s MŠMT, MPSV, MF, Hospodářskou komorou ČR, vzdělávacími zařízeními, školami, okresními hospodářskými komorami, úřady práce.


Znění opatření č. 2.5

Využít veřejných zakázek přednostně k zajištění zaměstnanosti uchazečů o zaměstnání, zejména obtížně umístitelných na trhu práce.

Charakteristika problému

Při zadávání veřejných zakázek většinou státní správa a samospráva nerespektují paragrafy 5 a 10 zákona o zadávání veřejných zakázek, které obsahují možnost zohlednit potřeby zaměstnanosti. Platná právní úprava (§ 11, odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek) je ve svém způsobu řešení neúčinná, jak ukazuje pětiletá praxe. Řada organizací při realizaci veřejných zakázek, zejména stavebního charakteru, využívá levnou zahraniční pracovní sílu. Domácí pracovní síla (v kombinaci s dalšími faktory) je následně vytlačována z trhu práce, její zaměstnatelnost následně klesá.

Cíl

Úhrada veřejných prostředků formou zadávání veřejných zakázek by měla mimo účelného vynakládání finančních prostředků zabezpečit i další společenské cíle, především řešení nezaměstnanosti. Konkrétně preferovat při realizaci veřejné zakázky zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, zejména obtížně umístitelných na trhu práce. Zajistit přístup k vhodným výrobním programům zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se ZPS.

Cílové skupiny

Primárně zadavatelé veřejných zakázek, sekundárně uchazeči o zaměstnání, zejména obtížně umístitelní na trhu práce.

Způsob aplikace

Zadavatel podmínek veřejné soutěže zkonzultuje s příslušným úřadem práce uvažovaný záměr a dohodne s ním rozsah a způsob zapojení uchazečů o zaměstnání na realizaci projektu. Úřad práce může navíc podpořit zaměstnatelnost těchto uchazečů i nástroji APZ. Zadavatel veřejné zakázky na základě stanoviska úřadu práce vyhlásí podmínky výběrového řízení.

Novelou zákona o zadávání veřejných zakázek poskytnout absolutní přednost při zadávání veřejné zakázky (v případě obchodní veřejné soutěže) zaměstnavateli zaměstnávajícímu nad 50 % občanů se ZPS za předpokladu, že zaměstnavatel splňuje potřebné kvalifikační předpoklady i další zákonem stanovené podmínky.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

V průběhu roku 2000 novelizovat zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, týkající se vyhlašování výběrového řízení.

Požadavek na finanční prostředky

Bez požadavku.

Nositelé úkolu

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, Úřad pro hospodářskou soutěž, ve spolupráci s MPSV, na regionální úrovni zadavatelé veřejných zakázek, účastnící výběrového řízení, úřady práce.


Znění opatření č. 2.6

Připravit a realizovat Program řešení hospodářské situace některých průmyslových podniků.

Charakteristika problému

Řada podniků se dosud nevyrovnala s dramatickými změnami, zejména ve struktuře řízení a výroby, přechodu ze socialistických ekonomických podmínek. Nejsou připraveny na náročné podmínky liberalizovaného tržního prostředí, dostatečným tempem nepokračují procesy vnitřní restrukturalizace včetně redukce neproduktivních činností. V podnikové praxi není dostatek schopných manažerů. Situace je komplikována i nedostatkem zdrojů pro financování výroby, resp. jejich malou dostupností. Produktivita práce stále výrazně zaostává za evropskou konkurencí. Společnou výslednicí těchto problémů je zvyšující se počet podniků směřujících ke konkursu.

Cíl

Rekapitalizace a restrukturalizace vybraných průmyslových podniků včetně změny vlastnických vztahů se současným vyčištěním portfolia bank a zlepšením jejich předprivatizační pozice. Sekundárním cílem je i udržení zaměstnanosti některých významných podniků v porovnání s dopady případných reálných konkursů.

Cílové skupiny

Podniky splňující většinu přístupových kritérií, kterými jsou počet zaměstnanců vyšší než 2000 osob, kumulovaná klasifikovaná úvěrová angažovanost KB, ČS a KoB vyšší než 3 mld. Kč, objem subdodávek od tuzemských dodavatelů v roce 1998 vyšší než 1 mld. Kč a kladný provozní hospodářský výsledek uplynulého období (očištěný od vlivu úroků a daní).

Způsob aplikace

Podpora má fakultativní charakter a provádí ji na smluvním základě Revitalizační agentura (RA), zřízená jako dceřiná společnost KoB a spravovaná zahraniční investiční bankou ve spolupráci s nejvýznamnějšími akcionáři. RA rozhoduje o adresátech podpory na základě doporučení Hodnotitelské komise, složené ze zástupců zainteresovaných ministerstev a Úřadu vlády. O státních garancích za rozvojové úvěry rozhoduje vláda na základě podkladů Průmyslové garanční rady. Činnost RA je založena na tržních principech a základní iniciativu v celém procesu revitalizace mají stát a rozhodující věřitelé

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Zahájení realizace nepředpokládá zásadní změny právní úpravy. V jejím průběhu se předpokládá změna zákona o konkursu a vyrovnání, přijetí zákona o dražbách mimo výkon rozhodnutí apod., s cílem posílení úlohy věřitelů. Program musí být kompatibilní se závazky ČR ve vztahu k EU. Aplikace programu se předpokládá v období let 1999 - 2002.

Požadavek na finanční prostředky

Vzhledem k tržím principům aplikace programu nejsou finanční nároky specifikovány předem, kromě upisovaného základního jmění RA ve výši 100 mil. Kč. Objem prostředků, použitelných pro státní záruky, bude záviset na schválených rozpočtových pravidlech jednotlivých období.

Nositelé úkolů

Místopředseda vlády pro hospodářskou politiku, MF, MPO, MZV ve spolupráci se zástupci bankovního sektoru.

Pilíř 3 - Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám


Cílem opatření navržených v tomto pilíři je vytvoření předpokladů pro dosažení dynamického a pružného trhu práce v rámci celé národní ekonomiky. Jsou proto zaměřena na vytváření podmínek pro modernizaci organizace práce a forem pracovní doby, na podporu adaptability podniků a zaměstnanců. V první etapě jde především o vytvoření legislativního rámce flexibility, v další etapě půjde o uplatnění možných pružných forem v praxi. Zde bude záležet především na sociálních partnerech a jejich schopnostech se dohodnout. Tempo realizace opatření v praxi se bude odvíjet od nalezení rozumného kompromisu mezi potřebami zaměstnavatelů již dnes obstát v konkurenčním boji mj. zaváděním nových forem práce a organizace práce a snahou odborů o udržení potřebné úrovně ochrany zaměstnanců v nových podmínkách. Navrhovaná opatření odpovídají principům směrnic Rady EU č. 13 - 15 k politice zaměstnanosti.

Souhrn opatření:

3.1. Vytvářet podmínky pro uplatnění pružných a flexibilních forem organizace práce a pracovní doby umožňující zvýšení vzájemné přizpůsobivosti mezi potřebami zaměstnavatelů a zaměstnanců, postupně vytvářet podmínky pro zkracování pracovní doby a práce na zkrácený pracovní úvazek. Uplatněním pružných metod organizace práce vytvořit tlak na snížení přesčasové práce.
3.2. Zvýšit motivaci zaměstnavatelů ke zvyšování kvalifikace vlastních zaměstnanců jako preventivní opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti a následně zaměstnanosti.

Rozpracování jednotlivých opatření pilíře č. 3

Znění opatření č. 3.1

Vytvářet podmínky pro uplatnění pružných forem organizace práce a pracovní doby umožňující zvýšení vzájemné přizpůsobivosti mezi potřebami zaměstnavatelů a zaměstnanců, postupně vytvářet podmínky pro zkracování pracovní doby a práce na zkrácený pracovní úvazek. Uplatněním pružných metod organizace práce vytvořit tlak na snížení přesčasové práce.

Charakteristika problému

Současná organizace práce v podnicích, především rozložení a efektivní využití fondu pracovní doby, často neodpovídají potřebám zaměstnavatelů ani zaměstnanců. Na jedné straně dochází k nízkému využití pracovní doby, na straně druhé k zvyšování rozsahu přesčasové práce. Na straně zaměstnavatelů se nedostatečně reaguje na výkyvy ve výrobním procesu (sezónnost, přechodné snížení odbytu apod.), což se promítá ve snížené efektivitě ekonomiky podniku. Schopnost zaměstnance přizpůsobit se požadovaným změnám je často omezena konkrétní situací v rodině (péče o malé děti) nebo nedostatečnou dopravní obslužností. Rovněž nemožnost přechodně přerušit svou pracovní kariéru z důvodu výraznější změny kvalifikace, v souladu s požadavky měnícího se trhu práce. Oproti rozvinutým evropským ekonomikám jsou v ČR nedostatečně rozvinuty moderní formy pracovního poměru, jako je práce na částečný pracovní úvazek, sdílení pracovního místa více zaměstnanci, pohotové poskytování přechodně volné pracovní síly zaměstnavatelům formou „kontraktní pracovní síly„, nejsou vytvořeny ekonomické podmínky pro postupné snižování zákonné pracovní doby bez zřetelného dopadu na životní úrovň zaměstnance.

Cíl

Vytvořit podmínky, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci mohli ve vzájemné dohodě pružně přizpůsobovat organizaci práce a pracovní dobu vzájemným potřebám a čelit tak lépe tlaku konkurence. Obohatit nabídku pracovních míst (především míst na částečný pracovní úvazek), odstranit znevýhodnění zaměstnanců, kterým z různých důvodů nevyhovuje práce na plný úvazek. Vytvořit makroekonomické podmínky pro postupné snižování rozsahu pracovní doby a snižování přesčasové práce a tím vytvářet prostor pro vznik nových pracovních míst.

Cílové skupiny

Všichni zaměstnavatelé a zaměstnanci, diferencovaně dle jejich potřeb.

Způsob aplikace

Změnou legislativní úpravy vytvořit předpoklady pro rozšíření pružné pracovní doby a její rozložení v delším časovém období s rovnoměrným čerpáním sjednané části mzdy. Vytvořit podmínky pro poskytování „kontraktní pracovní síly„, spolu se zvýšením ochrany osob, které budou touto formou zaměstnány, při zajištění požadavku nenarušování konkurenčního prostředí na trhu práce. Pilotně v rámci programu Palmif odzkoušet nové opatření APZ spočívající v částečném dotování zkráceného pracovního úvazku na pracovním místě sdíleném více zaměstnanci.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Novela zákoníku práce s předpokládanou účinností od 1.7.2000, novela zákona č.1/ 1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, s předpokládanou účinností od 1.7.2000, příp.dalších dotčených předpisů.

Požadavek na finanční prostředky

Bez požadavku.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, MPSV, ve spolupráci se sociálními partnery.


Znění opatření č. 3.2

Zvýšit motivaci zaměstnavatelů ke zvyšování kvalifikace vlastních zaměstnanců jako preventivní opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti a následně zaměstnanosti.

Charakteristika problému

Vyspělá tržní ekonomika vyžaduje trvalé přizpůsobování, resp. zvyšování kvalifikace zaměstnanců v souladu s měnícími se potřebami trhu práce. Většina zaměstnavatelů má v podmínkách transformující se ekonomiky malé možnosti i motivaci průběžně zvyšovat kvalifikaci svých pracovníků. Tento stav souvisí s celkově neuspokojivými podmínkami podnikání i nízkou úrovní řízení lidských zdrojů u řady zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé často využívají pouze zděděnou pracovní sílu, nemají dostatečný časový a finanční prostor pro změnu její kvalifikace. I v případě přechodných (finančních, odbytových apod.) potíží se často dostávají do situace, že jsou nuceni propouštět zaměstnance nebo krachují.

Cíl

Vytvořit právní předpoklady pro možnost trvalého kvalifikačního růstu zaměstnanců v souladu s potřebami zaměstnavatelů, a tím následně zvyšovat jejich konkurenční schopnost.

Cílová skupina

Zaměstnavatelé, především malí a střední podnikatelé (do 250 pracovníků), sekundárně jejich zaměstnanci.

Způsob aplikace

Zhodnotit, případně zvýšit možnost zaměstnavatelů zahrnovat do nákladů procento výdajů na zvyšování a změnu kvalifikace vlastních zaměstnanců (jak u fyzických, tak právnických osob). Umožnit úřadům práce přispívat zaměstnavatelům na realizaci zvyšování a změnu kvalifikace zaměstnanců (v případě změn výroby, zavádění nových technologií apod.). Formou prováděcí vyhlášky zpracovat podmínky čerpání, způsoby využití a kontroly. V rámci kolektivních smluv vyššího stupně stanovit možnost studijních výhod v kolektivních smlouvách nižšího stupně.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Předložit novelu zákoníku práce s předpokládanou účinností od 1.7.2000, ve 3. čtvrtletí 1999 předložit věcný záměr zákona o zaměstnanosti, s předpokládanou účinností od 1.7.2001. Přijmout novelu zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, s předpokládanou účinností od 1.7.2000.

Požadavek na finanční prostředky

Bude upřesněn na základě ekonomické kvantifikace dopadů přijetí navrhovaných novel právních předpisů.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, MPSV, MF, ve spolupráci s MPO, MMR, sociálními partnery a Hospodářskou komorou ČR.

Pilíř 4 - Podpora rovných příležitostí všech osob


Opatření v tomto pilíři jsou zaměřena na odstranění diskriminace v přístupu k zaměstnání, na posílení právních a institucionálních nástrojů a mechanismů k odstranění všech forem diskriminace na trhu práce. Aby bylo možné přijímat opatření k nápravě, je potřebné zavést systém sledování diskriminačních jevů na trhu práce, resp. provádět pravidelná sociologická šetření. Zároveň je cílem vytvoření podmínek pro přijímání mimořádných dočasných opatření (pozitivních akcí) ve prospěch těch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen z důvodu příslušnosti k rase, pohlaví apod. Navržená opatření odpovídají smyslu směrnic Rady EU č.16 - 18 k politice zaměstnanosti.

Souhrn opatření:

4.1. Posílit právní a institucionální nástroje a mechanismy k odstranění diskriminačních projevů na trhu práce.
4.2. Vytvořit reálné možnosti využívání mimořádných dočasných opatření ve prospěch těch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen.
4.3. Monitorovat stav úrovně prosazování práva na zaměstnání u skupin občanů ohrožených diskriminací.
4.4. Přispívat k odstraňování neoprávněných rozdílů v odměňování mužů a žen.


Rozpracování jednotlivých opatření pilíře č. 4

Znění opatření č. 4.1

Posílit právní a institucionální nástroje a mechanismy k odstranění diskriminačních projevů na trhu práce.

Charakteristika problému

Některým skupinám občanů je omezován přístup k zaměstnání z důvodu jejich pohlaví, příslušnosti k rase, zdravotního stavu, z důvodu věku, případně z jiných důvodů, které lze podle Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod nebo preambule zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, kvalifikovat jako diskriminační. Diskriminační postoje zaměstnavatelů se navenek projevují např. vydáváním a zveřejňováním diskriminačních inzerátů. Postupy a mechanismy, kterými se občan může diskriminaci bránit, nejsou dostatečně účinné.

Cíl

Odstranit diskriminaci v přístupu k zaměstnání.

Cílové skupiny

Všichni, kteří jsou ohroženi diskriminací.

Způsob aplikace

Precizovat zákaz diskriminace při uplatňování práva občanů na zaměstnání a při jeho výkonu. Vytvořit právní předpoklady účinného postihu původce diskriminace včetně předpokladů reálné kompenzace újmy, kterou občan v důsledku diskriminace utrpěl. Posílit účinnost státních kontrolních a soudních mechanismů postihujících diskriminační projevy, do kontrolních procesů zapojit i orgány sociálních partnerů. Napomáhat zvyšování úrovně právního vědomí v oblasti lidských práv, zejména právního vědomí zaměstnavatelů.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín plnění

Zpracovat novelu zákona o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, s předpokládanou účinností od 1.7.1999 a novelu zákoníku práce s předpokládanou účinností od 1.7.2000.

Požadavek na finanční prostředky

Budou kvantifikovány v průběhu legislativních prací.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, MPSV, MS, zmocněnec vlády pro lidská práva,sociální partneři, nevládní organizace, regionální orgány veřejné správy.


Znění opatření č. 4.2

Vytvořit reálné možnosti využívání mimořádných dočasných opatření ve prospěch těch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen.

Charakteristika problému

Některé skupiny občanů trpí v důsledku společenských, kulturních, rasových nebo jiných předsudků nedostatkem možností a příležitostí uplatnit své schopnosti, zkušenosti, případně i odbornost ve stejné míře jako ostatní. Jejich pracovní a osobnostní potenciál zůstává nevyužit, což kromě pocitů jejich osobního neuspokojení vede též ke vzniku nebo k prohlubování sociálního vyloučení a dalších závažných sociálních problémů. V současné době neexistují právní předpoklady k tomu, aby bylo možné podporovat taková mimořádná opatření, kterými by bylo možné zvýhodnit tyto občany oproti ostatním, a umožnit jim vyrovnat se jim.

Cíl

Vytvoření rovných možností a příležitostí všem občanům na trhu práce.

Cílové skupiny

Občané, kteří nemají rovné možnosti a příležitosti v přístupu k zaměstnání.

Způsob aplikace

Prověřit, zda platný právní řád umožňuje přijímat a provádět mimořádná dočasná opatření ve prospěch skupin občanů, kteří nemají rovné možnosti a příležitosti k přijetí zaměstnání. V případě negativního výsledku zabezpečit, aby možnost přijímat taková opatření byla v právním řádu obsažena. Zavést způsob, který by aktéry trhu práce podněcoval k přijímání takových opatření.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín plnění

Bude upřesněn s ohledem na výsledek ověření.

Požadavek na finanční prostředky

Bude kvantifikován v průběhu legislativních prací.

Nositelé úkolu

Místopředsedové vlády pro sociální politiku a legislativu, zmocněnec vlády pro lidská práva, MPSV ve spolupráci se sociálními partnery.


Znění opatření č. 4.3

Monitorovat stav úrovně prosazování práva na zaměstnání u skupin občanů ohrožených diskriminací.

Charakteristika problému

Neexistuje průběžný systém sledování míry a rozsahu diskriminačních projevů při přístupu k zaměstnání na úřadech práce ani jinde. Údaje o diskriminačních projevech na trhu práce ani o potenciálně diskriminovaných skupinách nejsou pravidelně sledovány. S nahodile prezentovanými údaji o diskriminačních projevech na trhu práce lze účelově manipulovat a nelze objektivně zhodnotit stav a vývoj těchto jevů.

Cíl

Zjistit rozsah a míru diskriminace, identifikovat diskriminované skupiny tak, aby bylo možné přijmout adekvátní konkrétní opatření k nápravě daného stavu.

Cílové skupiny

Diskriminované skupiny, případně skupiny občanů ohrožených diskriminací.

Způsob aplikace

Sociologickým šetřením zjistit stávající stav míry a rozsahu diskriminace na trhu práce, na jeho základě stanovit hodnoty (prvky) monitorovacího systému těchto jevů s využitím úřadů práce. V případě nemožnosti ustanovení monitorovacího systému opakovat šetření v pravidelných intervalech. Následně přijímat opatření k nápravě. Výsledky monitoringu využít i pro potřeby zmocněnce vlády pro lidská práva k celkové prezentaci stavu diskriminace v ČR.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Není.

Požadavek na finanční prostředky

Provedení jednoho sociologického šetření lze odhadnout na 1 mil. Kč v rámci prostředků rozpočtu MPSV na aktivní politiku zaměstnanosti.

Nositelé úkolů

Místopředsedové vlády pro legislativu a sociální politiku, MPSV, zmocněnec vlády pro lidská práva, nevládní organizace, veřejnost.


Znění opatření č. 4.4

Přispívat k odstraňování neoprávněných rozdílů v odměňování mužů a žen.

Charakteristika problému

Existuje cca 25 % rozdíl mezi úrovní mezd mužů a žen. Část tohoto rozdílu je důsledkem diskriminace na základě pohlaví. Podle posledních statistických šetření o mzdách se tento rozdíl meziročně zvyšuje.

Cíl

Odstranění rozdílů ve mzdách, které jsou důsledkem diskriminace na základě pohlaví.

Cílové skupiny

Ženy a muži.

Způsob aplikace

Vytvářet mechanismy a postupy k odstraňování nedůvodných rozdílů v odměňování, posilovat soudní a kontrolní mechanismy zajišťující postih a prevenci. Prosadit rozšíření kontrolních kompetencí úřadů práce tak, aby mohly účinně napomáhat při ověřování rozdílů v odměňování.

Požadavek na změnu právní úpravy a termín uplatnění

Novela zákoníku práce s předpokládanou účinností od 1.7.2000, novela zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, s předpokládanou účinností od 1.7.2000, novela zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, s předpokládanou účinností od 1.7.1999, novela občanského soudního řádu s předpokládanou účinností od 1.4.2000.

Požadavek na finanční prostředky

V zásadě jde pouze o malý nárůst mzdových a provozních prostředků. Konkrétní výše bude stanovena na základě ekonomické kvantifikace dopadů přijetí navrhovaných právních norem.

Nositelé úkolu

Místopředseda vlády pro sociální politiku, MPSV, ve spolupráci se sociálními partnery.

Datum uveřejnění: 18. 3. 2005, Poslední aktualizace: 28. 4. 2006, Autor: Odbor 41
Za úplnost informací na stránce odpovídá: odbor 41, oddělení 411. Dotazy vyřizuje: tel. 844 844 803
Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Technická správa | Textová verze | Validita stránky