Česká republika          životní a pracovní podmínky

1.       Nalezení práce
1.1.    Nalezení práce
1.2.    Žádost o místo

2.       Přestěhování se do jiné země
2.1.    Pohyb zboží a kapitálu
2.2.    Nalezení ubytování
2.3.    Nalezení školy
2.4.    Když si sebou vezmete auto (včetně informací o řidičských průkazech)
2.5.    Registrační postupy a povolení k pobytu
2.6.    Kontrolní seznam: Co udělat před příchodem do nové země a po něm

3.       Pracovní podmínky
3.1.    Úvodní odstavec stručně popisující pracovní podmínky v Evropě
3.2.    Uznávání diplomů a kvalifikace
3.3.    Druhy pracovního poměru
3.4.    Pracovní smlouvy
3.5.    Zvláštní kategorie
3.6.    Osoby samostatně výdělečně činné
3.7.    Odměna za práci
3.8.    Pracovní doba
3.9.    Dovolená (dovolená za kalendářní rok, rodičovská dovolená atd.)
3.10.   Skončení pracovního poměru
3.11.   Zastoupení pracovníků
3.12.   Pracovní spory – stávky
3.13.   Odborné vzdělávání

4.       Životní podmínky
4.1.    Shrnutí životních podmínek v Evropě
4.2.    Politický, správní a právní systém
4.3.    Příjmy a daně
4.4.    Životní náklady
4.5.    Ubytování
4.6.    Systém zdravotní péče
4.7.    Výchovně vzdělávací systém
4.8.    Kulturní a společenský život
4.9.    Osobní život (narození, sňatek, úmrtí)
4.10.   Doprava

5.       Sociální zabezpečení a pojištění
5.1.    Sociální zabezpečení v Evropě
5.2.    Systém sociálního zabezpečení v této zemi
5.3.    Pojištění pro případ nezaměstnanosti
5.4.    Zdravotní pojištění
5.5.    Rodina & mateřství
5.6.    Důchody
5.7.    E - formuláře (evropské formuláře)
5.8.    Průkaz zdravotního pojištění



1. Nalezení práce

1.1. Nalezení práce

Možnosti pro uchazeče o práci v ČR:
EURES
Tento portál EURES nabízí nejen vyhledávání pracovních míst převzatých z databází českých úřadů práce , ale rovněž možnost založení účtu můj EURES. Dále je možné navštívit český portál EURES na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, kde naleznete odkaz „Hledáte práci v ČR“ (rovněž v anglické verzi).
Rovněž můžete navštívit jednoho z 15 EURES poradců, kteří sídlí na úřadech práce ve všech krajských městech a ve Vsetíně.

Úřady práce
Úřady práce Vám nabízejí několik možností jak vylepšit svoji pozici při hledání nového zaměstnání. Základní možností je procházet (možno v asistenci zprostředkovatele) databázi volných pracovních míst, do které zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost nahlašovat všechna volná místa. Vedle toho úřady práce nabízí například poradenství při volbě povolání nebo možnosti rekvalifikace.

Agentury práce
Při hledání práce přes agenturu je potřeba si ověřit, zda-li je agentura držitelem licence pro zprostředkování zaměstnání. Většina agentur má svoje internetové stránky, takže vše naleznete tam. Regionální agentury nejlépe naleznete v telefonním seznamu. Veškeré služby by měly být poskytnuty bezplatně.

Sdělovací prostředky a internet
V celorepublikových novinách je problematice zaměstnanosti často věnována celá příloha, která vychází periodicky (MF DNES – úterý a čtvrtek, Hospodářské noviny - pondělí, Lidové noviny - středa). Další tištěné zdroje nabídek: Jobmaster, Avízo, Annonce
Velkým zdrojem volných pracovních míst jsou internetové portály. Nejen, že zde můžete vyhledávat nabídky přímo od zaměstnavatelů či agentur, ale často můžete i vložit svůj životopis do databáze, kterou pak procházejí zaměstnavatelé při hledání pracovníků.

Přímý kontakt
V některých situacích je výhodnější kontaktovat zaměstnavatele přímo. Zvláště ve venkovských oblastech, kde se jedná o sezónní práce nebo o brigádu. Samozřejmě je možné oslovit napřímo i jiné zaměstnavatele, a to buď přes jejich internetové stránky, či přes oddělení lidských zdrojů.

Převážná většina zaměstnavatelů zaměstnavatelů vyžaduje znalost českého jazyka.

Odkazy:

Související témata:
Kontrola licence agentur práce - http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/zpr_prace
Jobs.cz – http://www.jobs.cz/
Prace.cz – http://www.prace.cz/
Sprráce – http://www.sprace.cz/
Jobsinprague.cz – http://jobsinprague.cz/
Agentura práce Start – http://www.start.cz/
Agentura práce Grafton – http://www.grafton.cz/
Zlaté stránky – http://www.zlatestranky.cz/

Související odkazy:
EURES – http://eures.europa.eu/
Český portál EURES – http://portal.mpsv.cz/eures
Portál Ministerstva práce a sociálních věcí - http://portal.mpsv.cz/
Telefonní seznam - http://telefonniseznam.o2active.cz/

1.2. Žádost o místo

Nejčastějším způsobem žádosti o pracovní místo je předložení (zaslání) motivačního dopisu a životopisu. Ne všude je tento způsob nejvhodnějším. Pokud hledáte manuální práci, bude výhodnější kontaktovat zaměstnavatele osobní návštěvou.

Většina zaměstnavatelů vyžaduje aktivní znalost českého jazyka, proto by i Vaše žádost tomuto faktu měla být přizpůsobena. Případně se předem informujte o preferovaných jazykových znalostech.

Motivační dopis
Text dopisu by měl být krátký a výstižný. Obsahově by měl být dopis zaměřen na oblast, ve které se o místo ucházíte. Měl/a byste naznačit, proč se o dané místo ucházíte a co můžete zaměstnavateli nabídnout. U větších firem nahrazuje motivační dopis již připravený dotazník, který je zaměřený na témata zajímající zaměstnavatele.

Curriculum Vitae (CV)
Životopis je povětšinou vyžadován ve strukturované podobě. Měl by obsahovat následující položky:

Osobní data – jméno a příjmení, adresu, telefonní kontakt, email, datum narození, národnost

Vzdělání – informace o dosaženém vzdělání (od střední školy dál)

Pracovní zkušenosti – nejdůležitější část, měla by obsahovat název pracovní pozice, krátký popis činnosti, časové rozmezí (absolventi mohou uvést sezónní práce či krátkodobé pracovní zkušenosti), kontakt na referující osobu

Další kvalifikace – jazyková znalost, počítačová gramotnost, řidičský průkaz a další certifikáty či vykonaná školení

Zájmy – velmi stručný soupis osobních aktivit a nabraných zkušeností

Reference – Jména a kontakty na předchozí zaměstnavatele, kteří mohou potvrdit nabrané zkušenosti či poskytnout další informace o Vás

Výběrové řízení
Pokud je uchazeč pozván k výběrovému řízení či pohovoru, měl by si s sebou vzít životopis a kopie všech získaných certifikátů či osvědčení. Výběrová řízení bývají v Čechách spíše formálního rázu, a proto je důležité se vhodně obléci. V některých případech může být doplňkem pohovoru i psychologický test.

Odkazy:

Související témata:
Životopisy na portálu EURES -  http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zivotopisy
Informační a poradenská střediska při úřadech práce (IPS) - http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/poradstrediska
Průvodce světem povolání - http://www.occupationsguide.cz/

Související odkazy:
Europass – http://www.europass.cz/

2. Přestěhování se do jiné země

2.1. Pohyb zboží a kapitálu

Volný pohyb zboží je jedním ze základních kamenů jednotného evropského trhu.

Odstranění vnitrostátních překážek volnému pohybu zboží v rámci EU je jednou ze zásad zakotvených ve smlouvách EU. Z původní pozice tradičního protekcionismu země EU postupně neustále odstraňovaly omezení, aby vytvořily „společný“ nebo jednotný trh. Tento závazek vybudovat evropský prostor obchodování bez hranic vedl k vytvoření většího bohatství a více pracovních míst a celosvětově potvrdil postavení EU jakožto světového obchodního partnera spolu se Spojenými státy a Japonskem.

Přes závazek Evropy odstranit veškeré překážky vnitřnímu obchodu nedošlo ke sladění v rámci všech hospodářských odvětví. Evropská unie se rozhodla regulovat na evropské úrovni odvětví, která mohou představovat větší riziko pro evropské občany – jako jsou léčiva nebo stavební výrobky. Na většinu výrobků (považovaných za „menší riziko“) se uplatňuje takzvaná zásada vzájemného uznávání, což znamená, že v podstatě s každým výrobkem, který se zákonně vyrábí nebo prodává v jednom členském státě, lze volně pohybovat a obchodovat na vnitřním trhu EU.

 

Omezení volného pohybu zboží

Smlouva o EU dává členským státům právo stanovit omezení volného pohybu zboží v případě, že existuje zvláštní společný zájem, jako je například ochrana životního prostředí, zdraví občanů nebo veřejná politika. To například znamená, že vnitrostátní orgány členského státu mohou zamítnout nebo omezit přístup určitého výrobku na svůj trh, pokud jeho dovoz považují za možné ohrožení veřejného zdraví, veřejné morálky nebo politiky. Příklady takových výrobků jsou geneticky upravené potraviny nebo některé energetické nápoje.

I když obecně neexistují žádná omezení na nákup zboží v jiném členském státě, jedná-li se o zboží pro osobní použití, existuje v rámci EU řada omezení pro určité kategorie výrobků, jako je alkohol a tabák.

 

Volný pohyb kapitálu

Další zásadní podmínkou pro fungování vnitřního trhu je volný pohyb kapitálu. Jedná se o jednu ze čtyř základních svobod zaručovaných právními předpisy EU, která představuje základ pro integraci evropských finančních trhů. Evropané nyní mohou spravovat a investovat své peníze v kterémkoli členském státě EU.

Liberalizace kapitálových trhů je klíčovým prvkem v procesu hospodářské a měnové integrace v EU. Byla prvním krokem směrem ke zřízení Evropské hospodářské a měnové unie (EMU) a k zavedení společné měny eura.

 

Výhody

Zásada svobodného pohybu kapitálu nejen zvyšuje efektivitu finančních trhů v rámci EU, ale rovněž přináší řadu výhod občanům. Jednotlivci mohou provádět velké množství finančních operací v rámci EU bez větších omezení. Mohou si například jen s nepodstatnými omezeními

    * otevřít snadno bankovní účet,
    * nakupovat akcie,
    * investovat nebo
    * nakupovat nemovitosti

v jiném členském státě. Podniky v EU mohou investovat do jiných evropských podniků, vlastnit je a řídit.

 

Výjimky

Některé výjimky z této zásady platí jak v členských státech, tak ve třetích zemích. Většinou se týkají daní, obezřetného dohledu, kritérií veřejné politiky, praní špinavých peněz a finančních sankcí dohodnutých v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Evropská komise pokračuje v práci na završení volného trhu finančních služeb tím, že provádí nové strategie finanční integrace, aby občanům a podnikům ještě více usnadnila správu jejich peněz v rámci EU.

Odkazy:

Související témata:
Krátkodobé ubytování na Czech.cz - http://www.czech.cz/cz/turistika-sport/cestovani/ubytovani
Spolubydlící.cz - http://www.spolubydlici.cz
Hyperinzerce – byty - http://byty.hyperinzerce.cz/
Avízo.cz – Reality - http://reality.avizo.cz/

Související odkazy:
Doma v České republice - http://www.domavcr.cz/
Reality.cz - http://www.reality.cz
Realitymix.cz - http://realitymix.centrum.cz/
Sreality.cz - http://www.sreality.cz/

2.2. Nalezení ubytování

Dostupnost získání ubytování a ceny podnájmů se odvíjejí od jejich geografické polohy. Ve větších městech zaplatíte za podnájem daleko více než ve městech menších nebo na venkově.
Ve větších městech je velmi rozšířené pronajímání bytů, kdy cena závisí na velikosti bytu, lokalitě, vybavenosti a také stáří stavby. V Praze jsou ceny několikanásobně vyšší než na zbývajícím území České republiky. Poměrně vysoké ceny začínají být i ve všech krajských městech. Mladí lidé často využívají podnájmů pouze jedné místnosti bytu či domu, hlavně k usnadnění dojíždění za zaměstnáním, školou a snížení nákladů na bydlení (Server Spolubydlící)
Více informací z této oblasti získáte na obecních úřadech nebo v realitních kancelářích v místě, kde máte zájem získat ubytování (seznam odkazů na některé z nich naleznete v odkazech)..
Nájem se platí zpravidla měsíčně a často se skládá záloha ve výši nájemného alespoň za jeden měsíc dopředu. Nabídky na pronájem a prodej naleznete většinou také na specializovaných internetových stránkách. Také si můžete sami zadat poptávku po ubytování podle vašich požadavků. Využít můžete také inzertní noviny (Avizo, Annonce).
Pokud chce v České republice zakoupit nemovitost (byt nebo dům) občan jiného státu EU/EHP, musí být držitelem průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka Evropského společenství.

Odkazy:

Související témata:
Krátkodobé ubytování na Czech.cz - http://www.czech.cz/cz/turistika-sport/cestovani/ubytovani
Spolubydlící.cz - http://www.spolubydlici.cz
Hyperinzerce – byty - http://byty.hyperinzerce.cz/
Avízo.cz – Reality - http://reality.avizo.cz/

Související odkazy:
Doma v České republice - http://www.domavcr.cz/
Reality.cz - http://www.reality.cz
Realitymix.cz - http://realitymix.centrum.cz/
Sreality.cz - http://www.sreality.cz/

2.3. Nalezení školy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy.
Ústav pro informace ve vzdělávání je organizace řízená přímo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR se sídlem v Praze. Zákaznické a informační centrum poskytuje informace a služby z oblasti školství, vzdělávání a mimoškolních aktivit dětí a mládeže.
V místě vašeho pobytu v ČR Vám poskytnou informace o školách a vzdělávacích zařízeních příslušné Krajské úřady – odbory školství.

Informace o základních školách a předškolních zařízeních můžete získat na odborech školství městských úřadů nebo na obecních úřadech, v místě vašeho bydliště.
Střední a vysoké školy můžete vyhledat na portále Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Kontakty na odbory školství Krajských úřadů a Magistrátů statutárních měst a další související užitečné informace najdete na školském vzdělávacím a informačním portále Edu.

Odkazy:

Související témata:
Portal MPSV – nabídka škol - http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/skoly

Související odkazy:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR - http://www.msmt.cz/
Ústav pro informace ve vzdělávání - http://www.uiv.cz/
Portál veřejné správy České republiky – http://portal.gov.cz
Školský vzdělávací a informační portál - http://www.edu.cz
Přehled škol a studijní nabídky - http://www.atlasskolstvi.cz/
Centrum pro studium vysokého školství - http://www.csvs.cz/

2.4. Když si sebou vezmete auto (včetně informací o řidičských průkazech)

Provádění zásady volného pohybu osob, jednoho ze stěženích kamenů budování Evropy, znamenalo zavedení série praktických pravidel, která zajistila, aby občané mohli volně a snadno cestovat do jakéhokoli členského státu Evropské unie. Cestování po EU vlastním automobilem se výrazně zjednodušilo. Evropská komise stanovila řadu společných předpisů, kterými se řídí vzájemné uznávání řidičských průkazů, platnost pojištění automobilů a možnost registrace automobilu v hostitelské zemi.

Váš řidičský průkaz v EU

V současné době neexistuje jednotný řidičský průkaz EU, členské státy EU nicméně zavedly „vzor řidičského průkazu Společenství“. Tento společný vzor zajišťuje, aby byly řidičské průkazy vydané různými zeměmi EU snadno uznávány v ostatních členských státech. Obecně se uplatňuje zásada vzájemného uznávání. Řidičské průkazy se vydávají v souladu s vnitrostátním právem, ale měly by zahrnovat ustanovení týkající se vzoru Společenství, jako jsou základní podmínky pro vydání průkazu.

Staré řidičské průkazy vydané před rokem 1996 není třeba vyměňovat za nový vzor řidičského průkazu Společenství a zůstávají platné až do uplynutí lhůty jejich platnosti.

Pokud si občan EU zřídí bydliště v jiném členském státě, není třeba měnit řidičský průkaz, i když mnozí tak činí z praktických důvodů. Některé členské státy rovněž vyžadují, aby byly do řidičského průkazu zapsány další údaje z důvodu splnění určitých administrativních požadavků.

V případě skončení platnosti, ztráty nebo odcizení řidičského průkazu může být nový průkaz vydán v členském státě pobytu, a to v souladu s vnitrostátními podmínkami. Občané by se měli obrátit na příslušné úřady.

Registrace automobilu v hostitelské zemi

Pokud pobýváte v jiném členském státě EU a řídíte v něm svůj automobil déle něž šest měsíců, jste povinni si jej zaregistrovat u místních orgánů a zaplatit registrační daň hostitelské země.

Pojištění automobilů

Občané EU mohou svůj automobil pojistit v kterékoli zemi EU, pokud má vybraná pojišťovna oprávnění hostitelského vnitrostátního orgánu příslušné pojistky poskytovat. Společnost se sídlem v jiném členském státě je oprávněna uzavřít pojistku povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti pouze v případě splnění určitých podmínek. Pojištění platí v celé Unii, bez ohledu na to, kde dojde k nehodě.

Daně

Daň z přidané hodnoty (DPH) na motorová vozidla se obvykle platí v zemi nákupu vozidla, i když za určitých podmínek se platí v zemi určení.
Více informací o pravidlech, která se použijí v případě, že je vozidlo získáno v jednom členském státě EU a má být zaregistrováno v jiném členském státě EU, je k dispozici na internetové stránce „Daň z motorových vozidel“.

2.5. Registrační postupy a povolení k pobytu

Pokud jste občanem některé z členských zemí EU/EHP nebo Švýcarska a přicházíte do České republiky vyřiďte si na jejím území následující procedury:

Registraci k pobytu:
Bude-li váš předpokládaný pobyt na území České republiky delší než 30 dní, je vaší povinností pobyt ohlásit na cizinecké policii do 30 dnů od vstupu do země.

Povolení k pobytu:
Pokud přicházíte na dobu delší než 3 měsíce, požádejte o povolení k pobytu na cizinecké policii. Mějte připraveny následující dokumenty:
# platný cestovní pas nebo jiný platný cestovní doklad
# doklad o zdravotním pojištění
# doklad potvrzující účel pobytu. Důvodem k pobytu podle směrnic EK jsou:

    * práce
    * studium
    * ekonomická aktivita
    * příslušnost k rodině.

I když nepotřebujete povolení k pobytu (doba pobytu kratší než 3 měsíce), doporučujeme zaregistrovat se u cizinecké policie. Některé instituce zejména bankovní a daňové to mohou požadovat.


Odkazy:

Související témata:
Cizinecká policie na webu Ministerstva vnitra - http://www.policie.cz/sluzba-cizinecke-policie.aspx

Související odkazy:
Ministerstvo vnitra - http://www.mvcr.cz
Doma v České republice - http://www.domavcr.cz

2.6. Kontrolní seznam: Co udělat před příchodem do nové země a po něm

Před odjezdem do České republiky se přesvědčte o tom, že máte:

    * zajištěno (dočasné) ubytování
    * dostatek peněz na první měsíc pobytu
    * správné doklady:
          o platný cestovní pas nebo jiný platný cestovní dokument
          o Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jiný doklad o zdravotním pojištění
          o formulář E301, resp. E303 (Evropské formuláře pro koordinaci dávek v nezaměstnanosti)
    * všeobecné znalosti o České republice

Po příjezdu do České republiky:

    * zaregistrujte se na obecním úřadě v místě bydliště
    * vyřiďte si registraci resp. povolení k pobytu na cizinecké policii
    * přihlaste se ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění a daňové povinnosti
    * otevřete si bankovní účet

Odkazy:

Související témata:
Cizinecká policie na webu Ministerstva vnitra - http://www.policie.cz/sluzba-cizinecke-policie.aspx
Krátkodobé ubytování na Czech.cz - http://www.czech.cz/cz/turistika-sport/cestovani/ubytovani
Spolubydlící.cz - http://www.spolubydlici.cz
Hyperinzerce – byty - http://byty.hyperinzerce.cz/
Avízo.cz – Reality - http://reality.avizo.cz/


Související odkazy:
Centrum mezistátních úhrad (zdravotní pojištění) - http://www.cmu.cz
Česká správa sociálního zabezpečení (sociální pojištění) - http://www.cssz.cz
Ministerstvo financí (daně) - http://www.mfcr.cz
Doma v České republice - http://www.domavcr.cz
 

3. Pracovní podmínky

3.1. Přehled pracovních podmínek v Evropě

Kvalita práce a zaměstnání – klíčová otázka se silným hospodářským a lidským dopadem

Kvalitní pracovní podmínky jsou důležité pro dobrou pohodu evropských pracovníků. Takové podmínky
- přispívají k fyzickému a psychickému blahu Evropanů a
- přispívají k hospodářské výkonnosti EU.
Z lidského hlediska má kvalita pracovního prostředí velký vliv na celkovou pracovní a životní spokojenost evropských pracovníků.

Z ekonomického hlediska jsou vysoce kvalitní pracovní podmínky hnací silou hospodářského růstu a základem konkurenceschopného postavení Evropské unie. Vysoký stupeň pracovní spokojenosti je významným faktorem k dosažení vysoké produktivity hospodářství EU.

Pro Evropskou unii je tedy klíčové podporovat vytváření a zachování udržitelného a příjemného pracovního prostředí, které podporuje zdraví a dobrou pohodu evropských zaměstnanců a vytváří rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.

Zlepšení pracovních podmínek v Evropě: důležitý cíl pro Evropskou unii

Zajištění příznivých pracovních podmínek pro evropské občany je pro EU prioritou. Evropská unie proto spolupracuje s národními vládami, aby zajistila příjemné a bezpečné pracovní prostředí. Členským státům poskytuje podporu prostřednictvím:
- výměny zkušeností mezi různými zeměmi a společných akcí a
- stanovením minimálních požadavků na pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které mají platit v celé Evropské unii.

Kritéria pro kvalitu práce a zaměstnanost

K dosažení udržitelných pracovních podmínek je nutné určit hlavní parametry příznivého pracovního prostředí a stanovit tak kritéria pro kvalitu pracovních podmínek.

European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Eurofound) v Dublinu je agentura EU, která, jak naznačuje její název, poskytuje informace, poradenství a odborné znalosti o životních a pracovních podmínkách. Tato agentura stanovila několik kritérií kvality práce a zaměstnání, mezi něž patří:
- zdraví a dobrá pohoda na pracovišti – to je klíčové kritérium, neboť dobré pracovní podmínky podporují prevenci zdravotních problémů na pracovišti, snižují vystavení rizikům a zlepšují organizaci práce;
- sladění pracovního a osobního života – občané by měli mít možnost dosáhnout rovnováhu mezi dobou strávenou v práci a volným časem;
- rozvoj schopností – kvalitní zaměstnání je takové, které umožňuje další školení, zlepšování dovedností a schopností a přináší nové kariérní příležitosti.

Práce Eurofoundu přispívá k plánování a vytvoření lepších životních a pracovních podmínek v Evropě.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Evropská komise uskutečnila širokou škálu aktivit na podporu zdravého pracovního prostředí v členských státech EU. Mezi jinými vypracovala Strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2002-2006. Tato strategie byla vypracována za pomoci vnitrostátních orgánů, sociálních partnerů a nevládních organizací. Zaměřuje se na podporu mezinárodní spolupráce a nutnost silné kultury prevence. V současné době probíhá práce na nové strategii na období 2007–2012.

Politika Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zaměřuje na dlouhodobé zlepšování dobré pohody pracovníků EU. V úvahu bere fyzické, morální a sociální rozměry pracovních podmínek, stejně jako nové výzvy, které přineslo rozšíření Evropské unie o země střední a východní Evropy. Zavedení norem EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci výrazně přispělo ke zlepšení situace pracovníků v těchto zemích.

 

Zlepšení pracovních podmínek stanovením společných minimálních požadavků pro všechny země EU

Zlepšení životních a pracovních podmínek v členských státech EU velmi závisí na stanovení společných pracovních norem. Zákony a předpisy EU v oblasti pracovního práva stanoví minimální požadavky pro udržitelné pracovní prostředí a v současné době se uplatňují ve všech členských státech. Zlepšení těchto norem posílilo práva pracovníků a je jedním z hlavních úspěchů sociální politiku EU.

3.2. Uznávání diplomů a kvalifikace

Důležitost transparentnosti a vzájemného uznávání diplomů jako klíčový prvek volného pohybu pracovníků

Možnost dosáhnout uznání získané kvalifikace a schopností může hrát klíčovou úlohu při rozhodování o hledání práce v jiné zemi EU. Z tohoto důvodu je nutné vytvořit evropský systém, který bude zaručovat vzájemné uznávání odborných schopností. Pouze takový systém zaručí, aby se nedostatečné či neexistující uznávání odborných kvalifikací nestalo překážkou mobility pracovníků v EU.

Hlavní zásady uznávání odborných kvalifikací v EU

Základní zásadou je to, že by každý občan EU měl mít možnost svobodně vykonávat své povolání v kterémkoli členském státě. Praktickému provádění této zásady bohužel často brání vnitrostátní požadavky na přístup k některým povoláním v hostitelské zemi.

Za účelem překonání těchto rozdílů vypracovala EU systém uznávání odborných kvalifikací. V rámci podmínek tohoto systému se rozlišuje mezi regulovanými povoláními (což jsou povolání, pro jejichž výkon se právně vyžadují určité kvalifikace) a povoláními, které právo hostitelského členského státu nereguluje.

Kroky směrem k transparentnosti kvalifikací v Evropě

Evropská unie podnikla důležité kroky s cílem dosáhnout transparentnosti kvalifikací v Evropě:
- posílila spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem spojit všechny nástroje transparentnosti osvědčení a diplomů v jeden uživatelsky přívětivý nástroj. Sem patří například Evropský životopis nebo průkazy o vzdělání Europass;
- podnikla konkrétní akce v oblasti uznávání a kvality odborného vzdělávání a přípravy.

 

Překonávání rozdílů v systémech vzdělávání a odborné přípravy v EU

Systémy vzdělávání a odborné přípravy v členských státech EU stále vykazují podstatné rozdíly. Tato rozmanitost se ještě zvýšila s posledními rozšířeními EU o země s různými vzdělávacími tradicemi. Vznikla tak potřeba stanovit společná pravidla zaručující uznávání odborných schopností.

Aby bylo možno překonat tuto rozdílnost ve vnitrostátních kvalifikačních normách, vzdělávacích metodách a strukturách odborné přípravy, vypracovala Evropská komise sérii nástrojů, jejichž cílem je zajistit lepší transparentnost a uznávání kvalifikací pro akademické i profesní účely.

   1. Evropský rámec kvalifikací

      Evropský rámec kvalifikací je pro Evropskou komisi klíčovou prioritou v procesu uznávání odborných schopností. Hlavním cílem rámce je vytvořit spojení mezi různými vnitrostátními kvalifikačními systémy a zaručit snadné převádění a uznávání diplomů.

      
   2. The National Academic Recognition Information Centres (Národní informační střediska pro akademické uznávání, NARIC)

      Síť národních informačních středisek pro akademické uznáváníbyla zřízena v roce 1984 z iniciativy Evropské komise. NARIC poskytují poradenství o akademickém uznávání studijních pobytů v zahraničí. NARIC jsou umístěny ve všech členských státech EU, jakož i v zemích Evropského hospodářského prostoru, a hrají klíčovou roli v procesu uznávání kvalifikací v EU.

      
   3. The European Credit Transfer System (Evropský systém převodu kreditů, ECTS)

      Cílem Evropského systému převodu kreditů je usnadnit uznávání studijních období v zahraničí. Tento systém byl zaveden v roce 1989 a funguje tak, že popíše vzdělávací program a přiřadí kredity k jeho součástem. Je klíčovým doplňkem k vysoce oceňovanému programu mobility studentů Erasmus.

      
   4. Europass

      Europass je nástroj k zajištění transparentnosti odborných dovedností. Skládá se z pěti standardizovaných dokumentů:
               1. CV (životopisu)
               2. jazykového pasu
               3. dodatku k osvědčení
               4. dodatku k diplomu a
               5. dokumentu Europass - mobilita.

      Systém Europass umožňuje, aby byly získané dovednosti a kvalifikace jasně a lehce srozumitelné v různých částech Evropy. V každé zemi Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru byla zřízena národní centra Europass jako prvotní kontaktní místa pro osoby, které hledají informace o systému Europass.

3.3. Druhy pracovního poměru

Zaměstnancem se může stát osoba, která dosáhne 15 let věku a ukončila povinnou školní docházku.
V posledních letech se výrazně zvyšuje počet pracovních poměrů na dobu určitou, která se však může sjednat na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku pracovního poměru.
Nejběžnější druhem pracovního poměru je poměr na tzv. plný úvazek.

V rámci pracovního poměru můžeme rozlišovat různé druhy zaměstnávání:

Sezónní práce, brigády
Pracovní poměr uzavřený na krátké období, v atypické podobě pracovního poměru (různé příležitostné, jednorázové, nepravidelné práce, práce malého rozsahu apod.) Jedná se o práce často zprostředkované personálními agenturami specializovanými na brigády.

Dobrovolná práce
Dobrovolnou službu může vykonávat osoba starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území ČR, a starší 18 let, jde-li o výkon služby v zahraničí. Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací.

Agenturní zaměstnávání
Agenturní zaměstnanec je v pracovněprávních vztahu k agentuře, která jej dočasně přiděluje k výkonu práce u svého klienta – uživatele.
Zaměstnanec musí být k agentuře v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nebo s ní musí uzavřít dohodu o pracovní činnosti. Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit ke stejnému uživateli zásadně na více než 12 kalendářních měsíců.

Existují rovněž dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a to Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti.

Dohodu o provedení práce lze uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce nepřesáhne 150 hodin v kalendářním roce. Dohodu o provedení práce je možné použít jen na uzavřený a ucelený pracovní úkol. Naopak dohodu o pracovní činnosti lze sjednat i na práci vymezenou druhově.

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin, a přitom sjednaný rozsah pracovní doby nesmí zásadně překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Jedná se o činnost, která má opakující se charakter (např. úklid)

Odměna z dohod konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP) nesmí být nižší než minimální mzda.

OSVČ - Osoby samostatně výdělečně činné
Vykonávat samostatnou výdělečnou činnost podle živnostenského zákona (bez zaměstnanců/se zaměstnanci) může vykonávat osoba starší 18 let. OSVČ mají zákonnou povinnost hradit zdravotní a sociální pojištění a daně.

Odkazy:

Související témata:
Zákoník práce (Zákon č.  262/2006 Sb.) – http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace
Zákon o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb.) - http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost
Zákon o živnostenském podnikání (Zákon č. 455/1991 Sb.) - http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost

Související odkazy:
Ministerstvo vnitra – http://www.mvcr.cz
Ministerstvo průmyslu a obchodu – http://www.mpo.cz

3.4. Pracovní smlouvy

Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se zakládá pouze pracovní smlouvou.

Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi.

Nezbytné náležitosti pracovní smlouvy:

    * druh práce
    * místo výkonu práce
    * den nástupu

Smlouva musí být uzavřena písmeně, jedno vyhotovení musí dostat zaměstnanec.Pokud nejsou ve smlouvě obsaženy práva a povinnosti, musí být zaměstnanec do jednoho měsíce od nástupu do zaměstnání písemně informován.

Obsah práv a povinností:

    * jméno a příjmení zaměstnance
    * název a sídlo zaměstnavatele
    * bližší označení druhu a místa výkonu práce
    * délka dovolené
    * délka výpovědní doby
    * týdenní pracovní doba
    * údaje o mzdě (frekvence, termín, místo a způsob výplaty)
    * údaje o kolektivních smlouvách

Pracovní poměr vzniká dnem, kdy byl sjednán v pracovní smlouvě nástup do práce.
Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně.

Převedení na jinou práci:

    * zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci ze zdravotních důvodů, z důvodu těhotenství nebo podle rozhodnutí soudu
    * zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práce z důvodu výpovědi, pro trestnou činnost v souvislosti s výkonem práce nebo pro pozbytí předpokladů pro výkon sjednané práce (zde na max. 30 dnů v roce)
      Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci z těchto důvodů:
a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů jmenovaných v zákoníku práce
b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů
nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto
případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.

Není-li možné dosáhnout účelu převedení podle převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.


Pracovní poměr může být rozvázán:
dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době.

Pracovní poměr cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, končí vypršením platnosti povolení k pobytu na území ČR, pokud k jeho ukončení nedošlo již jiným způsobem.

Odkazy:

Související témata:
Zákoník práce (Zákon č.  262/2006 Sb.) – http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace

Související odkazy:
Ministerstvo vnitra – http://www.mvcr.cz


 

3.5. Zvláštní kategorie

Pracovní podmínky pro ženy:

    * ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol
    * ženy nesmějí být též zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství
    * ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány ženám, které kojí, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu
    * těhotná žena nesmí být zaměstnávána též pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě. To platí obdobně o ženě, která kojí a matce do konce devátého měsíce po porodu

Pracovní podmínky mladistvých:
# zaměstnancem se může stát osoba, která dosáhne 15 let věku a ukončila povinnou školní docházku. K uzavření pracovní smlouvy, ale i dohody o rozvázání pracovního poměru s mladistvým (do 18 let věku) se vyžaduje vyjádření zákonného zástupce.
# zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytují jim při práci zvýšenou péči; totéž platí i pro školy, popřípadě pro sdružení občanů podle zvláštního zákona, pokud v rámci své účasti na výchově mládeže organizují práce mladistvých.
# zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství starší 16 let konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu.
# mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle Zákona o zaměstnanosti. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.

Odkazy:

Související témata:
Zákoník práce (Zákon č.  262/2006 Sb.) – http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace
Informační portál pro osoby se specifickými potřebami – http://www.helpnet.cz
Národní rada zdravotně postižených ČR – http://www.nrzp.cz

Související odkazy:
Ministerstvo vnitra – http://www.mvcr.cz
Portál veřejné správy České republiky – http://portal.gov.cz
Portál Ministerstva práce a sociálních věcí – http://portal.mpsv.cz

3.6. Osoby samostatně výdělečně činné

Osoba, která chce začít podnikat, je povinna ohlásit své rozhodnutí živnostenskému úřadu, kde musí získat tzv. živnostenský list, který je vyžadován i při registraci na finančním úřadě a při dalších příležitostech (registrace ve velkoobchodech, založení bankovního účtu apod.).

S prvním živnostenským listem je Vám přiděleno identifikační číslo (IČ, IČO). Živnostenský úřad je povinen vystavit živnostenský list do 15 dnů od ohlášení. Ohlášení živnosti provádí fyzická osoba na místně příslušném živnostenském úřadě, tím je zpravidla živnostenský odbor na městském úřadě. Za vydání živnostenského listu je každý povinen zaplatit správní poplatek, ten musí být zaplacen před podáním ohlášení živnosti.

Výše poplatku je 1 000,- kč za každý živnostenský list. V případě provozování živnosti průmyslovým způsobem činní tento poplatek 10 000,- kč.

Existují tři typy živností: volné, vázané a koncesované

Odkazy:

Související témata:
Seznam obecních živnostenských úřadů - http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=kategorie&kod=0056
Na stopě - http://www.cebre.cz/nastope
Hospodářská komora – http://www.komora.cz

3.7. Odměna za práci

Minimální mzda
Výše této mzdy je nejnižší možnou hranicí ohodnocení od zaměstnavatele. Výše této částky je upravena zákoníkem práce a může se měnit každý rok s ohledem na vývoj ekonomické situace. Momentální výše minimální mzdy je 8 000 CZK.
Minimální mzda je stanovena jak při hodinovém ohodnocení, tak při ohodnocení měsíčním tarifem.


Hrubá a čistá mzda
Každý zaměstnanec ze své hrubé mzdy musí odvádět srážky (více informací o srážkách ze mzdy v kapitole Daně a pracovní náklady). Tyto srážky tvoří jednak pojistné na zdravotní a sociální pojištění a dále daň z příjmu, což je záloha na daň z příjmu s tím, že na konci roku se provede daňové zúčtování. Po odečtení těchto srážek zbývá částka, které se říká čistá mzda. Kromě toho zaměstnanci mohou být ze mzdy sráženy i další individuální srážky jako například splácení půjčky, spoření apod.
Jestliže zaměstnanec po určitou dobu nevykonává práci z důvodu, které vymezuje zákoník práce a je například na dovolené či v pracovní neschopnosti, nepřísluší mu běžná mzda, ale tzv. náhrada mzdy. V některých případech náhrada mzdy odpovídá průměrné čisté mzdě zaměstnance, v jiných případech je nižší nebo se vyplácí jen po určitý počet dnů.

Způsoby výplaty mezd
Mzda se nejčastěji vyplácí ve stanoveném výplatním termínu převodem na bankovní účet nebo zaměstnanci v hotovosti.Mzda je splatná po vykonané práci, nejdéle během následujícího kalendářního měsíce. Existuje i forma předem dohodnutých záloh, které mohou být zaměstnanci vyplaceny ještě před výplatním termínem.
Mzda může být vyplácena i v cizí měně, pokud existuje daný přepočet stanovený Českou národní bankou.

Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

Odkazy:

Související odkazy:
Zákoník práce (Zákon č.  262/2006 Sb.) – http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace

3.8. Pracovní doba

Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně.

Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců:

    * pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,
    * s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,
    * s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně,
    * mladších 18 let 30 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin. Délka stanovené týdenní pracovní doby ve více pracovněprávních vztazích zaměstnance mladšího než 18 let nesmí ve svém souhrnu přesáhnout 30 hodin týdně.

V ČR je pracovní doba 40 hodin týdně obvykle rozdělena na osmihodinovou pracovní dobu do pěti pracovních dnů. Přestávka na oběd se do pracovní doby nezapočítává. Všeobecně se pracovní doba ve státních institucích a soukromých firmách liší.
V ČR mívají větší podniky kolektivní smlouvy, které vybrané pracovní podmínky mohou upravovat, např. pracovní dobu, placení přesčasů, náhradní pracovní volna, různé příspěvky na dovolené, na důchod, zřizují podnikové mateřské školky, sjednávají lepší bezpečnostní podmínky atd.

Dovolená na zotavenou
V ČR je základní výměr dovolené čtyři týdny ročně. Prodloužení dovolené může stanovit kolektivní smlouva. Samozřejmě se může stát, že nebudete u jednoho zaměstnavatele pracovat celý rok. Pokud ale bude Váš pracovní poměr delší než 60 dní, máte nárok na určitou část dovolené. Za každý celý odpracovaný měsíc Vám náleží jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok.

Státní svátky
Práce ve svátek záleží na zajištění činnosti jednotlivých organizací, firem. V případě práce ve sváteční den vám náleží příplatek dle zákona.

Odkazy:

Související odkazy:
Zákoník práce (Zákon č.  262/2006 Sb.) – http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace

3.9. Dovolená (dovolená za kalendářní rok, rodičovská dovolená atd.)

V ČR je zákonem stanovena zaměstnanci v pracovním poměru řádná dovolená v délce 4 týdnů za kalendářní rok. Obecně prodloužení dovolené může stanovit kolektivní smlouva. Některé skupiny zaměstnanců mají nárok na dovolenou v délce 5 týdnů (zaměstnanci veřejné správy, samosprávy, příspěvkových organizací) či 8 týdnů (pedagogičtí a akademičtí pracovníci).

Právo na čerpání celé dovolené vzniká odpracováním 60 dnů, nicméně i pokud pracuje zaměstnanec kratší dobu, může čerpat po odpracování 21 dnů 1/12 celkové dovolené, která mu náleží za 1 rok.

Období čerpání dovolené určuje zaměstnavatel po dohodě s odborovým svazem, popř. zaměstnancem. Zaměstnanec má právo čerpat alespoň 2 týdny v celku.

Další typy dovolené a pracovního volna:
mateřská dovolená – náleží matce po dobu 28 týdnů, při 2 nebo více dětech 37 týdnů
rodičovská dovolená – na žádost se poskytuje matce či otci po skončení mateřské dovolené nebo při převzetí dítěte do péče maximálně do 4 let věku dítěte.
dodatková dovolená – 1 týden dovolené navíc za rok náleží zaměstnancům při výkonu prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých
volno související s výkonem branné povinnosti
volno za účelem prohloubení či zvyšování kvalifikace předepsané k výkonu práce

Státní svátky a dny pracovního klidu:

Státní svátky:
1. leden - Den obnovy samostatného českého státu
8. květen - Den osvobození
5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa
28. září - Den české státnosti
28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii

Ostatní nepracovní svátky:
1. leden - Nový rok
Velikonoční pondělí
1. květen - Svátek práce
24. prosinec - Štědrý den
25. prosinec - 1. svátek vánoční
26. prosinec - 2. svátek vánoční

V případě práce ve sváteční den zaměstnanci náleží příplatek podle zákona.


Odkazy:

Související témata:
Zákoník práce (Zákon č.  262/2006 Sb.) – http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace

3.10. Skončení pracovního poměru

Ukončit pracovní poměr v ČR lze ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance několika způsoby:
Dohodou – mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem písemně k určitému dni
Výpovědí – písemně ze strany zaměstnavatele (s uvedením důvodů daných zákonem) nebo zaměstnance (i bez udání důvodu)
Okamžitým zrušením – ze strany zaměstnance
Zrušením ve zkušební době – ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance i bez uvedení důvodu
Uplynutím sjednané doby při práci sjednané na dobu určitou
Úmrtím zaměstnance

Český důchodový systém se skládá ze dvou částí: z povinného základního důchodového pojištění a dobrovolného doplňkového penzijního připojištění se státním příspěvkem.
O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.
Všechny typy důchodů se skládají ze základní výměry, jež je jednotná a procentní výměry, která se stanovuje dle doby pojištění. Splňujete-li současně podmínky na více důchodů, vyplácí se jen jeden důchod a to ten nejvyšší.

Druhy důchodů:

Starobní důchod - nárok má každý, kdo dosáhne důchodového věku (v současné době se určuje výpočtem; od r. 2013 u mužů a u bezdětných žen 63 roků) a platil 25 let pojištění nebo pokud je starší než 65 let a platil 15 let pojištění. U žen je důchodový věk snížen podle počtu vychovaných dětí.
Předčasný starobní důchod – podmínkou nároku je pojištění nejméně v délce 25 let a do dosažení důchodového věku mohou chybět nejvýše 3 roky.
Plný nebo částečný invalidní důchod – lze přiznat na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení a pouze v případě, že se pojištěnec 1) stal plně či částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo 2) stal plně či částečně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Invalidní důchodci mohou mít příjmy z výdělečné činnosti.
Vdovský a vdovecký důchod - mají nárok manželé pokud byl zemřelý poživatelem důchodu nebo splnil potřebné doby nároku na plný starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu.
Sirotčí důchod - na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě zemřel-li jeho rodič (popř. osvojitel), nebo osoba, která dítě převzala do péče a současně 1) byl zemřelý ke dni smrti poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu, nebo 2) splňoval ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod anebo 3) zemřel-li následkem pracovního úrazu.

Odkazy:
Zákoník práce (Zákon č.  262/2006 Sb.) – http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace
Zákon o důchodovém pojištění (Zákon č. 155/1995 Sb.) - http://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj
Ministerstvo práce a sociálních věcí - http://www.mpsv.cz
Česká správa sociálního zabezpečení - www.cssz.cz

3.11. Zastoupení pracovníků

Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem. Vznik odborových orgánů závisí hlavně na iniciativách v rámci podniků. Základní odborové organizace působí u jednotlivých zaměstnavatelů nebo mohou sdružovat členy odborů od více zaměstnavatelů působících v daném regionu.
Členství v odborových orgánech je dobrovolné, lze z nich kdykoli vystoupit.

Cílem odborových organizací je především uzavírat kolektivní smlouvy, které upravují zejména pracovní a mzdové podmínky všech zaměstnanců se zaměstnavatelem.
Zaměstnavatel například informuje příslušný odborový orgán o vývoji mezd a platů, ekonomické situaci zaměstnavatele, změnách organizace práce, systému hodnocení a odměňování zaměstnanců, systému školení a vzdělávání zaměstnanců, opatřeních ke zlepšení hygieny a bezpečnosti práce.

Pokud neexistuje příslušný odborový orgán, může vzniknout rada zaměstnanců nebo zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

České odbory jsou zapojeny do evropských i světových struktur. V České republice je momentálně největší odborovou centrálou Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Centrála nepracuje přímo se základními odborovými organizacemi, ale sdružuje v současnosti 33 odborových svazů. V regionech najdete Regionální rady odborových svazů a regionální právní poradny pro členy odborových svazů. V odborových svazech se sdružují jednotlivé základní organizace, zpravidla podle profesí nebo zaměření pracoviště

Úřady práce
Kontrolní pravomoci úřadů práce jsou zakotveny v Zákoně o zaměstnanosti a v normách upravujících výkon finanční kontroly. Pro veřejnost se tato činnost vztahuje na kontrolu dodržování Zákona o zaměstnanosti a Zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Oblastní inspektoráty práce
Oblastní inspektoráty práce mají oprávnění kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů a práv a povinností v pracovněprávních vztazích.

Související témata:
Portál veřejné správy České republiky – http://portal.gov.cz

Související odkazy:
Českomoravská konfederace odborových svazů - http://www.cmkos.cz/
Státní úřad inspekce práce - http://www.suip.cz/

3.12. Pracovní spory – stávky

Pracovní spory
Spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují soudy.
V případě, že zaměstnanec pocítí, že zaměstnavatel nějakým způsobem nedodržuje zákoník práce, může se zaměstnanec obrátit na oblastní inspektorát práce příslušný místu působiště zaměstnavatele. Inspektoráty práce mají pravomoc nezákonné chování i pokutovat.

Státní úřad inspekce práce
Horní náměstí 103/2
746 01 Opava
tel.: +420 553 696 154
+420 553 696 348

Stávky
Stávky jsou většinou organizovány odborovými organizacemi z důvodu vyjednávání se zaměstnavatelem. Většinou jsou tyto stávky brány formou výstražnou, kdy zaměstnanci požadují ústupek na straně zaměstnavatele. Důsledky těchto stávek vyplývají z okolností a také z přístupu zaměstnavatele.

3.13. Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání a příprava - zlepšení vyhlídek na získání pracovního místa

Termín Odborné vzdělávání a příprava se vztahuje k praktickým činnostem a kurzům souvisejícím s konkrétním zaměstnáním nebo povoláním a jeho účelem je účastníky připravit na budoucí kariéru. Odborná příprava je základním prostředkem k dosažení určité úrovně v daném oboru a ke zlepšení vyhlídek na získání pracovního místa. Proto je nutné, aby systémy odborné přípravy v Evropě odpovídaly potřebám občanů a pracovního trhu, čímž se usnadní přístup k zaměstnání.

Odborné vzdělávání a příprava je základní součástí politiky EU od samotného založení Evropského společenství. Je rovněž klíčovým prvkem tzv. lisabonské strategie EU, jejímž cílem je přetvořit Evropu v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku na světě založenou na znalostech. V roce 2002 Evropská rada opět potvrdila tuto klíčovou úlohu a stanovila další ambiciózní cíl - zajistit do roku 2010 evropskému vzdělávání a odborné přípravě celosvětovou proslulost - prosazováním řady iniciativ světové úrovně, a zejména posilováním spolupráce v oblasti odborné přípravy.

Iniciativy EU na podporu spolupráce v oblasti odborné přípravy

Ve svém úsilí podporovat spolupracující přístup k rozvíjení systémů odborné přípravy v Evropě využívá Evropská unie různé nástroje a provádí širokou řadu programů a iniciativ.

   1. Socrates

      Socrates podporuje evropskou spolupráci ve všech oblastech vzdělávání. Tato spolupráce má různou podobu:
               1. mobilita (pohyb po Evropě),
               2. organizování společných projektů,
               3. vytváření evropských sítí (šíření nápadů a osvědčené praxe) a
               4. provádění studií a srovnávacích analýz.

      V praxi Socrates nabízí granty ke studiu, výuce, stáži nebo účasti ve vzdělávacím kurzu v jiné zemi. Poskytuje podporu vzdělávacím zařízením, aby mohla organizovat vzdělávací projekty a výměnu zkušeností. Pomáhá sdružením a nevládním organizacím při organizování činností v oblasti vzdělávání atd.

      
   2. Leonardo da Vinci

      Hlavním cílem programu Leonardo da Vinci, který byl schválen v roce 1994, je provádění politiky odborného vzdělávání EU. Jedná se o jeden z hlavních nástrojů na podporu nadnárodní mobility v Evropě. Poskytuje financování veřejným a soukromým organizacím, které se zabývají odborným vzděláváním. Leonardo rovněž podporuje například projekty stáží a výměn, studijní pobyty a nadnárodní sítě.

      

Vzdělávání dospělých a celoživotní studium v Evropě

Celoživotní studium je proces, který zahrnuje všechny formy vzdělávání - formální, informální a neformální - a trvá od předškolního období až do doby po odchodu do důchodu. Jeho smyslem je umožnit občanům rozvíjet a udržovat si klíčové schopnosti po celý život a podpořit je, aby se volně pohybovali mezi zaměstnáními, regiony a zeměmi. Celoživotní učení je rovněž klíčovým prvkem výše zmíněné lisabonské strategie, neboť je zcela zásadním faktorem osobního rozvoje a zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnatelnosti. Na podporu vzdělávání dospělých v Evropě přijala EU několik nástrojů.

Evropský prostor celoživotního studia

Aby se celoživotní studium stalo v Evropě skutečností, stanovila si Evropská komise cíl vytvořit evropský prostor celoživotního studia (učení). V této souvislosti se Komise zaměřuje na určení potřeb studujících i pracovního trhu s cílem více zpřístupnit vzdělávání a následně vytvořit partnerství mezi veřejnou správou, poskytovateli služeb v oblasti vzdělávání a občanskou společností.

Iniciativa EU je založena na cíli poskytovat základní schopnosti - posílením poradenských a informačních služeb na evropské úrovni a uznáváním všech forem učení včetně formálního vzdělávání a informální a neformální přípravy.

Grundtvig

Grundtvig je jednou z akcí vzdělávacího programu EU Socrates, jehož prvotním cílem je zlepšení kvality odborné přípravy dospělých. Tento program se rovněž snaží podporovat výměny a spolupráci, které občanům EU nabídnou příležitosti a usnadní přístup k celoživotnímu studiu.

 

Organizace EU na podporu odborného vzdělávání v Evropě

S cílem usnadnit spolupráci a výměnu v oblasti odborné přípravy zřídila EU specializované instituce, které se věnují oblasti ODBORNÉ PŘÍPRAVY.

The European Centre for Vocational Training (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) (CEDEFOP / Centre Européen pour le Développement de la Formation Professionnelle) bylo vytvořeno v roce 1975 jako specializovaná agentura EU na podporu a rozvoj odborného vzdělávání a přípravy v Evropě. Středisko se sídlem v řecké Soluni provádí výzkum a analýzy týkající se odborné přípravy a rozšiřuje své odborné zkušenosti mezi různé evropské partnery, jako jsou spřízněné výzkumné instituce, univerzity a vzdělávací zařízení.

The European Training Foundation (Evropská nadace odborného vzdělávání) byla založena v roce 1995 a úzce spolupracuje s CEDEFOPem. Jejím posláním je podporovat partnerské země (mimo EU) v modernizaci a rozvoji jejich systémů odborné přípravy.


4. Životní podmínky

4.1. Shrnutí životních podmínek v Evropě

Kvalita života - na prvním místě agendy sociální politiky EU

Příznivé životní podmínky závisejí na široké škále faktorů, jako jsou kvalitní služby zdravotní péče, příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě nebo kvalitní prostředky veřejné dopravy atd.,  přičemž tento výčet se dotýká jen několika stránek ovlivňujících každodenní život a práci občanů. Evropská unie si stanovila za cíl neustále zlepšovat kvalitu života ve všech členských státech a brát v úvahu nové výzvy současné Evropy, jako jsou sociálně vyloučení lidé nebo stárnoucí populace.

 

Zaměstnanost v Evropě

Zlepšování příležitostí k zaměstnanosti v Evropě je pro Evropskou komisi klíčovou prioritou. S vyhlídkou na řešení problému nezaměstnanosti a zvýšení mobility mezi pracovními místy a regiony dochází na úrovni EU k vytváření a provádění široké škály iniciativ na podporu evropské strategie zaměstnanosti. Patří k nim Evropské služby zaměstnanosti (EURES) a budoucí program PROGRESS (2007-2013). Tento program nahradí všechny stávající programy Společenství a rozpočtové linie v oblasti zaměstnanosti, sociálního začlenění a ochrany, pracovních podmínek, rovnosti pohlaví a nediskriminace.

 

Zdraví a zdravotní péče v Evropské unii

Zdraví je neocenitelnou hodnotou, která ovlivňuje každodenní životy lidí, proto je důležitou prioritou pro všechny Evropany. Zdravé prostředí je klíčové pro náš osobní i profesní rozvoj a občané EU mají stále vyšší nároky v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a poskytování zdravotních služeb. Vyžadují rychlý a snadný přístup k lékařské péči rovněž při cestování v rámci Evropské unie. Cílem zdravotních politik EU je na tyto potřeby reagovat.

Evropská komise vyvinula koordinovaný přístup ke zdravotnické politice a uvedla do praxe řadu iniciativ, které doplňují akce vnitrostátních veřejných orgánů. Společné akce a cíle Unie jsou zahrnuty do programů a strategií EU v oblasti zdraví.

Stávající program EU v oblasti veřejného zdraví se snaží zlepšit schopnost EU reagovat na přeshraniční zdravotní rizika a zlepšit informovanost a znalosti o nejnovějším vývoji v oblasti veřejného zdraví. Byla vypracována nová strategie v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele, která dále zdůrazňuje potřebu zlepšit ochranu zdraví občanů a šířit znalosti v oblasti zdraví.

 

Vzdělání v EU

Vzdělání v Evropě se vyznačuje hlubokými kořeny i velkou rozmanitostí. Již v roce 1976 se ministři školství rozhodli zřídit informační síť s cílem lépe pochopit vzdělávací politiky a systémy v tehdejším devítičlenném Evropském společenství. V této iniciativě se odrážela zásada, že je třeba plně respektovat zvláštní charakter vzdělávacích systémů v každém jednotlivém členském státě a současně zlepšit koordinované vztahy mezi systémy vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Eurydice, informační síť o vzdělávání v Evropě, byla formálně spuštěna v roce 1980.

V roce 1986 se se zahájením programu Erasmus, který je často uváděn jako jedna z nejúspěšnějších iniciativ EU, pozornost obrátila od výměny informací k výměně studentů.

Zkušenosti získané během čtvrt století se spojily a rozvinuly v programu Socrates, který pokrývá všechny oblasti vzdělávání v každém věku a na všech úrovních schopností.

Aby usnadnila zavedení evropských studií na univerzitách, podporuje Komise rovněž projekt Jean Monnet, který nabízí počáteční dotace ke zřízení kateder Jean Monnet, stálých kurzů, modulů evropského práva, evropského hospodářství, politických studií budování Evropy a historie evropské integrace. Projekt rovněž podporuje zakládání center excelence Jean Monnet.

 

Doprava v EU

Doprava byla jednou z prvních společných politik tehdejšího Evropského společenství. Od roku 1958, kdy vstoupila v platnost Římská smlouva, se dopravní politika EU zaměřila na odstraňování hraničních překážek mezi členskými státy, což umožnilo rychlý, účinný a levný pohyb osob a zboží.

Tato zásada je úzce spjata s ústředním cílem EU, který spočívá v dynamické ekonomice a soudržné společnosti. Odvětví dopravy vytváří 10 % bohatství EU měřeno hrubým domácím produktem (HDP), což odpovídá přibližně jednomu bilionu eur ročně. Poskytuje také více než deset milionů pracovních míst.

 

Schengenský prostor

Schengenská úmluva, která platí od března 1995, zrušila v prostoru signatářských států kontroly na hranicích a vytvořila jednu vnější hranici, kde se kontroly provádějí podle běžných pravidel.

Schengenskou dohodu zatím plně podepsalo třináct členských států EU. Jsou to Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko a Švédsko. Dánsko dohodu podepsalo, ale může si vybrat, zda bude uplatňovat jakékoli nové rozhodnutí přijaté v rámci dohody, nebo ne. Island, Norsko a Švýcarsko, které nejsou členy EU, dohodu rovněž podepsaly, nicméně Švýcarsko tyto předpisy zatím neuplatňuje.

Letecká doprava

Vytvoření jednotného evropského trhu v letecké dopravě přineslo v důsledku nižší ceny letenek a větší výběr přepravců a služeb pro cestující. EU rovněž vytvořila soubor práv s cílem zajistit spravedlivé zacházení s cestujícími v letecké dopravě.

Práva cestujících v letecké dopravě

Jako cestující v letecké dopravě máte určitá práva v oblasti informací o letech a rezervacích, poškození zavazadel, zpoždění a zrušení letů, odmítnutí nástupu do letadla, odškodnění v případě nehody nebo potíží se soubornými službami pro pobyty. Tato práva platí na pravidelné a charterové lety, domácí i mezinárodní, z letiště EU nebo na letiště EU při příletu z letiště mimo EU, pokud ho provozuje letecká společnost EU.

 

Železniční doprava

Systém železniční dopravy v Evropě charakterizují četné překážky v oblasti interoperability mezi vnitrostátními sítěmi. Různé šířky rozchodů kolejí, různé systémy dodávek elektrického proudu a velké rozdíly v organizaci systémů řízení železniční dopravy způsobují značná zpoždění na hraničních přechodech a tím i další náklady. Železniční doprava se tak stala v posledních letech méně konkurenceschopnou než například doprava silniční.

K překonání stávajících problémů přijalo Evropské společenství v rámci své společné dopravní politiky právní předpisy, které mají vydláždit cestu pro postupné zřizování integrovaného evropského železničního prostoru, jak právně, tak technicky.
Obrovská finanční podpora směřuje do transevropských projektů, jako je železniční spojení mezi Lyonem a polskou hranicí s Ukrajinou, mezi Berlínem a Palermem, mezi Paříží a Bratislavou a mezi Varšavou a Helsinkami. Budují se nové mezinárodní vysokorychlostní železniční spojení Paříž-Brusel-Kolín nad Rýnem-Amsterodam a přes jihozápadní Evropu od Lisabonu do Bordeaux.

4.2. Politický, správní a právní systém

Česká republika je svobodná země, demokratický právní stát s parlamentní demokracií, s nezávislými soudy a státní mocí uplatňovanou v mezích zákona. V čele ČR stojí prezident, výkonná moc je však hlavně v rukou vlády. Ústava ČR a Listina základních práv a svobod jsou dva fundamentální dokumenty, které určují povahu české demokracie a uspořádání republiky.

Správní systém se zakládá na třech pilířích moci: moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní. Dále je správa státu organizována ve třech úrovních: centrální což je stát, regionální což je kraj, lokální což je obec.
Zákonodárná moc náleží parlamentu, který je tvořen dvěma komorami. Sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky. Senát má 81 senátorů, jejichž mandát trvá 6 let.
Mezi silné parlamentní strany v současnosti patří sociální demokraté (ČSSD) a občanští demokraté (ODS). K dalším patří křesťanští demokraté a zelení.

Výkonnou moc provádí prezident a vláda.
Prezident je volen parlamentem na období 5 let. Kromě toho, že reprezentuje ČR, jmenuje a odvolává premiéra a ministry, jmenuje soudce Ústavního soudu, má právo vrátit parlamentu přijatý zákon, má právo udělit amnestii atd. Oficiálním prezidentským sídlem je Pražský hrad.
Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda. Vláda tradičně rozhoduje ve sboru ministrů. Obvykle bývá sestavena na základě koalice dvou či tří parlamentních stran.

Třetím pilířem je soudní moc. Soudy jsou v ČR nezávislé. Soustava soudů je několikastupňová. Na základní úrovni působí okresní soudy. Následují soudy krajské, vyšší instancí jsou pak soudy vrchní. Na nejvyšším stupni vykonává moc Nejvyšší soud a také Nejvyšší správní soud. Obchodní soudy, doplňující tuto soustavu, působí na krajské úrovni při rozhodování obchodních sporů, avšak v některých případech ve věci rozhoduje okresní soud jako o občanskoprávní záležitosti, například jedná-li se o částku nižší než 100 000 korun.
Vně tohoto systému figuruje Ústavní soud, jenž chrání ústavnost.
Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení a dozírá na postup vyšetřovacích orgánů.

Úkoly spojené s bezpečností a pořádkem v zemi plní policie ČR. Podřízena je ministerstvu vnitra. Činnosti a funkce policie vyplývají ze zákona. Kromě policie působí ve městech také uniformovaní strážníci, kteří patří k obecní policii. Obecní policie je orgánem obce, zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a spolupracuje s policií ČR.

Dalšími státními instituce jsou:

Nejvyšší kontrolní úřad, což nezávislý orgán kontrolující hospodaření se státním majetkem. Dohlíží také na plnění státního rozpočtu.

Česká národní banka, která pečuje o stabilitu měny a celkovou měnovou koncepci.

Veřejný ochránce práv neboli ombudsman, jenž působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí. Podstatně přispívá k ochraně základních práv a svobod.

Odkazy:

Související témata:
Prezident ČR – http://www.hrad.cz
Vláda České republiky – http://www.vlada.cz
Poslanecká sněmovna ČR – http://www.psp.cz
Veřejný ochránce práv Ombudsman – http://www.ochrance.cz
Prezentace Policie ČR - http://www.mvcr.cz/policie
Česká národní banka – http://www.cnb.cz
Nejvyšší kontrolní úřad – http://www.nku.cz


Související odkazy:
Portál veřejné správy České republiky – http://portal.gov.cz

4.3. Příjmy a daně

Daň z příjmů
Pokud budete podléhat zdanění v České republice (např. na základě pracovně právního vztahu s českým zaměstnavatelem) můžete za zákonem určených podmínek uplatnit nezdanitelné částky.

Zaměstnavatel za vás platí daň zálohově každý měsíc. Měsíční sazba je 1/12 výše uvedených částek. Vy jako zaměstnanec můžete na počátku následujícího roku požádat o roční zúčtování, anebo podáte u finančního úřadu v místě svého bydliště daňové přiznání za předchozí rok. Případný přeplatek Vám bude vrácen.

Od roku 2008 se záloha na daň z příjmů počítá ze superhrubé mzdy (= hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem). Sazba daně je stanovena pro rok 2009 15%, stejná pro všechny fyzické osoby. Od roku 2008 je také zaveden roční vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Navíc je nově u zaměstnanců stanovena maximální výše ročního vyměřovacího základu. Do konce roku 2007 zaměstnanci neměli maximální strop stanoven, a tudíž odváděli pojistné na sociální a zdravotní pojištění ze všech svých příjmů. Od roku 2008 je stanoven roční strop základu pro odvod těchto pojištění a to ve výši 48násobku průměrné měsíční mzdy.

Odvody na zdravotní a sociální pojištění
Zaměstnanec odvádí - 4,5%  na zdravotní pojištění
                                  - 6,5% na sociální zabezpečení  ze své hrubé mzdy

Zaměstnavatel platí za své zaměstnance zdravotní pojištění ve výši 9% a pojistné na sociální zabezpečení ve výši 25% z objemu hrubých mezd.

Daň z přidané hodnoty
Základní sazba je 19%, avšak některé zboží či služby podléhají snížené sazbě 9%.
Daň budete platit, jestliže jste fyzickou nebo právnickou osobou a provádíte samostatně ekonomickou činnost.

Spotřební daň
Daňová povinnost se vztahuje na pohonné hmoty, paliva, líh, pivo, cigarety a vína a vzniká plátci dovozem nebo výrobou. Pro osobní spotřebu lze přivést malé množství, viz. sekce 2.1. Pohyb zboží a kapitálu.

Další daně, jejichž odvod vyplývá z konkrétní situace, jsou:
-    daň silniční
-    daň z nemovitosti
-    daň dědická
-    daň darovací
-    daň z převodu nemovitosti.


Odkazy:

Související témata:
Odborný nezávislý portál Finance - http://www.finance.cz
Server o osobních financích - http://www.mesec.cz

Související odkazy:
Ministerstvo financí - http://www.mfcr.cz
Ministerstvo práce a sociálních věci - http://mpsv.cz

4.4. Životní náklady

Dominantní část příjmů (zhruba čtvrtinu) utratí Češi za potraviny. Další významnou položku tvoří výdaje na bydlení, které jsou s EU srovnatelné a tvoří přibližně 18 % výdajů. Kolem 16 % příjmů utratí Češi na kulturu a volný čas. Nezanedbatelné jsou také výdaje na dopravu a telekomunikace (14 %).

Ceny za nejběžnější zboží:
Chléb                22 Kč
Mléko (1l)                17 Kč
Vejce (10ks)            27 Kč
Voda minerální balená(1,5 l)    12 Kč
Cukr (1 kg)            21 Kč
Brambory (1 kg)            9,5 Kč
Rajčata (1 kg)            44 Kč
Kuře chlazené (1kg)        59 Kč
Big Mac                56 Kč
Pizza Margherita    (restaurace)    105 Kč
Steak (restaurace)        200 Kč
Guláš s knedlíkem (hospoda)    60 Kč


Sáčky do koše            14 Kč
Mikrovlná trouba            1000 Kč
Dámský svetr            500 Kč
Ponožky                50 Kč
Elektřina (běžná domácnost)    1400 Kč
 
Benzín (Natural 95)        25 Kč

Kurz koruny k euru se pohybuje mezi 26 – 29 Kč za 1 Euro.   
           

Odkazy:

Související témata:
Česká národní banka – http://www.cnb.cz
Český statistický úřad – http://www.czso.cz
Tesco ČR – http://www.tesco.cz

4.5. Ubytování

Ubytování v České republice a náklady na bydlení jsou výrazně diferencované především v závislosti na lokalitě, pak samozřejmě na velikosti a kategorii bytu nebo domu a na jeho vybavenosti. Celkově je bytová situace v České republice složitá a nalézt levné nájemní bydlení není snadné. Nejvyšší ceny bydlení jsou ve velkých městech s nízkou nezaměstnaností, zejména pak v centru hlavního města.

V České republice existují byty ve vlastnictví obcí s tzv. regulovaným nájemným, avšak počet těchto bytů postupně klesá a možnost získání bydlení v takovém bytě je velmi nízká. Dále existuje družstevní vlastnictví, kdy družstvo je majitelem domu, a jednotlivé byty jsou pronajímány členům družstva. Častá je situace, kdy je nabízen pronájem družstevního bytu, kdy člen bytového družstva přenechává byt do podnájmu. Další byty a domy jsou v tzv. osobním vlastnictví. Jejich pronajímání se řídí občanským zákoníkem.

Častou praxí je uzavírání nájemních smluv na dobu určitou. Uzavírání nájemní smlouvy se řídí opět občanským zákoníkem a před podpisem takové smlouvy se doporučuje konzultace s právníkem.

Kupujete-li byt nebo dům, uzavírá se písemná kupní smlouva. Vlastníkem bytu nebo domu se stanete úředním zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí eviduje vlastnická a jiná věcná práva ke všem nemovitostem v České republice a spravuje jej katastrální úřad. Při prodeji a koupi nemovitosti se platí daň z převodu nemovitosti, kterou platí prodávající, kupující je ručitelem. Při jednání o koupi domu nebo bytu se opět doporučuje konzultace s právníkem.

Běžné je využít služeb některé z realitních kanceláří. Provize se pohybuje zpravidla okolo 3 – 5 % z prodejní ceny nemovitosti a v případě zprostředkování nájmu okolo jednoho celého měsíčního nájemného.

Odkazy:
Související témata:
Občanský zákoník (Zákon č. 40/1964 Sb.) - http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak
Asociace realitních kanceláří České republiky – http://www.arkcr.cz
Český úřad zeměměřičský a katastrální - http://www.cuzk.cz

4.6. Systém zdravotní péče

V České republice existují státní a nestátní zdravotnická zařízení. Téměř všechna mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou a poskytují pojištěným pacientům zdravotní péči za symbolické poplatky..
V případě onemocnění se pacient obvykle obrací nejprve na lékaře primární péče (praktický lékař, stomatolog, gynekolog). Je třeba vzít v úvahu, aby tento lékař, u kterého je třeba se nejprve zaregistrovat, měl uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, u které je pacient pojištěn.
Odborného lékaře může pacient v České republice navštívit i bez doporučení lékaře primární péče.
Pro případ náhlého onemocnění a potřeby lékařské péče mimo ordinační hodiny ošetřujícího lékaře fungují v závislosti na místních podmínkách pohotovostní služby.
Pro případ náhlého onemocnění nebo úrazu, kdy se pacient nemůže sám dopravit k lékaři, je organizována záchranná služba, jejíž pomoci se lze dovolat prostřednictvím linky 155.

V České republice jsou zavedeny regulační poplatky v hodnotě 30 Kč z důvodu regulace a omezení plýtvání a zneužívání zdravotních služeb. Vždy když pojištěnec čerpá nějakou zdravotní službu, tak musí zaplatit tuto symbolickou částku.  Poplatky se hradí za návštěvu lékaře, výdej léků, za pobyt v nemocnici, za pohotovost. Poplatek 30 korun se vztahuje také na ambulance nemocnic, a to v pracovních dnech od 7.00 do 17.00 hodin. Po 17. hodině už nejde o běžnou ordinační dobu, ale o pohotovost, na kterou se vztahuje jiný poplatek, a to ve výši 90 korun.
Regulační poplatek se neplatí pokud není provedeno klinické vyšetření, pokud se jedná o preventivní prohlídku nebo o laboratorní a diagnostické vyšetření či v případě zvláštních léčebných úkonů (dispenzární péče u vážně nemocných dětí a těhotných žen, hemodialýza či dárcovství krve).

Zdravotní péče je v České republice poskytována převážně na základě povinného veřejného zdravotního pojištění. Smluvní zdravotní pojištění je doplňkovou formou. Na veřejné zdravotní pojištění na území České republiky vzniká ze zákona nárok těm, kteří zde mají trvalý pobyt nebo jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zde má sídlo. Účast na veřejném zdravotním pojištění je daná zákonem, a tudíž k jeho vzniku není třeba jednání s pojišťovnou. Můžete si však vybrat zdravotní pojišťovnu, u které chcete být pojištěn. Ti, kteří nesplňují podmínky pro účast na veřejném zdravotním pojištění, mohou uzavřít smluvní zdravotní pojištění. Smluvní zdravotní pojištění můžete uzavřít pouze s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP ČR)

Pokud se pohybujete mezi státy EU, měli byste být pojištěni pouze v jednom státě. Tímto státem je zpravidla stát, ve kterém pracujete. Pokud pracujete ve dvou či více státech zároveň a v jednom z těchto států bydlíte, jste pojištěn ve státě bydliště. Pokud jste pracovníkem vyslaným do ČR jiným členským státem, zůstáváte pojištěn u něj. Vždy je nutné se prokázat formulářem vystaveným pojišťovnou ve vaší zemi. Tento formulář si musíte nechat vystavit před vycestováním do ČR. To platí i pro členy rodiny. Formulář je třeba předložit buď přímo u lékaře, v nemocnici nebo u místního nositele zdravotního pojištění. Osoby, které jsou účastné veřejného nebo smluvního zdravotního pojištění, mají povinnost pravidelně platit pojistné. Tato povinnost vzniká dnem vzniku pojištění.

Odkazy:

Související odkazy:
Centrum mezistátních úhrad – http://www.cmu.cz
Všeobecná zdravotní pojišťovna – http://www.vzp.cz
Portál veřejné správy České republiky – http://portal.gov.cz
Doma v ČR – http://www.domavcr.cz

4.7. Výchovně vzdělávací systém

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy.
Vzdělávací systém v ČR vychází z dlouhé tradice počínající rokem 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka. Dnes fungují v ČR všechny typy vzdělávání od předškolního, přes základní, střední, vysoké, postgraduální až po celoživotní.

Předškolní zařízení
Mateřská škola je součástí školské soustavy a je určena dětem od 3 do 6 let. Vzdělávání ve většině mateřských škol je bezplatné. Rodiče přispívají na provozní náklady. Nabídka mateřských škol je v ČR velice pestrá.

Základní školy
Povinné vzdělávání trvá 9 let, obvykle od 6. do 15. roku věku dítěte. Ve většině případů je poskytují základní školy. Přestože jsou vymezeny spádové oblasti, výběr školy není ničím omezen.
Základní škola má devět ročníků, dělí se na první stupeň s pěti ročníky a druhý se čtyřmi ročníky. Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího roku. Žáci jsou hodnoceni na základě písemného a ústního projevu a známkováni podle klasifikační stupnice od 1 do 5. Průběžné hodnocení je shrnuto na vysvědčení na konci každého pololetí. Vyučovací hodina má 45 minut. Děti mohou dokončit povinnou školní docházku v osmiletém nebo šestiletém studijním programu gymnázií.
Děti se zdravotním postižením mohou být integrovány do běžných tříd nebo do speciálních tříd základních škol. Mohou také navštěvovat speciální školy.

Střední školy
Gymnázium poskytuje úplné střední všeobecné vzdělání. Připravuje studenty pro studium na vysokých školách. Má čtyřleté, šestileté a osmileté programy. Na konci studia skládají studenti maturitní zkoušku.
Střední odborná škola poskytuje úplné střední odborné vzdělání, studium trvá 4 až 5 let a je ukončeno maturitní zkouškou.
Střední odborná učiliště nabízejí většinou tříleté učňovské programy, které jsou zakončeny závěrečnou zkouškou a absolvent získá výuční list. Připravují studenty pro kvalifikované dělnické profese.
Konzervatoře poskytují specifické střední vzdělání a připravují studenty pro pedagogické a umělecké profese v oblasti hudby, tance, zpěvu a drama. Studijní programy jsou šestileté až osmileté. Studium je ukončeno maturitou nebo absolutoriem.

Vyšší odborná škola
Poskytuje nezbytnou kvalifikaci pro výkon náročných odborných činností se zaměřením na praktickou profesní orientaci. Programy jsou dvouleté a tříleté. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou - absolutoriem.

Vysoké školy
Poskytují bakalářské studijní programy tří až čtyřleté, magisterské programy čtyř až šestileté a doktorandské studium. Pro technické a ekonomické obory jsou určeny inženýrské programy.

Veřejné vysoké školy se dělí na univerzity a vysoké školy.
Univerzity, které v systému veřejného vysokého školství převládají, musejí vykonávat kromě vzdělávací činnosti také aktivity v oblasti výzkumu, vědy a vývoje.

Na veřejných a státních vysokých školách je studium v českém jazyce bezplatné.

V ČR existují vedle veřejných vysokých škol a univerzit také vysoké školy soukromé. Ke svému vzniku potřebují, stejně jako obory veřejných vysokých škol, akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Další vzdělávání pro dospělé

Vzdělávání a profesní výcvik pro dospělé poskytují školy, zaměstnavatelé, privátní vzdělávací instituce, úřady práce v rámci rekvalifikace.

Odkazy:

Související odkazy:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR - http://www.msmt.cz/
Ústav pro informace ve vzdělávání - http://www.uiv.cz/
Oficiální web České republiky - http://www.czech.cz/
Vzdělávací systém v ČR - http://www.fitforeurope.info
Vzdělávací systém v ČR podrobně – http://www.eurydice.org  
Školský vzdělávací a informační portál - http://www.edu.cz
Přehled škol a studijní nabídky - http://www.atlasskolstvi.cz/
Národní ústav odborného vzdělávání – http://www.nuov.cz
Centrum pro studium vysokého školství - http://www.csvs.cz/

4.8. Kulturní a společenský život

Kulturní a společenský život v České republice je velice rozmanitý a svou originalitou navazuje na dlouholetou tradici.

Z nejznámějších osobností, jež podstatně ovlivnily dějiny a následný vývoj kulturního a společenského života v Čechách vzpomeňme alespoň na otce vlasti, jímž je nazýván Karel IV, nejvýznamnější středověký panovník, který dovedl české království k vrcholnému rozkvětu, jakož i na velkého reformátora katolické církve Mistra Jana Husa nebo Františka Palackého historika, politika a vůdčí osobnost českého národního obrození, nazývaného také jako otec národa.

Z novodobějších dějin nelze zapomenout na Tomáše Garigua Masaryka – prvního prezidenta samostatného Československa a Václava Havla – prvního demokraticky zvoleného prezidenta po pádu komunismu.

Národní povaha se stejně jako národ sám v čase měnil a vyvíjel. Největší změny nastaly po roce 1989, ve kterém byl svržen komunistický režim a nastolena demokracie. Češi jsou kreativní, náleží mezi mistry improvizace a mají velký všeobecný rozhled. Sami sebe považují za národ vynalézavý, avšak neprůbojný s nedostatkem sebedůvěry a velké kritičnosti.

Podle průzkumu Eurobarometru z února 2006 61% občanů České republiky uvádí, že jsou schopni vést konverzaci alespoň v jednom jazyce kromě mateřského, zatímco 29% mluví dvěma cizími jazyky - nejčastěji anglicky, německy nebo rusky.

Cizinci nejkladněji hodnotí české památky, přírodu, pivo a hlavní město Prahu. K aktivitám osobního volna mladší populace patří především sport, studium jazyků a zábava, starší část obyvatelstva dává přednost sledování televize, domácím pracem, péči o děti, koníčkům a také chataření, jež ve svých počátcích navazovalo na tradici trampování, avšak bylo i důsledkem omezených možností cestování.

Česká republika může bezesporu nabídnout i mnoho dalších možností kulturního vyžití. Všeobecně oblíbenou formou trávení volného času je také návštěva divadla či kina. Oblíbená je návštěva historických památek hradů, zámků, církevních a přírodních památek, mezi něž patří národní parky, chráněné krajinné oblasti, jeskyně a mnoho dalších. Rozšířené je i lázeňství, díky bohatému výskytu léčivých minerálních pramenů na území státu. Ze sportovních aktivit je populární fotbal, je zde bohatá tradice ledního hokeje, tenisu, oblíbená je cyklistika, turistika, sjezdové a běžecké lyžování, ale i takové sporty jako jsou lukostřelba nebo horolezectví.

Odkazy:
Oficiální web České republiky – http://www.czech.cz
Programy divadel, kin a klubů – http://kultura.idnes.cz
Informace o českých horách – http://www.ceskehory.cz

4.9. Osobní život (narození, sňatek, úmrtí)

Narození
Každé narozené dítě dostává rodný list. Tento rodný list vydává matriční úřad. Matričními úřady jsou úřady obecní, městské a pověřené obvodní a místní úřady. Narozené dítě je automaticky pojištěno u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna jeho matka. Rodiče však mohou zdravotní pojišťovnu svého dítěte změnit.
Dítě se stává českým občanem, pokud alespoň jeden z jeho rodičů má české občanství.

Sňatek
Každá osoba, která je svobodná a dosáhla věku 18 let, může uzavřít sňatek. Osoby mladší 18 let mohou uzavřít manželství jen s povolením soudu. Sňatek není povolen mezi blízkými příbuznými, mezi osobou a jeho/jejím rodičem, mezi osvojeným dítětem a jeho osvojitelem. Po uzavření manželství je manželům vydán oddací list.
Manželství na území České republiky lze uzavřít formou občanského nebo církevního sňatku. Pokud osoby chtějí uzavřít církevní sňatek, je nutné získat osvědčení matričního úřadu o splnění všech požadavků zákona pro uzavřené manželství.
Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Podmínkou je, aby alespoň jedna osoba z partnerů byla občanem České republiky. Do partnerství nemohou vstoupit blízcí příbuzní, sourozenci a osoby mladší 18 let.

Úmrtí
Osoba by měla zanechat závěť, ve které je třeba upravit majetkové záležitosti. V případě, že osoba zemře bez závěti, rozhoduje o rozdělení majetku zemřelého soud podle zákona, který se nazývá Občanský zákoník.
Nejbližší rodina zesnulého může dostat finanční příspěvek ke krytí nákladů spojených s pohřbem. Vdova/vdovec a její/jeho děti mohou dostat dávky ze sociálního pojištění. Tyto dávky se nazývají vdovský/vdovecký důchod a sirotčí důchod.

Odkazy:

Související témata:
Vyhledávání v životních situacích a činnostech úřadů - http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708/place
Státní sociální podpora - http://portal.mpsv.cz/ssp

4.10. Doprava

Systém dopravy je v ČR na poměrně vysoké úrovni. Vzhledem své poloze je Česká republika tranzitní zemí. Sousedí s Německem, Rakouskem, Maďarskem, Slovenskem a Polskem.

V procesu rozšiřování a modernizace je síť dálnic. Nově se zavádí provoz elektronického mýtného. Dálnice dnes vede z Prahy do Brna, odkud pokračuje směrem na Olomouc, Ostravu a Polsko, nebo jižně na Vídeň či Bratislavu. Na západ od Prahy vede dálnice směrem na Plzeň. Faktem zůstává, že silniční doprava je ve značné míře využívána dopravci s nákladními automobily, proto není cesta vždy pohodlná a bezproblémová.

Maximální povolená rychlost na dálnici je 130 km/h, na silnici pro motorová vozidla 90km/h a v obci 50km/h.

V obcích je rozvinuta městská hromadná doprava. Ta zahrnuje autobusy, tramvaje a trolejbusy, v Praze metro.

Autobusová doprava funguje na standardní velmi dobré úrovni a bývá každodenně využívána jako prostředek cestování za prací nebo do školy. V zemi operuje mnoho soukromých dopravců, takže najdete přímé a rychlé spojení mezi městy ale také i spoj, který zastavuje i v malých obcích.

Železniční síť pokrývá velkou část země. Dopravci nabízejí široké spektrum produktů, které zohledňují určité skupiny jako např. rodiny a studenty. K rychlým spojům patří vlaky Intercity a Eurocity. Nově je na trase Praha – Ostrava provozován rychlovlak typu Pendolino.

Přímé i nepřímé lety do a z ČR přijímá mezinárodní letiště v Praze – Ruzyni, které se nachází přibližně 20 km severozápadně od centra města. Z Prahy se na ruzyňské letiště dostanete autobusem, který patří k veřejné hromadné dopravě, anebo se soukromými poskytovateli.

Vnitrostátní leteckou dopravu zajišťuje společnost České aerolinie, CSA, na linkách mezi Prahou, Brnem, Ostravou a Karlovými Vary. CSA je členem aliance SKY TEAM.

Letiště v městech mimo Prahu jsou využívána hlavně pro nákladní dopravu, některá z nich se však postupně rozvíjejí i v osobní dopravě a využívají je nízkonákladové letecké společnosti.

Odkazy:

Související témata:
České aerolinie – http://www.csa.cz
Letiště Praha – http://www.prg.aero
Letiště Brno Tuřany – http://www.airport-brno.cz
Silniční doprava - http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava
Dopravní zpravodajství - http://www.rsd.cz
České dráhy – http://www.cd.cz
Celostátní informační systém o jízdních řádech – http://www.idos.cz
Ústřední automotoklub – http://www.uamk.cz

Související odkazy:
Ministerstvo dopravy – http://www.mdcr.cz


5. Sociální zabezpečení a pojištění

5.1. Sociální zabezpečení v Evropě

Podmínky sociálního zabezpečení - klíčová otázka pro jednotlivce, kteří uplatňují  své právo na volný pohyb

Dodržování zásady volného pohybu pracovníků vyžaduje jasný závazek všech členských států EU, že migrující pracovníci, kteří vykonávají své povolání v jiném členském státě, mají právo na stejné dávky sociálního zabezpečení jako místní zaměstnanci. Poskytování sociální ochrany občanům EU, kteří pracují mimo zemi svého bydliště, je pro Evropskou unii klíčovou otázkou.

Ustanovení EU o sociálním zabezpečení se vztahují na členské státy Evropské unie a rovněž na země Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko).

Ustanovení Společenství o sociálním zabezpečení

Systémy sociálního zabezpečení v zemích EU stále vykazují podstatné rozdíly, což volá po nutné koordinaci předpisů v oblasti sociálního zabezpečení. Společná pravidla zajišťující přístup k sociálním dávkám jsou nutná k tomu, abychom se vyhnuli znevýhodnění evropských pracovníků, kteří uplatňují své právo na volný pohyb. Tato pravidla jsou navržena tak, aby bránila občanům EU před vystavováním se riziku dvojího pojištění nebo ztráty svého sociálního zabezpečení při přesunu do jiné země.

I když neexistuje jediný evropský systém sociálního zabezpečení, stanovila EU společná ustanovení v oblasti sociální ochrany. Patří sem koordinace vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení bez toho, aby bylo nutno slaďovat vnitrostátní předpisy. Právo EU stanovilo společná pravidla a zásady, jimiž se mají řídit vnitrostátní místní orgány a instituce sociálního zabezpečení a které nenahrazují, nýbrž doplňují ustanovení o sociálním zabezpečení v členských státech.

Cílem společných ustanovení o sociálním zabezpečení je:
- stimulovat volný pohyb pracovníků tím, že bude zaručeno rovné zacházení s občany EU v rámci různých jurisdikcí;
- zaručit sociální ochranu zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob (a jejich rodin), ať vykonávají svou činnost v kterékoli zemi EU;
- zajistit, aby byla brána v úvahu všechna období zaměstnanosti, zatímco obdobím překrývání systémů sociálního zabezpečení je třeba se vyhnout.

Uplatňování společných ustanovení

Společné předpisy neplatí pro veškerou vnitrostátní legislativu v oblasti sociálního zabezpečení. Vztahují se na tyto dávky:

- dávky v mateřství a nemocenské dávky;
- rodinné přídavky;
- dávky v případě úrazů na pracovišti;
- starobní a invalidní důchody;
- dávky pro pozůstalé;
- dávky v nezaměstnanosti.

 

Kdo může využívat sociální ochranu v rámci EU?

Dávky sociálního zabezpečení dostupné v jiných členských státech jsou stanoveny společnými ustanoveními EU a vztahují se na tyto kategorie osob:
- pracovníky, kteří jsou občany některého členského státu EU a kteří jsou nebo byli pojištěni podle zákonů tohoto členského státu, stejně jako na jejich rodinné příslušníky;
- důchodce, kteří jsou občany některého členského státu EU;
- občany třetích zemí, kteří jsou pojištěni podle právních předpisů některého členského státu;
- osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, stejně jako na jejich rodiny, pokud pracují v EU a jsou pojištěni podle zákonů jednoho z členských států EU.

 

Začlenění migrujících pracovníků do vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení

Pokud občan EU pracuje v jiném členském státě, je třeba určit, kterému vnitrostátnímu systému sociálního zabezpečení podléhá - tomu, kde je pojištěn, nebo tomu, kde vykonává své povolání. Nutnost zabránit tomu, aby pracovník dostával dvojí pojištění nebo vůbec žádné sociální zabezpečení, vyžaduje stanovení určitých pravidel, která určí základní zásady začlenění do jednoho a/nebo druhého systému.

 

Pobírání důchodu v jiném členském státě

Občané EU mají právo odejít do důchodu v jiném členském státě. Země, kde pracovník platil příspěvky na důchodové zabezpečení, mají poměrný díl odpovědnosti za vyplácení tohoto důchodu, a to podle období zaměstnanosti.

5.2. Systém sociálního zabezpečení v této zemi

Sociální zabezpečení

Každá osoba vykonávající pracovní činnost v ČR je pojištěna u České správy sociálního zabezpečení. Je zákonnou povinností zaměstnavatele, odvádět z platu zaměstnance příspěvek na sociální pojištění. Z hrubého platu zaměstnance strhává pro tyto účely 6,5%. Zaměstnavatel sám platí za zaměstnance sociální pojištění ve výši 25% jeho hrubého platu.

Tento systém má lidem poskytnout podporu v životních situacích, které tuto podporu vyžadují, ve formě výplaty sociálních dávek nebo poskytováním služeb.

Systém sociálního zabezpečení v ČR je postaven na 3 pilířích.

Povinné sociální pojištění - kryje dávky v době nemoci, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a důchodové pojištění.

Státní sociální podpora – tou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin.

Sociální pomoc - je poskytována občanům, kteří jsou ve stavu nouze, který jim brání v uspokojování jejich potřeb v nezbytném či přiměřeném rozsahu.
Nařízení Rady 1408/71 se na systém sociální pomoci nevztahuje.


Odkazy:
Česká správa sociálního zabezpečení – http://www.cssz.cz
Portál Ministerstva práce a sociálních věcí - http://portal.mpsv.cz

5.3. Pojištění pro případ nezaměstnanosti

Pokud ztratíte v ČR zaměstnání, máte možnost se přihlásit na nejbližším úřadě práce. Najdete jej v každém okresním městě. Registrace musí proběhnout osobně. S sebou si přineste průkaz totožnosti, doložení posledního zaměstnání (zápočtový list nebo E301) a doklad o vzdělání.
Úřední hodiny:
Pondělí a středa: 8:00 – 17:00 hod.
Úterý a čtvrtek: 8:00 – 13:00 hod.

Podpora v nezaměstnanosti
Nárok na podporu v nezaměstnanosti vznikne, pokud v posledních 3 letech odpracujete 12 měsíců. Podporu v nezaměstnanosti vyplácí příslušný úřad práce, a to buď v hotovosti, složenkou nebo převodem na bankovní účet. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání po podpůrčí dobu, která činí u uchazeče:
a) do 50 let věku 5 měsíců
b) od 50 do 55 let věku 8 měsíců
c) nad 55 let věku 11 měsíců


Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, případně z vyměřovacího základu za rozhodné období přepočteného na 1 měsíc v případě, že uchazeč vykonával samostatnou výdělečnou činnost a činí první 2 měsíce 65%, další dva měsíce 50% a po zbývající podpůrčí dobu 45% průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činní 60% průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Pokud jste nezaměstnaný a máte nárok na dávky v nezaměstnanosti v jiné členské zemi, kde jste naposledy pracoval, můžete požádat o export Vašich dávek do ČR na maximálně 3 měsíce.
Pro tyto účely musíte vyplnit formulář E303 na úřadu práce ve Vaší zemi a s tímto formulářem se dostavit do 7 dní od příjezdu do ČR na příslušný úřad práce. Po dobu hledání zaměstnání pobíráte dávky v nezaměstnanosti transportované ze země Vašeho posledního zaměstnání. Pro zachování nároku na podporu v nezaměstnanosti se musíte  vrátit před uplynutím 3 měsíců zpět do země, kde jste naposledy pracoval.

Odkazy:

Související odkazy:
Portál Ministerstva práce a sociálních věcí - http://portal.mpsv.cz

5.4. Zdravotní pojištění

Nemocenské pojištění je součástí sociálního zabezpečení. Jeho účelem je zabezpečit výdělečně činné osoby peněžitými dávky v době nepřítomnosti v práci a sice z důvodu nemoci nebo mateřství.  Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců je povinná, kdežto účast osob samostatně výdělečně činných je dobrovolná.
Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky.

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují čtyři dávky:
-    nemocenské
-    ošetřovné
-    vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
-    peněžitá pomoc v mateřství.

Podmínky nároku na výplatu nemocenského pojištění u zaměstnanců:
-    uznání dočasné neschopnosti k práci
-    účast na nemocenském pojištění v době vzniku neschopnosti
-    ztráta příjmu ze zaměstnání (v důsledku dočasné pracovní neschopnosti)

Nemocenské, ošetřovné a peněžitá pomoc v mateřství se vypočte příslušnou procentní sazbou, která činí:
-    u peněžité pomoci v mateřství 70%, u ošetřovného 60% z hrubé mzdy
-    výše nemocenské se počítá z redukovaného vyměřovacího základu, který činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a 72 % od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

První tři dny pracovní neschopnosti zaměstnanec nemá nárok na nemocenské ani na náhradu mzdy. Náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel po dobu 14 kalendářních dnů, náleží zaměstnanci až od 4. pracovního dne pracovní neschopnosti. Samotné nemocenské je vypláceno od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Dávky nemocenského pojištění se poskytují po tzv. podpůrčí dobu, která u nemocenského činí 380 kalendářních dní, u ošetřovného 9, resp. 16 kalendářních dní a u peněžité pomoci v mateřství po dobu 28 týdnů, resp. 37 týdnů.
Nárok na dávky se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušní lékař. Žádost o dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné pak u příslušné správy sociálního zabezpečení.



Odkazy:

Související odkazy:
Česká správa sociálního zabezpečení - http://www.cssz.cz

5.5. Rodina & mateřství

Rodina může obdržet následující dávky:
Přídavek na dítě
Sociální příplatek
Příspěvek na bydlení
Rodičovský příspěvek
Dávky pěstounské péče
Porodné
Pohřebné

Přídavek na dítě
Tato dávka pomáhá krýt náklady na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. Rodina ho neobdrží automaticky. Nárok mají rodiny s rozhodným příjmem nižším než je 2,4násobek životního minima rodiny. Výše přídavku závisí i na věku dítěte.  Přídavek vyplácí příslušný úřad práce.

Rodičovský příspěvek
Na příspěvek má nárok rodič, který osobně, celodenně pečuje o dítě do 4 let. Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Není závislý na příjmech rodiny. Je vyplácen taktéž úřadem práce.

Mateřská dovolená
Žena nastupuje zpravidla 6 týdnů před očekávaným porodem na mateřskou dovolenou (výplatu obdrží od zaměstnavatele či správy sociálního zabezpečení). Délka mateřské dovolené čítá 28 ( resp. 37 týdnů v případě narození 2 a více dětí). Po ukončení této doby vystaví buď zaměstnavatel či správa sociálního zabezpečí potvrzení o výplatě mateřské dovolené. Na základě tohoto potvrzení může rodič (i otec dítěte) nastoupit na rodičovskou dovolenou. Během této dovolené může rodič obdržet rodičovský příspěvek (viz nahoře), popřípadě další dávky.





Odkazy:

Související odkazy:
Portál Ministerstva práce a sociálních věcí - http://portal.mpsv.cz

5.6. Důchody

Nárok na starobní důchod má každý, kdo získal potřebnou dobu pojištění, tj. nejméně 25 roků, a dosáhl důchodového věku, nebo získal dobu pojištění nejméně 15 roků a dosáhl věku alespoň 65 let.

Předčasný starobní důchod
Pojištěnec má nárok na předčasný starobní důchod, jestliže získal 25 let pojištění a pobírá částečný invalidní důchod. V ostatních případech má pojištěnec nárok na předčasný starobní důchod, pokud získal 25 let pojištění a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky.

Vdovský a vdovecký důchod
Nárok na vdovský/vdovecký důchod lze uplatnit za splnění určitých podmínek a lze jej čerpat po dobu 1 roku po úmrtí manžela/manželky nebo bez omezení pokud Vám je více jak 55 let.

Sirotčí důchod
Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, pokud zemřel rodič (osvojitel) dítěte nebo osoba, která převzala dítě do náhradní péče.

Invalidní důchod
Pojištěnec má nárok na plný či částečný invalidní důchod, jestliže se stal (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu nebo stal (částečně) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění.

V České republice neexistuje žádné specifické pojištění proti pracovním úrazům a nemocím z povolání na národní úrovni. Toto riziko je kryto ze systému nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako je invalidní důchod a pozůstalostní důchody. Specifické produkty však nabízí komerční pojišťovny.
Více informací o podmínkách získání a výši dávek důchodového pojištění podá Česká správa sociálního zabezpečení.

Odkazy:

Související odkazy:
Česká správa sociálního zabezpečení – http://www.cssz.cz

5.7. E - formuláře (evropské formuláře)

V souvislosti se vstupem ČR do EU používají české instituce tzv. E-formuláře, které mají standardní formu ve všech zemích evropské unie, liší se pouze v jazykových verzích.

Formuláře obsahují veškeré informace, které jsou třeba pro prokázání nároku na dávky a jejich výplaty a jsou nezbytné pro spolupráci mezi příslušnými evropskými institucemi sociálního zabezpečení.

Pro výplaty podpory v nezaměstnanosti v České republice je významný formulář E 301. Formulář slouží jako potvrzení doby zaměstnání (pojištění) získané v jiných členských státech EU/EHP. Kompetentní institucí pro vydání formuláře E 301 je ve většině zemí úřad práce. Formulář E 301 se vydává v zemi posledního zaměstnání a prokazuje se s ním uchazeč o zaměstnání, který se eviduje v jiné zemi unie, aby doby odpracované v zahraničí byly započteny pro poskytnutí dávek v nezaměstnanosti.

Pokud přijedete hledat práci přímo do České republiky, můžete si nechat exportovat Vaše dávky. K tomu Vám poslouží formulář E303, který si musíte vyřídit u pověřené instituce ve Vaší zemi.

V souvislosti se zdravotním pojištěním je dobré si vyřídit formulář E 104, který dokazuje doby, kdy za Vás zaměstnavatel platil pojištění.

Základní série formulářů a vydávající instituce:
série E 100 - pro dávky v nemoci a mateřství (zdravotní pojišťovny);
série E 200 – pro dávky týkající se důchodů (správy sociálního zabezpečení –ČSSZ, OSSZ);
série E 300 – pro dávky v nezaměstnanosti (Úřady práce);
série E 400 – pro rodinné dávky (referáty státní sociální podpory – SSP při úřadech práce).

Odkazy:

Související témata:
Seznam zdravotních pojišťoven v ČR - http://katalog.seznam.cz/Banky-a-financni-sluzby/Pojistovaci-sluzby/Zdravotni-pojistovny
Evropské formuláře na stránkách SSP - http://portal.mpsv.cz/ssp/evropske_formulare

Související odkazy:
Česká správa sociálního zabezpečení - http://www.cssz.cz
Centrum mezistátních úhrad - http://www.cmu.cz
Státní sociální podpora v ČR - http://portal.mpsv.cz/ssp
Úřady práce v ČR - http://portal.mpsv.cz/sz

5.8. Průkaz zdravotního pojištění

Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card)

Evropský průkaz zdravotního pojištění je zásadním krokem ke zjednodušení různých systémů zdravotní péče. Tento průkaz, zavedený v červnu 2004, podstatně usnadňuje přístup k lékařské pomoci občanům EU, kteří cestují do jiného členského státu. Tento průkaz dále zaručuje rychlou a jednoduchou náhradu uskutečněných výdajů buď přímo na místě incidentu, nebo krátce po návratu do místa bydliště. Od 1. ledna 2006 se evropský průkaz zdravotního pojištění vydává a uznává ve všech dotčených zemích a nahrazuje dříve používané papírové formuláře, jako byl známý E 111.

Kdo má na průkaz EHIC nárok?

Evropský průkaz zdravotního pojištění se vydává:

- občanům EU;
- občanům zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP);
- švýcarským občanům;
- rodinným příslušníkům výše uvedených osob bez ohledu na jejich národnost;
- občanům jiných zemí, kteří jsou pojištěni v rámci systému sociálního zabezpečení jednoho členského státu EU, EHP nebo Švýcarska.

O průkaz EHIC je třeba požádat vnitrostátní instituce zdravotního pojištění před odjezdem do jiné země EU.  Všem občanům EU se velmi doporučuje, aby při cestách do jiných zemí měli své evropské průkazy zdravotního pojištění s sebou.

 

Výhody

I když hlavním účelem evropského průkazu zdravotního pojištění je zajistit snadný přístup ke zdravotnickým službám během dočasného pobytu v jiné zemi, přináší rovněž řadu dalších výhod, a to jak poskytovatelům zdravotní péče, tak i pacientům a pojišťovnám. Hlavní výhody průkazu EHIC je možno shrnout takto:

- lepší přístup ke zdravotní péči v zahraničí;
- rychlá a snadná náhrada nákladů;
- bezpečnost údajů;
- větší spolehlivost;
- méně administrativy;
- jednoduchost - snazší a rychlejší postupy k získání zdravotní péče.

Obecně řečeno tato „smart karta“ (angl. smart card) obsahuje pouze základní informace, jako je jméno, příjmení a datum narození držitele karty, ale žádné zdravotní údaje. Je snadno použitelná a lehce rozeznatelná. Informace jsou navíc prezentovány jednotným způsobem, takže je možné si je přečíst bez ohledu na jazyk.

Co je to „smart karta“?

„Smart karta“ je plastová karta kapesní velikosti, která vypadá stejně jako běžné bankovní nebo kreditní karty.
Smart karty mají na přední straně malý zlatý čip. Když tuto kartu vložíte do zvláštní čtečky, spojí se čip s elektrickými konektory, které z čipu informaci přečtou a zase ji zapíší zpět.

Jaké údaje jsou na mém zdravotním průkazu uloženy?

Jedinými osobními údaji na evropském průkazu zdravotního pojištění jsou příjmení a křestní jméno držitele průkazu, osobní identifikační číslo a datum narození. Evropský průkaz zdravotního pojištění neobsahuje žádné zdravotní údaje.

 

Kde můj zdravotní průkaz přijímají?

Průkaz EHIC lze použít k získání jakéhokoli druhu zdravotnických služeb, ať u praktického lékaře, v nemocnici nebo v lékárně. Členské státy EU jsou odpovědné za zavádění a rozšiřování zdravotních průkazů, ale i za vybavování všech příslušných zdravotnických zařízení jejich čtečkami.

 

Používání evropského průkazu zdravotního pojištění v zahraničí

Je třeba poznamenat, že průkaz zdravotního pojištění neupravuje případy, kdy se pacient záměrně rozhodne absolvovat lékařské ošetření v zahraničí. Jeho účelem je spíše pojistit osoby, které cestují do jiných zemí na omezenou dobu, takže pokrývá lékařskou péči, jejíž nutnost vznikne při pobytu na území jiného členského státu. Když vznikne potřeba zdravotní péče, poskytne se ošetření podle pravidel příslušné země (pokud je například v dotčeném členském státě zdravotní péče zdarma, má návštěvník po předložení svého evropského průkazu zdravotního pojištění rovněž nárok na lékařskou péči zdarma).

 

Potvrzení dočasně nahrazující EHIC

Pokud jednotlivec, který potřebuje lékařskou pomoc, nevlastní evropský průkaz zdravotního pojištění, může předložit potvrzení dočasně nahrazující EHIC, které mu může příslušná vnitrostátní zdravotní pojišťovna snadno zaslat faxem nebo e-mailem. Toto potvrzení je rovnocenné s EHIC a dává pacientovi nárok na stejné ošetření a náhradu dávek.

 

Podoba evropského průkazu zdravotního pojištění

Evropský průkaz zdravotního pojištění je stejný ve všech členských státech a je na něm vyznačen evropský symbol. Existují dvě varianty tohoto formátu:

- standardní symbol EU umístěný na přední straně průkazu - kdy je zadní strana průkazu ponechána k vyplnění obsahu příslušným členským státem

- standardní symbol EU umístěný na zadní straně průkazu - v tomto případě EHIC umístí členský stát na zadní stranu stávajících národních nebo regionálních zdravotních průkazů.

Každý členský stát se může při vydávání zdravotních průkazů rozhodnout pro jednu z nabízených variant.