Rodičovský příspěvek náleží rodiči také, jestliže

1. dítě do 3 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci
2. dítě nad 3 roky navštěvuje mateřskou školu nebo obdobné zařízení nejvýše 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 dnů v měsíci
3. dítě pravidelně navštěvuje nějaké zařízení pro děti se zdravotním postižením nejvýše 4 hodiny denně,
4. dítě dlouhodobě (těžce) zdravotně postižené navštěvuje zařízení pro děti předškolního věku nejvýše 6 hodin denně, a dítě školního věku, které navštěvuje základní nebo střední školu,
5. dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení nejvýše 4 hodiny denně rodiče (osamělý rodič) má sluch nebo zrak postižený v rozsahu 50 % a více

Přesně viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, § 30b odstavec 2).

Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže

1. a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
2. b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
3. c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
4. d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,
5. e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil;

docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

Se zjednodušeně stanoví jako podíl hrubé mzdy ku počtu kalendářních dnů za rozhodné období. Orientačně můžete vydělit svou hrubou měsíční mzdu 30.

Více informací viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění § 18.

Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

Rodič volí výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nebo převzetí nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození nebo převzetí dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

Rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže

• lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nebo převzetí nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč,
• ke dni narození nebo převzetí nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě.

Pokud rodič nemůže volit podle předchozích dvou odstavců, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

Volbu lze měnit nejdříve po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně.

Více informací viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, § 30.

Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže

1. a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
2. b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
3. c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
4. d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,
5. e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil;

docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

Se zjednodušeně stanoví jako podíl hrubé mzdy ku počtu kalendářních dnů za rozhodné období. Orientačně můžete vydělit Vaši hrubou měsíční mzdu 30.

Více informací viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění § 18.

Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

Rodič volí výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nebo převzetí nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození nebo převzetí dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

Rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže

• lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nebo převzetí nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč,
• ke dni narození nebo převzetí nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě.

Pokud rodič nemůže volit podle předchozích dvou odstavců, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

Volbu lze měnit nejdříve po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně.

Více informací viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, § 30.

Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

Rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně.

Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně, pokud lze tento základ určit a pokud limit vyjde vyšší než 7 600 Kč.

Rodič může volit také nižší částku, a tím si vyplácení příspěvku rozložit na delší dobu. Vyplácení přísěvku je omezeno 4 lety nebo celkovou částkou 220 000 Kč.

Limit i celková částka se násobí koeficientem 1,5, pokud rodič pečuje o vícerčata (dvojčata, trojčata,...)

Volbu lze měnit nejdříve po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně.

Více informací viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, § 30.

• do 20 let - platnost je nejvýše 5 let
• 20-50 let - platnost je nejvýše 10 let
• nad 50 let - platnost bez omezení

Náklady na bydlení tvoří náklady na

• nájemné
• plyn
• elektřinu
• vodné
• stočné
• odvoz odpadu
• centrální vytápění nebo pevná paliva

Výši těchto nákladů v uvedeném období budete muset doložit například účtenkami nebo fakturami.

Přesně viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, § 25).

Rodičovský příspěvek náleží rodiči také, jestliže

1. dítě do 3 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci
2. dítě nad 3 roky navštěvuje mateřskou školu nebo obdobné zařízení nejvýše 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 dnů v měsíci
3. dítě pravidelně navštěvuje nějaké zařízení pro děti se zdravotním postižením nejvýše 4 hodiny denně,
4. dítě dlouhodobě (těžce) zdravotně postižené navštěvuje zařízení pro děti předškolního věku nejvýše 4 hodiny denně, a dítě školního věku, které navštěvuje základní školu speciální nejvýše 4 hodiny denně,
5. dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení nejvýše 4 hodiny denně rodiče (osamělý rodič) má sluch nebo zrak postižený v rozsahu 50 % a více

Přesně viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, § 30b odstavec 2).

Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává

1. nájemné nebo obdobné náklady (např. fond oprav, platba za užívání bytu, ubytovny). Tyto náklady se započítávají max. do výše v místě obvyklé, resp. do výše tzv. normativních nebo srovnatelných nákladů)
2. pravidelné úhrady za služby (úklid společných prostor, výtah, odvoz odpadu..) spojené s užíváním bytu (max. do výše v místě obvyklé)
3. náklady na spotřebu energií (max. do výše v místě obvyklé)
4. náklady na vodné a stočné a náklady na dálkové vytápění (max. do výše v místě obvyklé)

Přesněji viz zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, § 34.

Odůvodněné náklady na bydlení budete muset na úřadě doložit.

Za přiměřené náklady na bydlení se považují odůvodněné náklady na bydlení, nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu.

Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává

1. nájemné nebo obdobné náklady (např. fond oprav, platba za užívání bytu, ubytovny). Tyto náklady se započítávají max. do výše v místě obvyklé, resp. do výše tzv. normativních nebo srovnatelných nákladů)
2. pravidelné úhrady za služby (úklid společných prostor, výtah, odvoz odpadu..) spojené s užíváním bytu (max. do výše v místě obvyklé)
3. náklady na spotřebu energií (max. do výše v místě obvyklé)
4. náklady na vodné a stočné a náklady na dálkové vytápění (max. do výše v místě obvyklé)

Přesně viz zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, § 9 a § 34.

Částka živobytí se odvíjí od výše existenčního a životního minima a stanoví se individuálně pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možností a potřeb.
Živobytí osoby se ovlivňuje více kritérií:

• jedná se o nezaopatřené dítě?
• může si zvýšit příjem vlastní prací? Má snahu?
• vykonává dobrovolnické nebo veřejné služby?
• potřebuje nákladné dietní stravování?
• jak dlouho je ve stavu hmotné nouze?
• ... a další.

Pokud vyplníte údaje o své domácnosti, kalkulačka částku živobytí vypočítá, ale zde vypočtená částka je jen orientační.

Insolvenční návrh
Insolvenční návrh je návrh na zahájení soudního řízení. Jeho předmětem je zaměstnavatelův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení.

Moratorium před zahájením insolvenčního řízení
Moratorium poskytuje dlužníkovi dočasnou ochranu (nejdéle čtyři měsíce) před věřiteli a před možným rozhodnutím o úpadku, především však otevírá prostor pro překonání úpadku nebo pro dosažení dohody s věřiteli.
O moratorium žádá zaměstnavatel soud. S návrhem na moratorium musí souhlasit většina dlužníkových věřitelů.

Jak zjistím, jestli to případ mého zaměstnavatele?
Můžete nahlédnout do databáze zaměstnavatelů v insolvenci.

Pro posuzování dávek hmotné nouze se do příjmu započítává (orientačně):

• 70 % z čistého platu
• 80 % z nemocenské
• 80 % z důchodu
• 80 % z podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci

Přesně viz zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, § 9.

Pro posuzování dávek sociální příplatek a příspěvek na bydlení se do příjmu započítávají (orientačně):

• Zdaňované příjmy po odečtení výdajů a daně. Čistá mzda, příjem z podnikání, z pronájmu, ostatní zdaňované příjmy.
• Některé příjmy osvobozené od daně. Například výživné na děti, přídavek na bydlení vojáků z povolání...
• Výsluhový příspěvek a odbytné vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů i v případě, že nepodléhal dani z příjmu.
• Dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění i v případě, že nepodléhají dani z příjmu.
• Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci.
• Rodičovský příspěvek.
• Přídavek na dítě.
• Mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
• Obdobné příjmy ze zahraničí.

Přesně viz zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, § 5.

Pro posuzování dávky přídavek na dítě se do příjmu započítávají (orientačně):

• Zdaňované příjmy po odečtení výdajů a daně. Čistá mzda, příjem z podnikání, z pronájmu, ostatní zdaňované příjmy.
• Některé příjmy osvobozené od daně. Například výživné na děti, přídavek na bydlení vojáků z povolání...
• Výsluhový příspěvek a odbytné vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů i v případě, že nepodléhal dani z příjmu.
• Dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění i v případě, že nepodléhají dani z příjmu.
• Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci.
• Rodičovský příspěvek.
• Mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
• Obdobné příjmy ze zahraničí.

Přesně viz zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, § 5.

Přídavek na dítě je vyšší, pokud aspoň jeden rodič (nebo někdo jiný v domácnosti) má příjem:

• ze zaměstnání alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce,
• z podnikání,
• z dávek nemocenského pojištění,
• z dávek důchodového pojištění,
• z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci 4),
• z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo
• z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství

Mírně zjednodušeno. Přesně viz zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, § 18 odst. 2.
Příjem musí mít rodič celé předchozí čtvrtletí. Příjem se nemusí dokládat, úřad si ho zjistí sám.

Pro posuzování dávky porodné se do příjmu započítávají (orientačně):

• Zdaňované příjmy po odečtení výdajů a daně. Čistá mzda, příjem z podnikání, z pronájmu, ostatní zdaňované příjmy.
• Některé příjmy osvobozené od daně. Například výživné na děti, přídavek na bydlení vojáků z povolání...
• Výsluhový příspěvek a odbytné vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů i v případě, že nepodléhal dani z příjmu.
• Dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění i v případě, že nepodléhají dani z příjmu.
• Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci.
• Mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
• Obdobné příjmy ze zahraničí.

Přesně viz zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, § 5.

Pro posuzování dávky příspěvek na péči se do příjmu započítávají (orientačně):

• Zdaňované příjmy po odečtení výdajů a daně. Čistá mzda, příjem z podnikání, z pronájmu, ostatní zdaňované příjmy.
• Některé příjmy osvobozené od daně. Například výživné na děti, přídavek na bydlení vojáků z povolání...
• Výsluhový příspěvek a odbytné vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů i v případě, že nepodléhal dani z příjmu.
• Dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění i v případě, že nepodléhají dani z příjmu.
• Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci.
• Mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
• Obdobné příjmy ze zahraničí.

Přesně viz zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, § 5.

Za podstatný pokles příjmu se považuje zejména:

• ztráta příjmu z výdělečné činnosti
• ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci
• ukončení výplaty rodičovského příspěvku

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

1. přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),
2. pobírání plného invalidního důchodu,
3. výkonu vojenské základní (náhradní) služby,
4. výkonu civilní služby,
5. osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
6. osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
7. výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra,
8. soustavné přípravy na budoucí povolání.

(4) Z náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3 písm. h) nelze pro účely splnění podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) započíst více než 6 měsíců.

*) § 41 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění platném od 1. 8. 2007 do 31. 12. 2008

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

1. přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),
2. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plného invalidního důchodu),
3. osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
4. osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
5. výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra 35a), nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby 35b), pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
6. osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).

(4) Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3, započítávají se pouze jednou.

§ 41 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění platném od 1. 1. 2010

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
Více informací o životním minimu.

Zdravotní postižení odůvodňující přiznání mimořádných výhod definuje příloha č. 2 vyhlášky 182/1991 MPSV na těchto stupních:

• Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP)
• Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP)
• Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P)

Za bezbariérový byt se považuje byt, který byl zkolaudován jako byt zvláštního určení.
Ne tedy jakýkoli byt, který si majitel upraví bez kolaudace.

• vybrané - Zobrazí jen dávky, u kterých jste si sami zaškrtli 'vybrat'.
• vybrané a doporučené - Nabídne dávky, které pro Vás připadají v úvahu podle složení domácnosti a zvolených životních situací. Také zobrazí dávky, u kterých jste si sami zaškrtli 'vybrat' a rovněž ty, kde splňujete všechny podmínky. Nezobrazí ty, u kterých jste zaškrtli 'vyřadit'.
• vše - Ukáže všechny dávky platné ke zvolenému datu. Včetně těch, u kterých jste zaškrtli 'vyřadit'.
• vyřazené - Nabídne jen dávky, u kterých jste zaškrtli 'vyřadit'.

1. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona ^*) považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.
2. Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení
   1. od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,
   2. od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,
   3. od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.

1. stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
2. stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
3. stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
4. stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

1. Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:
   1. příprava stravy,
   2. podávání, porcování stravy,
   3. přijímání stravy, dodržování pitného režimu,
   4. mytí těla,
   5. koupání nebo sprchování,
   6. péče o ústa, vlasy, nehty, holení,
   7. výkon fyziologické potřeby včetně hygieny,
   8. vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh,
   9. sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě,
   10. stání, schopnost vydržet stát,
   11. přemisťování předmětů denní potřeby,
   12. chůze po rovině,
   13. chůze po schodech nahoru a dolů,
   14. výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení,
   15. oblékání, svlékání, obouvání, zouvání,
   16. orientace v přirozeném prostředí,
   17. provedení si jednoduchého ošetření,
   18. dodržování léčebného režimu.
2. Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:
   1. komunikace slovní, písemná, neverbální,
   2. orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí,
   3. nakládání s penězi nebo jinými cennostmi,
   4. obstarávání osobních záležitostí,
   5. uspořádání času, plánování života,
   6. zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku,
   7. obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování),
   8. vaření, ohřívání jednoduchého jídla,
   9. mytí nádobí,
   10. běžný úklid v domácnosti,
   11. péče o prádlo,
   12. přepírání drobného prádla,
   13. péče o lůžko,
   14. obsluha běžných domácích spotřebičů,
   15. manipulace s kohouty a vypínači,
   16. manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří,
   17. udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady,
   18. další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti.

• dítě do skončení povinné školní docházky
• ... nebo do 26 let, pokud dále chodí do školy nebo nemůže pracovat ze zdravotních důvodů

Přesně podle zákona:
Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

1. se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo
2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dítě v pěstounské péči
Dítě může do pěstounské péče svěřit obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Pěstounská péče se liší od osvojení (adopce). Mimo jiné tím, že pěstouni dostávají od státu finanční příspěvky, zatímco osvojitelé nepobírají žádnou odměnu a příspěvek, pouze ty dávky, které běžně náležejí rodičům.
Zákon 59/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Student
Za studenta označte dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání.
Zákon 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře; § 22 odst. 1 písm. e

Pokud člen domácnosti dluží na výživném více než za tři měsíce, zaškrtněte políčko.
Údaj ovlivňuje výpočet částky živobytí.

Osobě, která

• dluží na výživném nezletilému dítěti částku vyšší než tříměsíční částku výživného
• a současně nepodala soudu návrh na snížení nebo zrušení vyživovací povinnosti,

se částka živobytí snižuje na existenční minimum.

Z částky živobytí se odvozují limity a výše některých dávek hmotné nouze.

O podporu v nezměstnanosti se můžete ucházet, jen pokud nemáte příjem například z těchto činností:

1. pracovněprávní vztah nebo služební poměr (tj. běžné zaměstnání)
2. samostatná výdělečná činnost
3. společník nebo jednatel v s.r.o.,
4. člen představenstva akciové společnosti
5. pěstoun, který pobírá odměnu pěstouna
6. ...a další

Zákon pamatuje na řadu dalších případů, včetně například prezidenta republiky :-).
Přesně viz zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 25.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání zaměstnání, ve kterém měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Může jít o 'skutečné' zaměstnání nebo o dohodu o provedení práce.

Od 1. 1. 2011 se ovšem po dobu výkonu takového povolání přeruší výplata podpory v nezaměstnanosti.

Přesně viz zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 25 odstavec 3, § 39 odstavec 2 odrážka d.

Krátkodobé zaměstnání je takové, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním (tj. například neodpovídá zdravotní způsobilosti, vzdělání, jde o příliš zkrácený úvazek apod.) a je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce nejdéle na dobu 3 měsíců.

Přesně viz zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 25 odstavec 3.

1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,

Viz zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 5 odstavec c.