Integrovaný portál MPSV


EURES > Odjíždíte pracovat do EU/EHP? > Slovensko
Language is not available - English Mezinárodní stránka pro všechny dostupné jazyky.
Hledání   Nápověda   Domů   Přihlásit
  Nejste přihlášen. Můžete se zaregistrovat.



Slovensko         životní a pracovní podmínky


Obsah:

1. Úvodní informace
2. Pracovní povolení
3. Povinná registrace
4. Povolení k pobytu
5. Sociální pojištění, daňová problematika, formulář U1 (E 301)
6. Převod podpory v nezaměstnanosti, formulář U2 (E 303)
7. Uznávání pracovních kvalifikací
8. Zdravotní péče a pojištění
9. Administrativní postup pro zajištění zdravotní péče
10. Jak najít zaměstnání
11. Minimální mzda
12. Týdenní pracovní doba, dovolená a státní svátky
13. Sídla velvyslanectví
14. Další zdroje informací


1. Úvodní informace

Slovenská republika je středoevropský vnitrozemský stát, v letech 1918-38 a 1945-92 byla společně s dnešní ČR součástí Československa. Administrativně se člení na 8 krajů, které se skládají ze 79 okresů, hlavním městem je Bratislava. Z celkového počtu 5,4 milionů obyvatel (2017) se většina (85,8 %) hlásí ke slovenské národnosti, nejpočetnější národnostní menšinou jsou Maďaři (9,7 %). Měnovou jednotkou je euro (EUR), úředním jazykem je slovenština. Podle Eurostatu roční průměr míry nezaměstnanosti za rok 2017 byl 8,1 %. Slovensko je druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, mezi oběma zeměmi tradičně existuje vysoká míra pracovní mobility.

2. Pracovní povolení

Občané ČR nepotřebují pro práci na Slovensku pracovní povolení.

3. Povinná registrace

Pracovníci z jiných členských zemí EU jsou standardně přihlašováni na slovenských úřadech práce výhradně z registračních důvodů. Tato povinnost je na straně zaměstnavatele, bližší informace podají pracovníci na kterémkoli slovenském úřadě práce.

4. Povolení k pobytu

Během prvních 3 měsíců pobytu na území Slovenska není nutné dokládat účel pobytu. Občané členských států EU/EHP mají právo na trvalý pobyt na území Slovenska. Platí však povinnost do 10 pracovních dnů od vstupu na území SR ohlásit policejnímu útvaru počátek, místo a přepokládanou délku pobytu, pokud tak neučiní ubytovací zařízení. Občané EU/EHP, kteří mají v úmyslu zdržovat se na území SR trvale, mají povinnost přihlášení k trvalému pobytu na oddělení cizinecké policie podle místa trvalého pobytu. K žádosti je třeba přiložit cestovní doklad, 2 fotografie a kolek v hodnotě 4,50 EUR.

V případě, že se občané ČR hodlají trvale zdržovat na území Slovenska, mají za povinnost přihlásit se k trvalému pobytu a předložit platný cestovní doklad a doklad potvrzující zabezpečení ubytování. Pokud hodlají trvale vycestovat z území Slovenské republiky, je jejich povinností nahlásit tuto skutečnost písemně příslušnému policejnímu útvaru.

Právo na trvalý pobyt mají i rodinní příslušníci občanů členských států EU/EHP, kteří nejsou občany těchto členských států za podmínky, že neohrožují bezpečnost státu nebo veřejný pořádek. Rodinným příslušníkem občana členského státu EU/EHP se rozumí manželský partner a závislí příbuzní v přímé řadě. Na rozdíl od občanů EU/EHP takto zvýhodněný cizinec podléhá schvalovacímu procesu.

Bližší informace na webu Migračného a informačného centra.

5. Sociální zabezpečení, daňová problematika, formulář U1 (E 301)

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Tentýž princip platí i pro vyslané zaměstnance, pracovní poměr s cizím prvkem anebo OSVČ. Dochází také ke vzájemnému sčítání dob pojištění a zaměstnání nezbytných na uplatnění nároků na důchod nebo dávky hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti. V případě dávek v nezaměstnanosti je však nutné vzít v úvahu, která země je k jejich výplatě primárně kompetentní, a zda byly naplněny podmínky vzniku nároku na tuto dávku (v každé zemi se liší).

Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009. Další informace na webových stránkách MPSV ČR a ČSSZ: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/fakta  / http://www.mpsv.cz/cs/1280 / http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie /

Slovenský systém sociálního pojištění se skládá z nemocenského pojištění (pojištění v případě ztráty nebo snížení příjmů ze zdravotních důvodů, příspěvky v případě dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství nebo mateřství) a důchodového pojištění (starobní, invalidní, úrazové, pro případ nezaměstnanosti, záruční pojištění).  

Další informace k dispozici na webu Evropské komise: Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení na Slovensku

Mezinárodní zdanění
Základním problémem v oblasti daní je určení daňové příslušnosti (daňové rezidence) a určení rozsahu zdanění v daném státě. Pokud dojde k situaci, že si dva státy dělají nárok na zdanění jednoho příjmu (např. na základě bydliště v jednom státu a pracovního výkonu ve druhém) použije se v tomto případě bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění (100/2003 Sb.), která byla uzavřena mezi Slovenskem a ČR.

Český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, je ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“ (alespoň 183 dnů v příslušném roce). Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro vyloučení dvojího zdanění u závislé činnosti se použije metoda zápočtu.

Metoda zápočtu
Při metodě zápočtu budete muset váš příjem přiznat na daňovém přiznání vždy do konce března následujícího roku v českých korunách (v lednu vychází Finanční zpravodaj ministerstva financí, kde je zveřejněn jednotný kurz, kterým se přepočtou příjmy na české koruny). U metody zápočtu používané v ČR se poplatníkovi započítá jen taková část v zahraničí zaplacené daně, která by v ČR připadala na tyto příjmy. Daň k zápočtu se vypočte tak, že daň z celosvětových příjmů zjištěná podle zákona se vynásobí koeficientem, jehož čitatelem jsou příjmy ze zdrojů v zahraničí a jmenovatelem základ daně nesnížený o nezdanitelné částky a odečitatelné položky. Podle zákona č.586/1992 Sb., o dani z příjmu není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnost a funkčních požitků ze zahraničí a které jsou zároveň vyjmuty ze zdanění dle § 38f.

Bližší informace k problematice mezinárodního zdaňování: http://www.financnisprava.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-zdanovani-prime-dane

Daň z příjmů a odvody ze mzdy
Na Slovensku je aplikována jednotná daň z příjmů ve výši 19 % bez ohledu na výši příjmů pro fyzické i pro právnické osoby. Z již vypočítané daně z příjmů je možné odečíst tzv. daňový bonus na každé nezaopatřené dítě žijící v domácnosti s daňovým poplatníkem (měsíční výše daňového bonusu v roce 2018 je 21,56 EUR na 1 nezaopatřené dítě). Daňové přiznání za rok 2017 je povinen podat daňový poplatník s příjmy, které přesahují částku 1.901,67 EUR.

Zdravotní a sociální pojištění
Zaměstnanci odvádějí 13,4 % (zdravotní 4 %, důchodové 4 %, nemocenské 1,4 %, invalidní 3 %, pro případ nezaměstnanosti 1 %), zaměstnavatelé 35,2 % (zdravotní 10 %, důchodové 14 %, nemocenské 1,4 %, invalidní 3 %, pro případ nezaměstnanosti 1 %, garanční 0,25 %, úrazové 0,8 %, rezervní fond 4,75 %).

Přehled odvodů na sociální pojištění platný od 1. 1. 2018.

Informace o zdravotním pojištění pro zaměstnance, zaměstnavatele a OSVČ (SZČO – samostatne zárobkovo činné osoby).

Ukončení pracovního poměru, podpora v nezaměstnanosti
Po ukončení pracovního poměru je možné za splnění náležitých podmínek uplatnit právo žádat o podporu v nezaměstnanosti v zemi posledního zaměstnání.

Základní podmínky pro pobírání slovenských dávek v nezaměstnanosti jsou: minimálně 2 roky placeného pojištění v posledních 3 letech (4 letech v případě pracovního poměru na dobu určitou) předcházejících evidenci na seznamu uchazečů o zaměstnání, registrace na místně příslušné pobočce úřadu práce – ÚPSVAR (Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny). Období se započítávají pouze jednou. Na dávku nemají nárok osoby pobírající předčasný nebo starobní důchod a invalidní důchod přesahující 70 % pracovní neschopnosti. Dávka se nevyplácí za dny pobírání nemocenských dávek, OČR, dávek v mateřství nebo rodičovského příspěvku. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na nárok na dávku v nezaměstnanosti, její výši nebo délku poskytování.

V oprávněných případech je možné do doby potřebného pojištění započítat i odpracovaná období v jiných členských státech EU/EHP. Tuto skutečnost je však nutné doložit formulářem U1 (dříve E 301) z příslušné země. Slovenská dávka v nezaměstnanosti (dávka v nezamestnanosti) představuje 50 % základního denního příjmu pojištěnců. Podpůrčí doba pro výplatu dávek činí 4 nebo 6 měsíců v závislosti na výpočtu nároku ze 3 nebo 4 pojištěných let. K 1.1 2018 maximální výše podpory činí 929,50 EUR. Dávku v nezaměstnanosti vyplácí Sociální pojišťovna (Sociálna poisťovňa). V případě nalezení práce před koncem podpůrčího období je možné požádat o vyplacení 50 % zbývající dávky (za zostávajúcu časť podporného obdobia) – podmínkou však je pobírání dávky v nezaměstnanosti minimálně po dobu 3 měsíců.

Před návratem do ČR je vhodné požádat u slovenské sociální pojišťovny o vystavení formuláře U1 (E 301), který plní funkci potvrzení dob pojištění a zaměstnání. O vystavení potvrzení U1 (E 301) lze požádat i korespondenčně z ČR, pro urychlení administrativního procesu je však výhodnější podat žádost ihned po ukončení zaměstnání ještě na Slovensku.

Žádost o vystavení formuláře U1 (E 301) ze Slovenska Žiadosť o vystavenie formulára E 301 alebo prenosného dokumentu PD U1

Vyplněnou žádost lze zaslat buď poštou na adresu: 

     Sociálna poisťovňa, ústredie

     Odbor poistenia v nezamestnanosti a garančného poistenia
     Ul. 29. augusta 8-10

     813 63 Bratislava

     SLOVENSKO


Anebo elektronicky na e-mail: podatelna(a)socpoist.sk

6. Převod podpory v nezaměstnanosti, formulář U2 (E 303)

Obecně platí, že nezaměstnaný, který je registrovaný u českého úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti alespoň po dobu 4 týdnů, získává právo požádat o transfer podpory v nezaměstnanosti do jiného členského státu. Dávky jsou vypláceny po dobu podpůrčí doby, nejvýše však po dobu 6 měsíců.
Žadatel musí na příslušném českém úřadě práce požádat o vystavení formuláře U2 (dříve E303). Na základě tohoto formuláře se během 7 dní od data odjezdu z České republiky (termíny budou upřesněny přímo na formuláři) zaregistruje na příslušném úřadu práce v jiném členském státě a zajistí si tak pobírání exportovaných českých dávek v nezaměstnanosti.

Před odjezdem z ČR je nutné zajistit zabezpečení lékařské péče v zahraničí. K tomu slouží buď Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), anebo Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Tyto průkazy vystavuje česká zdravotní pojišťovna, která poskytne bližší informace.

7. Uznávání pracovních kvalifikací

Občané s kvalifikací a oprávněním vykonávat určitý typ povolání v ČR jsou kvalifikováni pro tutéž práci i na Slovensku. Pouze k výkonu regulované profese je vyžadována náležitá dokumentace a uznání odpovědné instituce. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem na Slovensko je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím. Pro výkon regulovaných profesí jsou právními předpisy členských států EU/EHP stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe a způsobilost).

Procedura uznávání pracovních kvalifikací rozlišuje kvalifikaci akademickou a profesní. Pro akademické účely je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC). Pro účely profesní je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání. Seznam regulovaných činností a další informace k dispozici na: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/index_en.htm

Seznam institucí odpovědných za uznávání akademických a profesních kvalifikací na Slovensku, formuláře žádostí a databáze regulovaných povolání:

http://www.minedu.sk/uznavanie-ukonceneho-vzdelania-zo-zahranicia-na-vykon-regulovaneho-povolania-v-sr/

8. Zdravotní péče a pojištění

Občané ČR zaměstnaní v jiné členské zemi EU/EHP mají právo na plnou zdravotní péči v zemi zaměstnání. Pokud se stanou součástí zdravotního systému jiné členské země EU/EHP, vztahuje se na ně oznamovací povinnost vůči jejich dosavadní české zdravotní pojišťovně.

Občané, kteří pracují a bydlí v jiné členské zemi EU/EHP, mají v ČR nárok pouze na nezbytnou zdravotní péči. Posouzení místa bydliště je v kompetenci příslušné zahraniční zdravotní pojišťovny. Pro účely čerpání této péče při pobytu v ČR vystavuje zahraniční zdravotní pojišťovna EHIC nebo Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. V jiném členském státě EU/EHP budou pojištěni i vyživovaní nezaopatření příslušníci těchto občanů, pokud jejich manžel(ka) nevykonává výdělečnou činnost v ČR.

Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR, mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.

Před zahájením nároku na zahraniční zdravotní pojištění lze využít české zdravotní pojištění i komerční připojištění.

Více informací: Kancelář ZP, 
Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou

9. Administrativní postup pro zajištění zdravotní péče

Hledání práce v zahraničí
Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zpravidla se automaticky stávají pojištěnci státu zaměstnání, od kterého také obdrží doklad o nároku na zdravotní péči.

Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy. Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (např. formulářem E 104), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu
Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání EHIC (pokud byl dotyčné osobě vystaven). Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC. Po ukončení výdělečné činnosti v zahraničí je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění. Zároveň je nutné doložit doby pojištění ze zahraničí (např. formulářem E 104), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.

Souběh zaměstnání
Při souběhu pracovních činností na Slovensku a v ČR bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.

a)   Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistném i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.

b)   Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.

Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisůmformulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ.

Bližší informace: Kancelář ZP a Česká správa sociálního zabezpečení.


10. Jak najít zaměstnání

EURES
Veřejné služby zaměstnanosti všech členských zemí EU/EHP spolupracují při výměně informací o životních pracovních podmínkách jednotlivých zemí, které lze nalézt na evropském portále EURES: www.eures.europa.eu. Dále je zde přístupná databáze volných pracovních míst a zájemcům o zaměstnání se tu nabízí možnost vložení vlastního životopisu.

Úřady práce
Nabídky volných pracovních míst je možné nalézt také přímo na místních úřadech práce (Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny): http://www.upsvar.sk/

Job portály
http://www.job.sk/

http://www.profesia.sk/

http://www.praca.sk/

http://www.ponuky.sk/

http://www.jobagent.sk/

https://www.istp.sk/

Soukromé personální agentury
http://www.synergie-recruitment.sk/
http://www.emka.sk/
http://www.jenewein.sk/ 
http://www.lugera.com/

Denní tisk
SME http://www.sme.sk/
Pravda http://www.pravda.sk/
Hospodárske noviny https://www.hnonline.sk/

11. Minimální mzda

Minimální měsíční mzda na Slovensku pro rok 2018 dosahuje výše 480,- EUR.

12. Týdenní pracovní doba, dovolená a státní svátky

Standardní pracovní doba na Slovensku činí 40 hodin týdně. Zaměstnanec, který má pracovní čas rozvržený tak, že vykonává práci střídavě v obou směnách ve dvousměnném provozu, má pracovní čas nejvýše 38,75 hodiny. Zaměstnanec pracující ve všech směnách v trojsměnném provozu nebo v nepřetržitém provozu má pracovní čas nejvýše 37,5 hodiny týdně. Zaměstnanec mladší 16 let má pracovní dobu nejvýše 30 hodin týdně, i pokud pracuje pro více zaměstnavatelů.

Dovolená činí minimálně 20 dní pro každého zaměstnance (minimálně 25 dní pro zaměstnance, který dovršil 33 let). Státní zaměstnanec má nárok na 25 dní dovolené (30 dní, pokud dovršil 33 let). Na dovolenou má zaměstnanec nárok, pokud u stejného zaměstnavatele odpracoval minimálně 60 dní.

Státní svátky a dny pracovního klidu: 1.1., 6.1., Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1.5., 8.5., 5.7., 29.8., 1.9., 15.9., 1.11., 17.11., 24.12., 25.12., 26.12.

13. Sídla velvyslanectví

   Velvyslanectví Slovenské republiky v ČR
   Pelléova 87/12
   160 00 Praha 6 - Bubeneč

   Tel: +420 233 113 051, 233 113 060
   E-mail: emb.prague(a)mzv.sk
   Web: www.mzv.sk/praha

   Veľvyslanectvo ČR na Slovensku:
   Hviezdoslavovo nám. 8
   811 02 Bratislava

   Tel.: +421 259 203 301, 303-4
   E-mail: bratislava(a)embassy.mzv.cz
   Web: www.mzv.cz/Bratislava

14. Použité zdroje informací

   http://eures.europa.eu/ – evropský portál EURES

   http://www.eures.sk/ – slovenská národní webová stránka EURES

   http://www.cmu.cz/ – Centrum mezistátních úhrad (zdravotní péče)

   http://www.upsvar.sk/ – Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny SR (slovenské úřady práce)

   http://www.employment.gov.sk/ - Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR

   http://www.socpoist.sk/ – Sociálna poisťovňa

   https://www.slovensko.sk/ – Ústredný portál verejných služieb ľuďom

   http://mic.iom.sk/ – Migračné informačné centrum

Datum uveřejnění: 27. 7. 2008, Poslední aktualizace: 14. 3. 2018
Soubor ke stažení: Slovensko - EURES video
Poslední aktualizace: 20. 6. 2010, Velikost: 56.3 MB, Formát: video/mpegvideo/mpeg
Za úplnost informací na stránce odpovídá: generální ředitelství Úřadu práce ČR (odbor zaměstnanosti). Dotazy vyřizuje: tel. 844 844 803, callcentrum(a)mpsv.cz
Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Technická správa | Textová verze | Validita stránky